Ministerstvo financí zveřejnilo nástin opatření, která mají ulevit podnikatelům. Pomohou i banky

Ministerstvo financí plánuje zmírnit dopady šíření koronaviru na drobné podnikatele a fyzické osoby plošným prominutím pokuty za opožděné podání přiznání k dani z příjmu fyzických osob nebo prominutím pokuty za nepodání kontrolního hlášení k DPH. Vyplývá to z hlavních opatření takzvaného liberačního balíčku, které v pátek na internetu zveřejnilo ministerstvo financí. Možnost tříměsíčního odkladu splátek úvěrů občanům a drobným podnikatelům, kteří byli postiženi v souvislosti s šířením nákazy novým koronavirem poskytnou i banky.

První termín pro odevzdání daňového přiznání a úhradu daně je 1. dubna. V případě využití služeb daňového poradce je to 1. červenec. A právě 1. červenec se zřejmě stane termínem pro odevzdání všech daňových přiznání. Cílem posunu termínu je podle rezortu financí především omezit pohyb lidí na finančních úřadech.

„Ministerstvo financí v následujících dnech představí přesné parametry liberačního balíčku pro podnikatele a fyzické osoby, jehož cílem bude zmírnit dopady aktuální situace vyvolané šířením koronaviru a minimalizovat nutnost navštěvovat finanční úřady. V tuto chvíli probíhá operativní připomínkování se zástupci podnikatelů a odborných komor,“ uvedl mluvčí úřadu Michal Žurovec.

Snížení správního poplatku?

Dále ministerstvo chystá snížení správního poplatku za podání žádosti o posečkání nebo splátkování daně z důvodů souvisejících s koronavirem ze 400 korun na 100 korun. Úřad rovněž plošně chce promíjet druhé pokuty 1000 korun za nepodání kontrolního hlášení bez nutnosti prokázat důvody související s koronavirem. Dnes je ze zákona automaticky promíjena první pokuta za 1000 korun. 

Ohlášená opatření jsou podle dřívějšího vyjádření partnera poradenské společnosti Apogeo Jiřího Žežulky logickým a správným krokem. „Uprostřed nejistoty představuje tento krok alespoň nějaký záchytný bod,“ uvedl. 

Tolerance úřadů u startu 3. a 4. vlny EET

Ministerstvo financí dále zopakovalo, že ze zákona není možné odložit start třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb od 1. května. Pokud však podle úřadu situace kolem koronaviru znemožní některým podnikatelům řádně se připravit na EET, bude finanční a celní správa při kontrolách postupovat citlivě a s tolerancí k případným zjištěným nedostatkům. „Podnikatelé dotčení koronavirem se například nemusí obávat sankcí, pokud z důvodu nařízené karantény nebudou schopni vyřídit vše potřebné včas,“ uvedlo ministerstvo. 

K prvnímu březnovému týdnu si o autentizační údaje k EET zažádalo deset procent živnostníků. Jde o 30 tisíc z celkového počtu 300 tisíc živnostníků, kteří musí EET od 1. května mít, sdělila již dříve Finanční správa.

Vlny EET
Zdroj: ČT24

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ve středu uvedla, že podnikatelé také požadují odklad platby sociálního pojištění. To je ovšem v kompetenci ministerstva práce a sociálních věcí a podle Schillerové zatím není jasné, zda je odklad ze zákona možný. 

I když jsou navržená opatření v kompetenci ministryně financí, vláda v pátek v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu uvedla, že opatření jednotlivých ministerstev bude muset schválit kabinet.

Pomohou i některé banky

Některé banky poskytnou možnost tříměsíčního odkladu splátek úvěrů občanům a drobným podnikatelům, kteří byli postiženi v souvislosti s šířením nákazy novým koronavirem. Na opatření se ve čtvrtek shodlo prezidium České bankovní asociace. Podrobnosti se klienti podle ní dozvědí od své banky. Ty je podle ankety ČTK zatím nezveřejnily. Některé banky ale k opatření nehodlají přistoupit.

 „Vhodným nástrojem možných tíživých dopadů epidemie je v doložených případech poskytnout klientům možnost tříměsíčního odkladu splátek hypotečních a spotřebitelských úvěrů. Primárně se přitom banky zaměří na klienty z řad zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, protože lze předpokládat, že právě na ně dopadne nejtíživěji,“ uvedla asociace.

Česká spořitelna umožní tříměsíční odklad splácení hypoték a spotřebitelských úvěrů klientům v zaměstnaneckém poměru a klientům z řad osob samostatně výdělečně činných. „Žádosti budeme přijímat elektronickou cestou. Jak přesně žádost podat, zveřejníme zanedlouho na webu a sociálních sítích,“ řekl ČTK mluvčí spořitelny Filip Hrubý.

Raiffeisenbank uvedla, že se bude snažit vyjít vstříc klientům, kteří se dostanou do finančních potíží. „Každý jednotlivý případ budeme posuzovat individuálně a na základě konkrétních okolností,“ uvedla mluvčí banky Petra Kopecká. ČSOB bude jednat v souladu s rozhodnutím asociace, nicméně o dalších podrobnostech se podle mluvčího Patrika Madleho teprve jedná.

Některé banky k tomuto kroku ale nepřistoupí. „V tuto chvíli neplánujeme plošné odkládání splátek spotřebitelských půjček a úvěrů. Už dnes našim klientům nabízíme možnost si splátku úvěru zvýšit, ale také snížit. Snížením splátky se pak prodlouží doba splácení,“ uvedla mluvčí Air Bank Jana Karasová. „Prohlášení prezídia ČBA chápeme pouze jako doporučení možných kroků, o kterých ale v tuto chvíli neuvažujeme,“ doplnila mluvčí Monety Zuzana Filipová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 14 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled