Pozastavení dalších vln EET podle expertů poskytne čas na změny. Úlevy pro e-shopy uvítali

Nahrávám video

Ústavní soud (ÚS) zrušil části zákona o EET, mimo jiné plánovaný náběh třetí a čtvrté etapy elektronické evidence tržeb. Třetí a čtvrtá vlna není podle nálezu sama o sobě protiústavní, ale může začít až po důkladnějším zvážení dopadů a vymezení výjimek přímo v zákoně, nikoliv jen ve vládním nařízení. Ministerstvo financí proto nyní bude připravovat novelu zákona o EET. Ministryně financí Alena Schillerová v pořadu Události ČT uvedla, vzhledem k délce legislativního procesu:  „Určitě se posouváme minimálně o rok“.

Podle odborníků bude díky pozastavení aspoň čas na dojednání případných změn. Některým podnikatelům však přijdou změny uprostřed procesu nefér.

„Jsem názoru, že to nedopadlo špatně. Ústavní soud říká, že EET dává smysl. Je to nástroj 21. století, jsme v době elektronické a digitální revoluce a tedy ten, kdo dělá vyšší tržby, tak jsme názoru, že by měl elektronizovat,“ říká předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Karel Havlíček.

Na druhou stranu podle něho AMSP vždy říkala i to, že malé tržby, tedy v jednotkách a desítkách korun, by měly být vyjmuty z EET. „Do jisté míry, tím odkladem dávají sněmovně šanci, aby se detailně dojednaly podmínky 3. a 4. vlny, což si myslím, že je i věcně správně, protože je nová Poslanecká sněmovna a víceméně každá ze stran tvrdí, že by tam určité změny udělala, takže podnikatelé nebudou nervózní, jestli by třeba něco 1. března začalo platit, oni by si něco pořídili a pak by to pro ně třeba zase neplatilo,“ vysvětluje Havlíček.

Další změnou v systému EET je zrušení nutnosti evidence u nákupů platební kartou v e-shopech. „To je věc, která zde už dávno mohla být. My jsme návrh předkládali několikrát, podařilo se to dostat i do sněmovny, tuším v lednu, žádali jsme vyjmutí všech, kdo fungují na bázi e-shopů, neboť jejich tržba je na elektronické bázi sledovatelná,“ připomíná Havlíček. Plus AMSP žádalo i to, že by se z EET vyjmuly firmy, které mají příjmy měsíčně do 175 tisíc výměnou za paušál. „Bohužel ve sněmovně již byla nálada, že se všichni hádali a vůbec nešlo o podstatu věci,“ dodává.

Rozhodnutí Ústavního soudu je potřeba respektovat. Ustanovení zákona, která byla zrušena, by neměla mít zásadní dopad na český trh. Jako obchodníci považujeme za důležité, že zákon jako celek nebyl zrušen a že jeho klíčová ustanovení platí.
Zdeněk Juračka
předseda Asociace českého tradičního obchodu

To, že Ústavní soud nezrušil zákon o elektronické evidenci tržeb jako celek, vítá i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Důležité podle ní je i to, že soudci označili cíl zákona, tedy lépe kontrolovat výběr daní, za legitimní. Zrušení části paragrafů nebude mít vliv na funkčnost evidence, řekla ve sněmovně.

Zrušení povinnosti uvádět na účtenkách rodné číslo podle ní neomezí funkčnost evidence, protože tyto údaje zůstanou součástí dat, která podnikatelé posílají ministerstvu financí. „Není ani omezena funkcionalita účtenkové loterie,“ řekla ministryně.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Schillerová také uvedla, že ministerstvo připravuje novelu zákona o EET, která by zavedla výjimky z evidence. Do té nyní úřad zapracuje i současné výhrady Ústavního soudu, včetně odvolaného spuštění třetí a čtvrté vlny EET.  Zároveň by měla obsahovat i výjimky z povinnosti evidovat tržby. „Určitě budeme navrhovat ty nejmenší fyzické osoby, které mají nějaký příjem. Budeme to navrhovat ve vazbě na paušální daň,“ řekla Schillerová. Hranici tržeb 750 tisíc korun, kterou navrhují některé strany, ale považuje za příliš vysokou.

Novela je podle Schillerové do značné míry připravena. „My jsme schopni tu novelu předložit velice rychle, ale pak to bude otázkou legislativního procesu, a ten já odhadnout neumím,“ řekla. Později doplnila, že časový posun bude mínimálně rok. 

Někteří podnikatelé jsou proti změnám uprostřed procesu. Považují je za nefér

Zrušení startu třetí a čtvrté vlny podle Schillerové nebude mít negativní vliv na podnikatele, kterých se měly dotknout. „Neměl by to být takový problém. Moje zkušenost z první a druhé vlny je, že podnikatelé se většinou připravovali na poslední chvíli,“ řekla. Pokud si někdo již pokladnu pro evidenci tržeb pořídil, může se podle Schillerové zapojit do EET i dobrovolně.

„Změny zákona uprostřed procesu, kdy se část podnikatelů už musela EET podřídit a část ještě ne, vnímám jako velmi nefér přístup. Z mého pohledu jsou tak podnikatelé podléhající EET diskriminováni oproti těm, kterých se tyto povinnosti netýkají,“ míní však majitelka rodinné restaurace Králík v rádiu Ivana Karhanová. 

„Jistotu podnikatelského prostředí bez častých legislativních změn považuji za extrémně důležitou. Časté legislativní změny totiž u malých firem, jako je například ta naše, zatěžují samotný provoz. Musíme totiž věnovat spoustu času a peněz úpravě procesů, abychom vyhověli neustále se měnící legislativě,“ dodala.

obrázek
Zdroj: ČT24

Negativní dopad bude mít rozhodnutí Ústavního soudu i na poskytovatele pokladních systémů. Provozní ředitel společnosti KASAmax Martin Laštovica předpokládá, že budou následovat žaloby na stát, který bude čelit náhradám škod a může jít podle něho o stovky milionů korun. 

„Vše směřujeme k přípravě na třetí a čtvrtou vlnu. Například veškerý hardware se musí objednávat dlouho dopředu, v tuto chvíli tedy na skladech poskytovatelů leží tisíce pokladen, tiskáren a podobně. Zrušit třetí vlnu dva a půl měsíce před jejím spuštěním, to je těžká rána pro všechny poskytovatele pokladních systémů,“ uvedl Laštovica.

Do další vlny EET se měly podle něj zapojit stovky tisíc dalších subjektů, a ne všichni nechávali přípravy na poslední chvíli. „Tisíce a možná desítky tisíc podnikatelů a zástupců různých profesí se na třetí a čtvrtou vlnu EET už připravily nebo připravují. Náklady, které už tito lidé a společnosti vynaložili, jim nikdo nevrátí. Předpokládám proto, že budou následovat žaloby na stát,“ upozornil.

Třetí vlna se měla od března 2018 týkat třeba stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Od června 2018 se do systému měli zapojit také vybraní řemeslníci.

Rozhodnutí ÚS podle něj výrazně pokřiví trh, kdy jedna skupina podnikatelů bude mít nadále povinnost evidovat tržby, zatímco druhá nikoliv. „Tím se popírá základní smysl EET, “ zdůraznil Laštovica.

Navíc podle něho přinese komplikace i pro zmíněné e-shopy, kterých by se nyní nově tedy neměla povinnost evidence týkat, protože bezhotovostní platby jsou jednoduše dohledatelné. Podle on-line obchodníků však přišlo toto rozhodnutí, s ohledem na již vynaložené náklady, pozdě. 

„Bude nutné provést rychle úpravy v aplikacích. To bude znamenat samozřejmě zátěž pro nás jako poskytovatele pokladních systémů, ale výrazně to dopadne také na naše klienty. Ti si budou muset systém aktualizovat, což v některých případech nebude větší problém, jinde ale bude potřeba aktualizace manuálně přímo u provozovatele. Zde pak budou nutné výjezdy našich techniků,“ uvedl Laštovica.

Největší tuzemský e-shop Alza.cz považuje úpravu provedenou Ústavním soudem ve vztahu k bezhotovostním platbám za logickou. „Rozhodnutí budeme v našem informačním systému samozřejmě reflektovat, nicméně další úpravy tohoto informačního systému s sebou ponesou opět nadbytečné náklady,“ uvedla mluvčí Patricie Šedivá.

To, že změny nastavení informačního systému budou spojeny s dalšími investicemi, potvrdil i Datart. Například Mall Group vyšlo zavedení EET v minulosti na několik milionů korun - změny zahrnovaly úpravu všech webů, nastavení komunikace se zákazníky i přesnou koordinaci s přepravci. „Rozhodnutí v podstatě vítáme, ale bezhotovostní platby z EET měly být vyjmuty hned. Budeme muset opět upravovat systém vydávání účtenek, přičemž budeme muset rozlišit, co je platba kartou a co je platba v hotovosti na výdejním místě,“ dodala Andrea Čižmářová z Kasa.cz.

obrázek
Zdroj: ČT24

Jako celek ale zákon obstál a dál platí. Podle soudců sleduje elektronická evidence tržeb svůj legitimní cíl – účinný výběr daní a narovnání podnikatelského prostředí. U třetí a čtvrté vlny je podle ÚS nutné důkladně zvážit dopady na různé skupiny povinných subjektů. „Rčení, že při kácení lesa létají třísky, pro regulační opatření v právním státě nemá místo,“ řekl při odůvodnění soudce Josef Fiala.

Případné výjimky z EET je nutné upravit zákonem, nikoliv jen cestou vládního nařízení. Proto soud zrušil sérii zmocňovacích ustanovení, díky kterým vláda mohla některé tržby vyloučit z EET úplně, případně je převést do zjednodušeného režimu. Jen do konce příštího roku zůstane v platnosti již vydané nařízení, které vyřadilo z EET prodej vánočních kaprů a tržby těžce zrakově postižených.

Buďto musí to, na koho nedopadne evidence tržeb, stanovit přímo zákonodárce, anebo musí stanovit pro vládu taková kritéria, aby byla předem seznatelná.
Pavel Rychetský

Kritizované předčasné ukončení rozpravy při schvalování zákona o evidenci tržeb se důvodem k jeho zrušení nestalo. Bylo to sice v rozporu s jednacím řádem sněmovny, nicméně opozice měla předtím dost prostoru uplatnit své názory, plyne z nálezu ÚS.

Návrh na zrušení zákona nebo některých jeho součástí podala ještě v minulém volebním období skupina pravicových poslanců. Uspěli například s návrhem na zrušení ustanovení, jež prý způsobovala potíže u bezhotovostních plateb a v činnosti internetových obchodů.

Tržby z bezhotovostních převodů jsou podle ÚS dobře dohledatelné a není dostatečně silný zájem státu na jejich plošné evidenci. Ustanovení budou platit jen do konce února 2018, stejně jako část úpravy identifikačních údajů na účtence. Pravici vadilo, že se tam u fyzických podnikajících osob objevuje i rodné číslo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 6 hhodinami

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 15 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 18 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
22. 7. 2026

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.