Ústavní soud má brzy oznámit, zda bylo zavedení EET v souladu s ústavou
„První je, zda vůbec tento princip EET v podobě, v jaké je, je ústavně konformní, zda není přílišným zásahem do svobody podnikání. Na druhé straně může převážit názor, že to ústavně konformní je, leč že některé části toho zákona by vyžadovaly přece jenom jinou úpravu,“ vysvětlil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Nejednotný postoj ústavních soudců je podle něj jedním z důvodů, proč poslanecká stížnost na jeden z nejkonfliktnějších zákonů minulého volebního období leží u Ústavního soudu skoro rok a půl. Schvalování evidence tržeb vyvolalo ve sněmovně dlouhé obstrukce pravicové opozice. Podle odcházející koalice bylo zavedení EET i způsob schválení v pořádku.
V únoru 2016 tehdejší šéf sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) při projednávání EET předčasně ukončil debatu. Opoziční obstrukce tehdy trvaly dva a půl měsíce. Čistého jednacího času víc než 30 hodin. „Je třeba ukončit rozpravu, o čemž rozhodneme hlasováním,“ uvedl tenkrát Hamáček.
K zákonu, který zavedl elektronickou evidenci tržeb, se tehdy ve sněmovně chtělo vyjádřit ještě více než 40 poslanců. A právě historicky první předčasné ukončení parlamentní debaty napadli pravicoví poslanci u Ústavního soudu. „Tam dokonce padala slova, že tento zákon se nepřijme do konce volebního období, to bylo také bezprecedentní, bylo to úplné zablokování sněmovny,“ vysvětlil Hamáček.
Na protiústavnosti schvalování zákona o EET trvá pravicová opozice i dnes. „Prostě míra porušení práv opozice, ke které došlo, byla tak zásadního charakteru, že zákon neměl začít platit,“ říká poslanec a spoluautor ústavní stížnosti Marek Benda (ODS).
Opozice napadla i obsah zákona. Podle ní EET příliš omezuje svobodu podnikání a problém vidí i v tom, že nezačíná pro všechny podnikatele ve stejnou dobu. Zároveň kritizuje fakt, že vláda bez souhlasu sněmovny může rozhodovat o výjimkách.
„Tak zásadní represivní zákon by měl být aplikován pro všechny stejně. Protože na všechny stejně to v zásadě nejde, tak jsme přesvědčeni, že by neměl být aplikován vůbec,“ upřesňuje předseda strany TOP 09 Miroslav Kalousek.
Podle exministra financí a spoluautora zákona Andreje Babiše ale zákon podnikatele nadměrně nezatěžuje. A hájí i pravomoci vlády dělat výjimky. „Já si myslím, že vláda by měla mít pravomoc, aby mohla rychle reagovat, protože legislativa je vždycky rok, rok a půl nebo i dva,“ říká Babiš.
„Tu novou techniku vůbec ne“
V jedné z olomouckých restaurací – Hospodě na hřišti – si zavedení elektronických pokladen pochvalují. Přesto, že je EET téměř přesně rok od spuštění, přišla už na víc než 30 tisíc. „Usnadňuje nám to práci, co se týče objednávek jídel, že vlastně nemusíme chodit do kuchyně,“ uvedla tamní servírka Lenka Hájková.
Naopak třeba manželé Čáslavkovi v Sloupnici u Litomyšle rodinný hostinec kvůli EET zavřeli. Restaurací, které říkají, že s novou evidencí tržeb by se jim nevyplatilo pokračovat, jsou přitom podle Sdružení místních samospráv v Česku stovky. „Tu novou techniku my vůbec ne, jsme rádi, že zapneme počítač a zas ho vypneme. Nebudu to prostě řídit,“ konstatuje bývalá majitelka restaurace Zdeňka Čáslavková.
Evidence tržeb, která letos podle odhadů ministerstva přinese do rozpočtu kolem pěti miliard, tak rozdělila nejen politickou scénu a podnikatele, ale i ústavní soudce. „Ještě není ústavní soud dostatečně sjednocen. Nepochybně budeme muset rozhodnout nejpozději do poloviny prosince,“ dodává Rychetský.