EET se zrodila před rokem. Nyní je v ní již 160 tisíc podnikatelů a do konce roku má přinést pět miliard

Přesně před rokem prvního prosince se spustila elektronická evidence tržeb (EET). Systém, od kterého si ministerstvo financí slibuje, že po svém plném náběhu naplní státní pokladnu až o 18 miliard korun ročně. Úřady doufají, že se narovná podnikatelské prostředí a EET přiměje ty, kteří mají platit daně, aby je skutečně platili.

Video Události
video

Události: Rok s EET

Podle prvních propočtů to nyní vypadá tak, že se i přes skepsi některých zejména pravicových politiků pokladna skutečně začíná plnit. Do EET je v současnosti zapojeno zhruba 160 tisíc podnikatelů a podle Finanční správy přinesla od ledna do konce září na dani z přidané hodnoty do rozpočtu navíc 3,2 miliardy korun a za celý rok to může být až přes pět miliard. Část podnikatelů ale míní, že EET zvýšila administrativu a zpomalila obsluhu zákazníků.

Pravicoví politici už před spuštěním evidence upozorňovali, že tento systém znevýhodní hlavně drobné živnostníky, kterým ztíží práci a zvýší výdaje. Případnými úpravami EET se bude zabývat až vláda vzešlá z říjnových voleb.

Andrej Babiš však už ve svých plánech vznikající menšinové vlády jisté zmírnění podmínek připouští. Plánuje totiž rozšířit výjimky z EET, konkrétně pro živnostníky s obratem do půl milionu korun ročně. A i podle některých ekonomů to smysl dává. Například hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda míní, že takový záměr může představovat „rozumný kompromis“.

Video Studio ČT24
video

Tisková konference: Rok od spuštění EET

„Ukazuje se v tuto chvíli, že jak kontrolní hlášení a do určité míry snad i elektronická evidence tržeb přece jenom nějaké pozitivní výsledky mají, že když se například zaměříme na inkaso daně z přidané hodnoty v letošním roce, tak tam vidíme tak markantní meziroční nárůst. A ten nelze vysvětlit pouze růstem spotřeby nebo růstem ekonomiky,“ říká Kovanda.
Podle něj to znamená, že opatření padla do určité míry na úrodnou půdu, byť by to zároveň nepřeceňoval, zdůraznil ve středu v pořadu 90′ na ČT24.

I když zřejmě se tedy nenaplní letošní oficiální čísla, která počítala v roce 2017 s přínosem EET v objemu 6,75 miliardy dodatečného inkasa DPH. „Necelých pět miliard korun dodatečného výběru DPH, které nyní ministerstvo financí pro letošek prognózuje, tedy zaostává za tímto předpokladem,“ dodává Kovanda.

Na druhou stranu konstatuje, že od opravdu drobných živnostníků, prodejců či podnikatelů stát nevybere nikdy žádné významné peníze. „A tam si myslím, že bude skutečně rozumné, když se jim uvolní více ruce, protože někdy to naopak demotivuje a vede to třeba k tomu, že lidé odcházejí do šedé či černé ekonomiky, hlásí se na úřady práce, což je zátěž pro stát a pro sociální systém. Nějaký kompromis v tomto smyslu je žádoucí,“ vysvětluje.

Ministerstvo navrhuje další tři výjimky u evidence tržeb

Zatímco nyní už je z EET vyjmut předvánoční prodej ryb a také se nebude vztahovat na nevidomé a hluchoslepé podnikatele, kdy v obou případech jde pouze o dočasnou výjimku, nyní ministerstvo chystá trvalé vynětí z povinností evidovat tržby u předplacených služeb telefonních operátorů, obchodní letecké přepravy a hazardu, uvedla náměstkyně ministra financí Alena Schillerová (ANO).

„Chceme předložit vládě ke schválení výjimky, protože se nestihne legislativní úprava. A určitě si vyslechneme kritiku, že zákon nebyl dobře připraven. Ale ty věci přišly, až když nastala aplikační praxe,“ uvedla Schillerová. Změny se podle ní následně zapracují do novely zákona.

V případě telefonních operátorů jde podle Schillerové o to, aby nebylo nutné vydávat účtenku například po každé odeslané SMS. V případě letecké přepravy by například česká letecká společnost prodávající letenky v zahraničí nemusela tyto tržby evidovat, i když jako česká firma podléhá EET. U hazardních her chce MF zamezit například tomu, aby se po každé sázce musela vystavovat účtenka. „Navíc hazardní byznys je dostatečně regulovaný díky novému zákonu,“ uvedla Schillerová.

Video Studio 6
video

Rok od zavedení EET s Martinem Janečkem

EET začala platit loni 1. prosince pro restaurace a ubytování a od letošního března pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Třetí fáze by měla začít 1. března 2018. Má se týkat stánkového prodeje občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, stejně jako prodeje na farmářských trzích nebo služeb účetních, advokátů a lékařů. Od června 2018 by se pak do systému měli zapojit také vybraní řemeslníci či další služby.

EET bylo vedle kontrolního hlášení přijato zejména jako opatření proti daňovým únikům. V této souvislosti Schillerová už dříve upozornila, že v roce 2014 byl v Česku rozdíl mezi teoretickým a skutečným výběrem daně z přidané hodnoty, takzvaný VAT GAP, přes 70 miliard korun. „Odhadujeme, že na konci letošního roku bude tato mezera asi 40 miliard korun,“ uvedla.

Ministerstvo financí připravuje nový zákon o dani z příjmu. Ten by měl přinést například možnost samovyměření daně či využití internetu v daňovém přiznání. „Chceme mít stejný systém jako v Estonsku, kde lze vyplnit po internetu daňové přiznání za dvě minuty,“ uvedla Schillerová. „Připravili jsme čistě úřednický návrh zákona a čekáme na politické zadání. Čekáme na vládní prohlášení, které určí nějaký trend,“ dodala.

Ústavní soud by měl také v polovině prosince oznámit, zda vůbec bylo zavedení elektronické evidence tržeb v souladu nebo v rozporu s ústavou. Zároveň naznačil, že soudci vybírají ze dvou variant. Pohled ústavních soudců není tedy zdaleka jednotný.

„První je, zda vůbec tento princip EET v podobě, v jaké je, je ústavně konformní, zda není přílišným zásahem do svobody podnikání. Na druhé straně může převážit názor, že to ústavně konformní je, leč že některé části toho zákona by vyžadovaly přece jenom jinou úpravu,“ vysvětlil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Jak však uvedl v pátečním Studiu 6 ČT24 generální ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, Česko každopádně potřebuje nástroj, který znemožňuje obcházení zákonů a neevidování tržeb. „Je to fenomén, kterým se trápí i ostatní členské státy a většina států má také stejné nebo podobné opatření nasazeno,“ konstatuje Janeček.

Zavedení EET znamenalo pro podnikatele více administrativy, ukazuje průzkum 

Zavedení elektronické evidence tržeb (EET) znamenalo pro více než třetinu podnikatelů (35 procent) zejména více administrativy, pro 34 procent pak pomalejší obsluhu zákazníků. Větší kontrolu nad tržbami uvádí také 34 procent podnikatelů, ale jen čtyři procenta uvádí, že jim EET zvýšila tržby. Vyplývá to z průzkumu společnosti KASAmax mezi 1200 jejími klienty.

Více než čtvrtina podnikatelů si myslí, že jim EET přidělala značné náklady, pro šest procent znamenala nižší tržby a pět procent podle svého názoru platí vyšší daně. Zhruba čtyři procenta se domnívají, že je po zavedení EET méně okrádá vlastní personál.

„Při prvním pohledu na výsledky hodnocení je zřejmé, že výrazně nepřevládá žádný názorový pól, tedy buď vyloženě pozitivní, nebo vyloženě negativní. Na druhou stranu ale výsledky ukazují, že po roce fungování nepanuje mezi podnikateli k evidenci tržeb výrazný odpor,“ uvedl provozní ředitel KASAmax Martin Laštovica.

V poslední části průzkumu se pak podnikatelé mohli volně vyjádřit k otázce, zda by něco měnili na EET. „Vedle toho, že nám přišly odpovědi typu ‚nevím, nic bych neměnil‘, jsme zaznamenali dva výrazně se opakující komentáře. Ten první se dá shrnout do slova zrušit. A druhý, přibližně stejně častý komentář spočívá v nesouhlasu s výjimkami z EET,“ dodal Laštovica.

V Česku zaniklo po zavedení EET zhruba tři tisíce restaurací

Za rok po zavedení EET a následném zákazu kouření zaniklo v Česku zhruba 3000 restaurací, což je necelá desetina z jejich odhadovaného počtu 35 tisíc. Na výroční konferenci Asociace hotelů a restaurací ČR v Olomouci to v pátek řekl její prezident Václav Stárek, podle kterého počet restaurací ubýval rychlejším tempem než v předešlých letech.

„Běžně tady už v minulých letech pravidelně ubývalo zhruba pět procent restaurací ročně. Teď se tempo trochu zrychlilo, nevidím to ale jako nic dramatického,“ uvedl Stárek. Krizová situace je ale podle něj u pivnic či venkovských restaurací, jejichž provozovatelé se s novou regulací hůře vyrovnávají. „Hospoda na venkově se dnes opravdu dělá jako srdcová záležitost. Není to živnost k tomu, aby někoho uživila,“ upozornil Stárek.

Hotely a restaurace elektronicky evidují tržby od loňského prosince. Zákaz kouření platí v restauracích od konce května. „Říkali jsme to dopředu. Zavede se EET, do toho se zavede zákaz kouření a dojde k tomu, že se zvýší ceny v restauracích, což je celkem logický ekonomický model. A že dojde k tomu, že část restaurací ukončí provoz,“ podotkl Stárek. Dodal, že v uplynulém roce byly v Česku na druhou stranu otevřeny nové restaurace.

Stárek: Je potřeba se zamyslet nad tím, proč máme jedno z nejvyšších DPH v Evropě

Podle Stárka by stát měl usnadnit podnikání v tomto oboru. „My říkáme, že by bylo potřeba rozumně se zamyslet nad tím, proč máme jedno z nejvyšších DPH v Evropě. My jsem podpořili EET a počítáme, že se více vybere a bude efektivnější výběr daní, ale pak by bylo fér se zamyslet i nad výší daní celkově. Také odvody za zaměstnance jsou u nás bezkonkurenčně nejvyšší,“ upozornil Stárek.

Po spuštění EET se podle asociace narovnalo pokřivené tržní prostředí. Pokud s něčím nesouhlasí, jsou to podle Stárka výjimky nejen z povinnosti elektronicky evidovat tržby, ale i ze zákona zakazujícího kouřit v restauracích. Ten se nedotýká různých klubů a provozů provozovaných spolky, například hasiči. Takovéto podniky přitom zejména na malých městech a vesnicích představují významnou konkurenci místním restauracím.

„Je třeba narovnat prostředí a snažit se maximálně deregulovat,“ uvedl Stárek, podle kterého by například malé venkovské hospody mohly podpořit obecní úřady.