Piráti se ve čtvrtek obrátili na Ústavní soud s návrhem na zrušení novely zákona o evidenci tržeb. Podle nich nereaguje dostatečně na nález Ústavního soudu, který v roce 2017 zrušil plánované zavedení třetí a čtvrté vlny EET a škrtl i několik dalších ustanovení. Jako celek ale zákon u soudu obstál.
Podle Pirátů je novela také v rozporu s právem na informační sebeurčení a omezuje právo svobodně podnikat. K návrhu se připojili i poslanci ODS, SPD, TOP 09 a STAN, celkem 73 zákonodárců. Piráti avizovali, že se obrátí na Ústavní soud, už v září poté, co sněmovna rozšíření EET schválila.
Sněmovna přes nesouhlas opozice přehlasovala senátní veto a stvrdila vládní novelu zákona o EET, která počítá se zavedením třetí a čtvrté vlny od května 2020. Na konci září ji podepsal prezident Miloš Zeman. Novela by měla v platnost vstoupit 1. května.
„Neexistence mírnějších požadavků vůči drobným podnikatelům a živnostníkům je podle nálezu Ústavního soudu z roku 2017 v rozporu s právem samostatně podnikat. V reakci na to vznikla novela zavádějící takzvaný zvláštní režim. Zákon ale dává finanční správě příliš velkou pravomoc určit, jak bude zvláštní režim fungovat v praxi,“ uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti), který byl pověřen podáním návrhu.
„Rozdíl mezi evidováním souhrnných tržeb na denní a čtvrtletní bázi je obrovský. Podle dostupných informací se finanční správa chystá přistoupit k té přísnější variantě s odkazem na vágnost zákona. To považujeme za zásadní nedostatek zvláštního režimu, který je v rozporu s ústavními principy. Zásadní parametry fungování EET má stanovit zákon, rozhodně ne libovůle daňových úředníků,“ doplnil Ferjenčík.
Evidenční povinnost podle něj dále neúměrně zatěžuje drobné podnikatele. „Oproti tomu ale vyjímá řadu podnikatelů například z oblasti dopravy nebo sázkových her, kteří dosahují obrovských tržeb. To je v rozporu se zásadou rovnosti a jedná se o diskriminační prvek,“ dodal Ferjenčík.
Ústavní soud před dvěma lety zrušil plánovaný začátek třetí a čtvrté etapy EET. Podle soudců mohly začít až po důkladnějším zvážení dopadů a vymezení výjimek přímo v zákoně, nikoliv jen ve vládním nařízení.
Soud tehdy zrušil sérii zmocňovacích ustanovení, díky kterým vláda mohla některé tržby vyloučit z EET úplně, případně je převést do zjednodušeného režimu.
