Ústavní soud zrušil část zákona o EET. Škrtl například chystané zapojení řemeslníků

Nahrávám video

Ústavní soud škrtl několik paragrafů zákona o elektronické evidenci tržeb. Od března 2018 už například zákon nebude platit pro platby kartou při nákupu na internetu. Zrušil i náběh 3. a 4. etapy, které měly do evidence zapojit řemeslníky a další služby. Jako celek ale zákon dál platí. Podle soudců sleduje EET legitimní cíl, jímž se je účinný výběr daní a narovnání podnikatelského prostředí. Normu u soudu napadlo 41 opozičních poslanců. Premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že vláda připraví novelu. Další vlny se podle něj neruší, ale jen odsouvají. Ministryně financí Alena Schillerová řekla: „Určitě se posouváme minimálně o rok“.

Třetí vlna EET se měla od března 2018 týkat svobodných povolání, dopravy či zemědělství, čtvrtá potom od června 2018 vybraných řemesel a výroby. Před případným náběhem je podle soudu nutné přijmout novou zákonnou úpravu. 

„Zvolené řešení pro třetí a čtvrtou fázi zavádění nové evidence bylo přijato bez všestranného zvážení všech možných dopadů na zbývající část povinných subjektů… Rčení, že při kácení lesa létají třísky, pro regulační opatření v právním státě nemá místo,“ řekl při odůvodnění soudce Josef Fiala. 

Návrh poslanců kritizoval právě i dopady na malé živnostníky nebo důchodce, kteří si příležitostně vydělávají prodejem. Nejsou sice významní z hlediska státní kasy, ale jejich činnost má smysl pro místní komunitu a pro ně samotné. „Chtít po takovýchto jedincích zakoupení elektronické pokladny je daňově zbytečné, lidsky hloupé a ve svém důsledku i protiprávní, jelikož základním právním principem je to, že právo má být rozumné,“ uvedli v návrhu pravicoví poslanci.

Výjimky v EET je nutné upravit zákonem

Podle soudu je na zákonodárcích, jaký postup pro další dvě plánované fáze EET stanoví. Případné výjimky ale musí být přímo v zákoně, nikoliv ve vládním nařízení, aby pro všechny podnikatele platila rovnost před zákonem. Proto soud zrušil i sérii ustanovení, díky kterým vláda mohla některé tržby vyloučit z EET úplně, případně je převést do zjednodušeného režimu. Nařízení, které tak vyřadilo prodej vánočních kaprů a tržby těžce zrakově postižených, bude platit jen do konce příštího roku. 

  • EET začala v první vlně platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 v rámci druhé vlny pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
  • Ústavní soud zastavil v prosinci 2017 nástup 3. a 4. vlny EET, dokud nebude vše upravené zákonem. Třetí vlna měla začít fungovat od března 2018 a dotknout se například právníků, účetních, lékařů, pekařů nebo taxislužeb. Měl do ní spadat i prodej na farmářských trzích, servis aut, motorek nebo pojišťovnictví. 
  • Poslední, čtvrtá etapa se měla spustit v červnu 2018. Spadat do ní měla vybraná řemesla jako například výroba nábytku, zpracování dřeva, textilu, zahrnovala i elektrikáře, kadeřnice, maséry, opraváře počítačů, výrobce hraček nebo kartářky. 
  • Spuštění 3. a 4. vlny nyní záleží na schválení novely zákona o EET, které v těchto dnech směřuje do Legislativní rady vlády, pak na jednání vlády a později do parlamentu. 

Ústavní soudci zrušili i dva paragrafy zákona, které podle poslanců komplikovaly evidenci u bezhotovostních plateb a internetových obchodů. Jejich platnost skončí po 28. únoru. Ústavní soud zasáhl i do úpravy identifikačních údajů na účtence. Pravici vadilo, že se na ní u fyzických podnikajících osob objevuje i rodné číslo. Nařízení vlády o vyloučení některých plateb z EET zůstane v platnosti jen do konce příštího roku. 

Poslanci si u soudu stěžovali i na to, že vládní většina prosadila EET i za cenu porušení zákonné procedury. Rozprava skončila ve třetím čtení, aniž někteří opoziční poslanci dostali prostor k vystoupení. Ústavní soud konstatoval, že ukončení rozpravy při schvalování EET bylo sice v rozporu s jednacím řádem, opozice ale měla prostor uplatnit své názory. Důvod pro zrušení zákona to proto podle soudu není.

Babiš: Další vlny EET se neruší, ale jen odsouvají

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za podstatné, že zákon o EET platí. Vláda nyní urychleně připraví novelu předpisu. Třetí a čtvrtá vlna EET se tak podle něj neruší, ale pouze odsouvá. „Chvíli jsem o tom mluvil s (ministryní financí Alenou) Schillerovou, samozřejmě to rozhodnutí respektujeme, důležité je, že soud řekl, že zákon není protiústavní a je to legitimní nástroj na výběr daní,“ řekl Babiš novinářům.

Nahrávám video

Schillerová (za ANO) dodala, že její resort už připravuje novelu, která by zavedla výjimky z EET. Úřad do ní zapracuje i výhrady Ústavního soudu, včetně odvolaného spuštění třetí a čtvrté vlny. Novela by podle Schillerové mohla být připravena do dvou měsíců, nedokáže ale odhadnout, jak dlouho potrvá projednání v parlamentu.

Poslanec ODS a spoluautor ústavní stížnosti Marek Benda ale označil rozhodnutí Ústavního soudu za jednoznačné vítězství. Třetí a čtvrtá vlna podle něj v termínech, které vláda plánovala, nezačne. „Vláda by musela přijít s novou úpravou. Muselo by to projít sněmovnou. To je dobrá zpráva pro všechny, kterých se měla třetí a čtvrtá vlna týkat,“ dodal. 

Zástupci pravicových stran, Pirátů, lidovců a SPD rozhodnutí soudu také uvítali. „Jsme přesvědčeni, že by se drobní živnostníci neměli zatěžovat,“ poznamenal předseda lidoveckých poslanců Jan Bartošek. „Je velmi podstatné, aby udílení výjimek nebylo ad hoc, kdo je zrovna milý ministerstvu, ale aby segmenty trhu byly zohledněny v zákoně. Je dobře, že zákon teď bude revidován,“ řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Pokud přijde nový zákon, kde se bude paní ministryně pokoušet znovu třetí a čtvrtou vlnu EET zavést, tak jako SPD budeme hlasovat proti.
Radim Fiala
předseda poslanců SPD

Sociální demokracie, která byla v minulém období hlavní vládní stranou, naopak ocenila přínos EET pro státní rozpočet. Komunisté nejsou pro zrušení EET, už dříve ale kritizovali provedení evidence. „Budeme chtít revizi.  Rozhodutí Ústavního soudu k tomu dává skvělou příležitost,“ uvedl místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Pět ústavních soudců chtělo zrušit celý zákon

Ústavní soudci obdrželi návrh sepsaný advokátem Zdeňkem Koudelkou loni v červnu. Soudci o něm opakovaně diskutovali, tento týden dospělo plénum k rozhodnutí a po hlasování provedlo v zákoně jen několik změn. Pět z patnácti ústavních soudců ale prosazovalo zrušení celého zákona. V EET vidí protiústavní zásah do podnikatelského prostředí.

„Pokud Ústavní soud hodlá s odkazem na test racionality tolerovat i natolik razantní a nediferencované zásahy do podnikatelského prostředí a do základních práv daňových subjektů, je otázka, jakou roli v ústavním systému hodlá nadále plnit,“ stojí ve společném odlišném stanovisku pětice ve složení Vojtěch Šimíček, Jaromír Jirsa, Tomáš Lichovník, Kateřina Šimáčková a David Uhlíř.

Dva další soudci zase nesouhlasili s odložením náběhu třetí a čtvrté vlny evidence tržeb. Takové množství odlišných stanovisek není v posledních letech příliš obvyklé a svědčí o tom, že se výsledek při rokování pléna rodil těžce. Odlišná stanoviska jsou připojená k nálezu, mají však spíše akademický význam a svědčí o názorech přehlasované menšiny soudců. 

EET eviduje tržby 161 tisíc podnikatelů

Vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL si od zavedení EET slibovala omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí, pravicová opozice se naopak obávala, že nové opatření zlikviduje řadu drobných živnostníků. Po roce fungování eviduje systém EET tržby 161 tisíc podnikatelů. Dalších zhruba 300 tisíc by se do něj mělo zapojit příští rok ve třetí a čtvrté vlně, ale objevují se úvahy o možných změnách.

Ministerstvo financí si pochvaluje pozitivní dopad EET na rozpočet. Podle odhadu jen na dani z přidané hodnoty přinesl nový systém od ledna do konce listopadu navíc 4,1 miliardy korun. Obavy, že zlikviduje drobné živnostníky, se prý zatím nepotvrdily.

Úřady za rok fungování elektronické evidence provedly 76 761 kontrol a uložily 4000 pokut za 38,4 milionu korun. Kvůli neplnění EET správa uzavřela 11 provozoven, z toho pět už obnovilo svou činnost. Podle listopadového průzkumu agentury STEM pro finanční správu se 64 procent lidí domnívá, že EET je pozitivní opatření. Při zavádění to bylo 63 procent lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 3 hhodinami

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 12 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 15 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
22. 7. 2026

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.