Ministerstvo financí kvůli pandemii koronaviru de facto odloží nejméně o tři měsíce závěrečnou fázi zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Stane se tak tím, že do 1. srpna odloží kontroly EET těm, jichž se má povinnost začít týkat od května. Zároveň stát vynaloží více peněz na program bezúročných půjček podnikatelům. Vláda také zváží, zda některé potřebné finanční prostředky nezíská odložením dříve plánovaných investic armády.
Závěrečná fáze EET „jako by neexistovala“. Nejméně ještě tři měsíce
„Tři měsíce se nebude nic dít, nebudou žádné kontroly, takže do 1. srpna jako by EET ani neexistovalo,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO) k závěrečné fázi EET po jednání s opozicí.
Na úterní schůzce s Babišem ODS navrhovala odklad platby záloh na daně, odklad platby zdravotního a sociálního pojištění, zkrácení lhůty pro vrácení přeplatků DPH státem nebo odklad zavedení závěrečných vln EET. ODS také žádá, aby stát převzal od firem vyplácení nemocenské lidem, kteří se dostali do karantény. Podobně jako lidovci navrhovali občanští demokraté také změny v ošetřovném. Odklad EET navrhovala i TOP 09. To však již dřív odmítla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), ze zákona to není možné, uvedla.
Podle ministerstva se mělo květnové rozšíření EET vztahovat zhruba na 300 tisíc podnikatelů. Evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
Počátkem února bylo podle dostupných informací do EET zapojeno 192 tisíc podnikatelů, kteří dosud evidovali zhruba 13 miliard účtenek.
Vlny EET
Ministerstvo financí před epidemií uvedlo, že EET by měla letos do veřejných financí přinést 15,2 miliardy korun, z toho 2,4 miliardy korun souvisí s květnovým rozšířením na obory, které jí dosud nepodléhaly. Za roky 2017 až 2019 vyčíslilo ministerstvo financí přínos evidence zhruba na 33 miliard korun.
Vláda také schválila v neděli Liberační daňový balíček. V pondělí k němu byly zveřejněny přesné technické parametry a Finanční správa zveřejnila návod pro poplatníky.
Odkud vzít desítky miliard korun?
Situace kolem koronaviru bude stát podle premiéra Andreje Babiše (ANO) Českou republiku mnoho miliard až desítek miliard korun. Bude proto potřeba změna rozpočtu, řekl na tiskové konferenci po jednání vlády. Rozpočet na letošní rok počítá zatím se schodkem 40 miliard korun.
„Bude nás to stát strašně miliard, možná desítky miliard,“ řekl Babiš. Má už představu asi tří zdrojů, ze kterých by bylo možné situaci řešit. „Je jasné, že bude potřeba změna rozpočtu,“ dodal.
Je podle něj otázka, zda se neodloží některé nákupy. Zmínil otázku pásových bojových vozidel pěchoty (BVP), za které by ministerstvo obrany mělo zaplatit přes 50 miliard korun. „Asi teď okamžitě nepotřebujeme BVP, ale potřebujeme jiné věci na tuto válku (s koronavirem),“ poznamenal. Nová BVP potřebuje armáda k přezbrojení 7. mechanizované brigády. K jejímu přezbrojení se Česko zavázalo v NATO do roku 2026. Otázku investic chce premiér řešit v nejbližší době.
Žádosti firem o podporu od státu
Československá záruční a rozvojová banka (ČMZRB) evidovala k úternímu poledni téměř 900 žádostí o podporu od firem postižených situací kolem koronaviru a vládních opatření za zhruba dvě miliardy korun.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) večer na Twitteru uvedl, že podnikatelé v součtu požádali už o pět miliard. Nejčastěji o pomoc žádají restaurace, hotely nebo cestovní kanceláře, řekla agentuře ČTK mluvčí banky Marie Lafantová.
Program Úvěr COVID na bezúročné půjčky připravilo s ČMZRB ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). V první vlně do něj vláda schválila příspěvek 600 milionů korun, ministr Havlíček v pondělí informoval o vyčlenění další miliardy korun. Řekl také, že za první den přišlo 437 žádostí ve výši 800 milionů korun. „Během dvou dnů jsme přijali žádosti za více jak pět miliard korun, což překonalo všechny odhady,“ uvedl Havlíček. Vláda bude proto podle něj v programu pokračovat a dá na něj další peníze.
O pomoc podle Lafantové žádají také sportovní zařízení či výrobní podniky, které jsou navázány na zahraničí. Nejčastěji firmy žádají o půjčku kolem dvou milionů korun. Mohou si vzít úvěr od 500 tisíc korun do 15 milionů korun. Havlíček v pondělí také řekl, že program bude zpřístupněn širšímu množství podnikatelů, kteří budou moct žádat o nižší částky.
O okamžitou pomoc státu žádají živnostníci a zaměstnavatelé postiženi preventivními kroky vlády proti šíření koronaviru. Podle odhadů Hospodářské komory ČR stát musí k záchraně ekonomiky před kolapsem v následujících třech měsících vedle programů Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) připravit přibližně 40 miliard korun. Peníze by podle komory měly jít v první řadě na úhradu mezd a režijní výdaje.
Cestovní kanceláře žádají klienty o čas na vyřešení situace
Cestovní kanceláře prostřednictvím Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK) žádají klienty o čas na vyřešení situace. Podle výzvy, kterou dnes asociace poskytla ČTK, musejí cestovní kanceláře nejprve vyřešit návrat turistů ze zahraničí. Asociace dále upozornila, že cestovní kanceláře nemají pro současný stav oporu v platné legislativě. Kvůli tomu požádala minulý týden Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) příslušné ministry, aby iniciovali změnu ustanovení evropské směrnice o cestovních službách.
Z důvodu zamezení šíření nového typu koronaviru vláda z pátku na sobotu zakázala cesty do 15 zemí světa, od pondělí platí zákaz vycestování kamkoliv do zahraničí. Cizinci nesmějí vstoupit do ČR. CK tak nemohou uskutečnit naplánované zájezdy. Vracení peněz klientům v plné výši u cest, kde již zahraničním partnerům a dalším dodavatelům zaplatily zálohy, by mohlo být pro některé CK podle asociací likvidační.
AČCKA pokládá za efektivní řešení odložení čerpání uhrazených služeb zákazníkem na budoucí období, místo vyplácení hotových peněz, které už byly převedeny dodavatelům služeb.