Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu zrychlil na 3,6 procenta z prosincových 3,2 procenta. Jde o nejvyšší meziroční růst cen od března 2012. Růst inflace ovlivnilo hlavně zdražování potravin, alkoholu a bydlení, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali, že inflace zůstane na stejné úrovni jako v předchozím měsíci.
Zdražuje se stále rychleji. Inflace překonala odhady a je nejvyšší za několik let
„Meziroční míra inflace poskočila na 3,6 procenta. To je 0,2 procentního bodu nad naším odhadem, ale celých 0,4 procentního bodu nad očekáváním trhu. Inflace je tak nejvýše od března roku 2012,“ komentuje výsledky ekonom Komerční banky Michal Brožka. V meziměsíčním srovnání vzrostly v lednu ceny o 1,5 procenta.
Rozsah odhadů analytiků pro lednovou inflaci se pohyboval v širokém rozmezí od 2,9 do 3,4 procenta, což dokládá nejistotu ohledně vývoje cen. Inflaci podle nich táhly vzhůru především ceny potravin a energií. Například nájmy rostly meziročně o 4,2 procenta, lidé si připlatili také za vodné a stočné a za zemní plyn, který meziročně zdražil o 2,9 procenta. Ceny elektřiny byly v lednu vyšší o desetinu.
A ve srovnání s prosincem zdražily hlavně zelenina, ovoce a lihoviny. „V cenách alkoholických nápojů a tabáku se již nyní částečně projevilo zvýšení spotřební daně,“ dodal Brožka.
Například ceny vepřového masa stouply proti loňskému lednu téměř o pětinu, ovoce zdražilo o 14,7 procenta a uzeniny o 12,2 procenta. Ceny alkoholu stouply o více než pět procent. „Meziroční cenový růst v lednu zrychlil též v oddíle odívání a obuv,“ doplnili statistici.
Zdražování ještě zesílí
V dalších měsících by ceny podle analytiků mohly ještě mírně růst. „Budou se do nich postupně promítat vyšší daně z tabákových výrobků, které se v lednu projevily pouze částečně. Inflace by se tak mohla v první polovině roku přiblížit čtyř procentní hranici, ačkoli je možné, že vysoké ceny potravin budou mírně korigovat,“ říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Růst cen by tak měl podle něho dosáhnout svého letošního vrcholu v dubnu, poté by měla meziroční dynamika cen opět mírně zvolnit. „Nicméně zůstane patrně stále nad třemi procenty,“ míní. Za zpomalením inflace v květnu by měla podle něho stát jednak vyšší srovnávací základna, ale i snížení DPH u některých služeb ve spojitosti se zavedení 3. a 4. vlny EET.
„Je však v tuto chvíli velmi nejisté, do jaké míry se tento pokles DPH projeví v konečných cenách a do jaké míry zůstane v maržích podnikatelů. Po většinu letošního roku by se tak inflace měla pohybovat nad tříprocentní hranicí. Inflaci z roku 2012 ve výši 3,3 procenta by však dle současných odhadů překonat neměla,“ dodává Seidler.
Podle Brožky budou inflační tlaky klesat spolu s oslabováním ekonomiky. „Silná koruna a zvýšené úrokové sazby budou rovněž působit ve prospěch snižování inflace,“ dodal. Začátkem roku 2021 by inflace měla být podle Brožky v blízkosti dvou procent.
Koruna ráno reagovala na údaje o lednové inflaci mírným posílením pod 24,80 koruny za euro. Zůstává tak nejsilnější od podzimu 2012.
Přestřelený cíl ČNB
Aktuální inflace ve výši 3,6 procenta se tak drží poměrně vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky (ČNB) – jedná se už o téměř dvojnásobek, což může mít dopad na domácnosti a na jejich chuť utrácet. Ministr průmyslu a obchodu a šéf resortu dopravy Karel Havlíček (za ANO) ale připomíná, že růst je logickým důsledkem zvyšování mezd.
„Průměrný růst je kolem osmi procent, když se podíváme do oblasti školství nebo zdravotnictví, tam je to ještě výše a taky je nízká míra nezaměstnanosti, takřka nula. To vede k tomu, že lidé se nemusí bát o práci a vzhledem k dobrým mzdám utrácejí. I v tom se projevila inflace, taky proto pravděpodobně ČNB zvedla úrokové sazby v posledních dnech,“ říká Havlíček.
„S ohledem na poslední krok ČNB a zejména pak na fakt, že ekonomika vstoupila do další fáze zpomalení, nečekáme, že by centrální banka chtěla do aktuální- staré, inflace ještě zasahovat. Předpokládáme proto v dalších měsících stabilitu úrokových sazeb,“ doplňuje analytik ČSOB Petr Dufek.
Firmy však už poslední dobou signalizují, že očekávají menší poptávku po svém zboží a službách, což by se mohlo projevit ve zpomalení růstu mezd. „Uvidíme, jak se bude vyvíjet ekonomika. Pochopitelně zaměstnavatelé chtějí šetřit, protože chtějí investovat nebo se připravit na horší dobu. Ale ve finále růst mezd přispívá i těm výrobcům a obchodníkům – více se kupuje. Je potřebuje najít balanc, kdy růst mezd ještě dává smysl a kdy už ne. Počkejme si,“ dodal Havlíček.