Poslanci zrychleně schválili prodloužení nároku na ošetřovné dětí do třinácti let, které musí kvůli opatření vyhlášeným v souvislosti s koronavirem zůstat doma. Rodiče, kteří o ně po uzavření škol pečují, tak nejspíše budou dostávat 60 procent základu své mzdy či platu až do chvíle, kdy děti budou moci opět usednout do lavic, a ne jen prvních devět dní. Poslanci schválili také přerušení povinnosti elektronické evidence tržeb a odpuštění části záloh zdravotního a sociálního pojištění pro životnostníky.
Ošetřovné dostanou rodiče za celou dobu uzavření škol, schválila sněmovna. EET dočasně skončí
Sněmovna v úvodu potvrdila stav legislativní nouze, jak jej vyhlásil Radek Vondráček (ANO) už minulý týden. Stav umožňuje při nynější koronavirové krizi zrychlené projednávání zákonů.
Změny v ošetřovném prošly sněmovnou do značné míry v podobě, kterou navrhla vláda. Opoziční poslanci neprosadili pozměňovací návrhy, kterými mimo jiné chtěli zvýšit ošetřovné ze 60 na 80 nebo i 100 procent základu mzdy rodiče. „Složenky nebudou o čtyřicet procent nižší a rodiny je budou muset zaplatit,“ uvedl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ale argumentovala tím, že 80 procent redukovaného vyměřovacího základu odpovídá téměř sto procentům čisté mzdy.
Nemění se nic ani na tom, že se nárok na ošetřovné rozšíří na rodiče dětí ve věku 11 až 13 let, neprošel opoziční požadavek na zvýšení věku na 15 let.
Stát podle schváleného znění zákona uhradí ošetřovné i lidem, kteří se doma starají o postižené členy rodiny po uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb. Příslušníci bezpečnostních sborů, tedy například policisté a hasiči, budou dostávat ve všech těchto případech nekrácený průměrný služební příjem.
Ošetřovné se bude po sněmovních úpravách vztahovat i na péči o všechny nezaopatřené děti s postižením nejméně v prvním stupni, které nyní nemohou navštěvovat školu. V těchto případech tedy nebude existovat věkové omezení. Rodiče se nově budou moci na ošetřovném i vícekrát vystřídat, dávka se bude vyplácet jednou za měsíc.
V zákoně není ošetřovné pro živostníky, ti by ale podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) měli odpovídající peníze – 14 tisíc měsíčně – dostat ve formě dotace. „Budeme to dělat přes živnostenské úřady a bude to ve stejné míře, jakou budou mít zaměstnanci,“ uvedl Havlíček v Událostech, komentářích.
EET se přerušuje, živnostníci nemusí platit část záloh
Dalším opatřením, které poslanci zrychleně schválili, je přerušení povinnosti elektronické evidence tržeb (EET). Podnikatelé ji nebudou muset po dobu nouzového stavu ani následující tři měsíce používat a úřady ji nebudou kontrolovat.
Vláda zdůvodnila přerušení EET tím, že s ohledem na opatření související s bojem proti koronaviru nelze zcela zajistit, že všichni podnikatelé spadající pod EET budou mít dostatečnou podporu, ať již technickou, nebo administrativní. Důvodem je snaha o minimalizaci fyzických návštěv finančních úřadů, což je nezbytné pro plnění jejich evidenčních povinností.
Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné podle dalších novel, které prošly sněmovnou, nebudou muset půl roku hradit odvody na zdravotní ani sociální pojištění. Odvody od března do srpna jim budou v případě zdravotního pojištění do výše minimální zálohy – 2352 korun – zcela odpuštěny. Sociální pojištění doplatí při ročním zúčtování daně.
Opatření se vztahuje na lidi, kteří mají jako hlavní činnost drobné podnikání, vláda očekává, že jim pomůže překonat propad příjmů při současné koronavirové pandemii.
Podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska je ale taková úleva pro živnostníky spíše symbolická, protože jim ušetří jen asi pět tisíc korun měsíčně. To ovšem v situaci, kdy jsou leckteří se zcela nulovými příjmy, jak ostatně připustil i ministr Havlíček.
„Živnostník, který z nařízení vlády má nulu, tak jediné, čím mu ulevujeme, že několik měsíců nebude platit sociální, zdravotní,“ podotkl Kalousek v Událostech, komentářích. Důsledkem podle něj bude likvidace živností.
Události, komentáře: Ekonomika a sněmovna (zdroj: ČT24)
Dalším opatřením schváleným v úterý Poslaneckou sněmovnou je úprava školského zákona, která umožní přesunout přijímací zkoušky na střední školy a maturity. První zmíněné zkoušky proběhnou dva týdny po znovuotevření škol, maturity o další týden později.
Pokud by se ovšem školy otevřely až po 1. červnu, maturitní zkoušku by nahradil průměrný prospěch na vysvědčeních z předposledního ročníku školy a z pololetního vysvědčení z posledního ročníku školy.
Schodek bude 200miliardový
Místo 40 miliard korun může letošní státní hospodaření skončit schodkem až 200 miliard, schválili poslanci. Příjmy oproti původnímu plánu klesnou o 89,8 miliardy korun, naopak výdaje mají vzrůst o 70,2 miliardy korun. Pokud bude schodek skutečně 200miliardový, bude nejvyšší v historii. Dosud největší rozdíl mezi příjmy a výdaji státu byl v roce 2009, kdy na Česko naplno dopadla světová ekonomická krize a schodek dosáhl 192 miliard korun.
Vláda argumentuje tím, že při sestavování rozpočtu na letošní rok se vycházelo z tehdy aktuálních dat a prognóz, které nepředpokládaly rozšíření nemoci COVID-19. Tato nemoc s sebou přinesla významný propad ekonomické aktivity, a tím i omezení daňových příjmů státního rozpočtu. Zároveň bude muset stát vydat z rozpočtu víc peněz na boj proti šíření epidemie a na podporu ekonomiky.
Nabídka pro opozici
Premiér Andrej Babiš (za ANO) ve svém úvodním projevu na začátku jednání vyzval parlamentní strany k ukončení politikaření v době krize kvůli koronaviru. Opozici nabídl tři místa v Ústředním krizovém štábu. „V této krizové situaci vás prosím, abychom zapomněli na své politické hádky a spory. Naše vláda nehodlá a nebude zneužívat krizový stav a stav legislativní nouze k posilování vlastní moci,“ uvedl.
Podle něj lze reálně očekávat, že navrhovaný schodek státního rozpočtu 200 miliard korun může vláda ještě opravit podle průběhu ekonomické krize. Nedá se vyloučit to, že vláda přijde za poslanci s úpravou rozpočtu znovu, dodal.
Premiér ke svému proslovu připojil také modlitbu, která mu přišla ve zprávě SMS. „Dej nám, drahý Bože, sílu duše k nápravě věcí obecných. Dej nám, drahý Bože, sílu důvěřovat sobě. Věřím moudrosti svého fyzického těla. Milost a požehnání všemu a všem. Tak jest,“ pronesl Babiš.
Předseda strany ODS Petr Fiala podpořil vládní sociální a ekonomické návrhy ke zmírnění dopadů koronavirové krize, očekává přitom další. Plně podpořil i omezení, byť podmíněně, a schválil také radikální kroky vlády, jako je omezení pohybu lidí nebo zavření většiny obchodů a služeb. Ty jsou podle předsedy ODS krátkodobě nezbytná. „Vláda by ale neměla podlehnout opojení moci,“ dodal.
Vláda by se měla zaměřit na ohrožené skupiny, tvrdí Bartoš
Lídr Pirátů Ivan Bartoš ocenil Babišovu nabídku na účast opozice v krizovém štábu. Upozornil také, že je třeba se výrazněji zaměřit na ohrožené skupiny lidí. Mimo jiné uvedl, že je třeba řešit také problém lidí v exekucích nebo dbát na to, aby úřady vyplácely lidem řádně sociální dávky. Stát by měl podle něho podpořit také lidi bez domova, měl by pro ně vybrat vhodné budovy, které vlastní.
Česko si vede ve zvládání pandemie koronaviru dobře, vláda by ale měla řešit také hypotéky, exekuce, ceny energií nebo hrazení odvodů, uvedl na začátku jednání předseda strany SPD Tomio Okamura. Projev využil mimo jiné ke kritice Evropské unie, když se pozastavil nad výtkami z Bruselu, když Česko zavřelo své hranice.
KSČM, která toleruje koaliční vládu ANO a ČSSD, podle předsedy Vojtěcha Filipa premiérovy nabídky na obsazení místa v Ústředním krizovém štábu využije. Komunisté vládní opatření nyní podpoří, do budoucna se chtějí soustředit mimo jiné na posílení energetické bezpečnosti a potravinové soběstačnosti země.
Do sněmovny se z preventivních důvodů dostavila zhruba jen polovina poslanců. Budova zůstává kvůli epidemii nového typu koronaviru pro veřejnost uzavřená, lidé mohou sledovat přenos z jednání na sněmovním webu. Omezen je také sněmovní personál.
Senát by mohl projednat předlohy už ve středu. Horní komora má za sebou už jednu schůzi bez účasti veřejnosti a v úsporném formátu, konala se minulý týden. Pokud horní komora návrhy zákonů schválí, dostane je k podpisu prezident Miloš Zeman.
Ministerstva slibují úspory, obrana omezí investice, možná i nábory
Kvůli úsporným opatřením omezí svůj rozpočet ministerstvo obrany. Vzdá se 2,9 miliardy korun z plánovaných 75,5 miliardy. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) jde o maximální možnou podporu státu ze strany ministerstva.
Podle mluvčího resortu Jana Pejška se ale škrty nedotknou plánovaných velkých nákupů, jako je pořízení vrtulníků či transportních letadel. Budou ale odsunuty splátky za letouny CASA a zatím obrana nepořídí ani nové malé letadlo pro vládní letku. Stroj, který by nahradil starý Jak-40, ostatně ministerstvo zatím hledalo marně.
„Restrikce se nesmí dotknout klíčových vyzbrojovacích projektů. Modernizace armády musí pokračovat. Rozhodli jsme se však posunout v čase některé akce s nižší prioritou,“ uvedl Metnar.
Ministr obrany podle svého mluvčího chápe stávající mimořádnou situaci a ministerstvo je připraveno se spolupodílet na řešení následků boje s koronavirem. Po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) jeho úřad určil zdroje, kde by mohl ušetřit a podpořit z nich státní rozpočet při financování vzniklých ztrát.
Třetinu z téměř tří miliard chce ministerstvo ušetřit na mandatorních výdajích. Uvolní se finanční prostředky na neobsazená místa. „Pokud by to nestačilo, mohlo by jako další krok dojít ke zvolnění tempa letošního náboru nových vojáků,“ dodal mluvčí ministra obrany. Uvedl, že rozpočtová opatření Metnar připravil s vedením české armády tak, aby neomezila její akceschopnost a bojeschopnost.
Úspory připravuje také ministerstvo práce a sociálních věcí. Seškrtá výdaje o deset miliard korun. Podle poradce ministryně práce Michala Pícla tím ale resort o žádnou sumu nepřijde, naopak ještě nějaké peníze získá. „Na pohled to vypadá, že se bere. Je to ale jen účetní operace. Naopak o deset miliard posilujeme,“ uvedl.