V malých obcích zavírají hospody. Na vině je podle nich EET a zákaz kouření

Nahrávám video
Malé obce zavírají hospody
Zdroj: ČT24

Za poslední dva roky v nejmenších českých obcích zavřelo téměř dva tisíce provozovatelů. Podle řady starostů je to i kvůli protikuřáckému zákonu, EET a byrokracii. Malé obce si tak stěžují, že u nich dochází k úpadku společenského života – restaurace totiž sloužily jako místo, kde se lidé potkávali, vyměňovali si zkušenosti a informace.

V obci Komárov ve Zlínském kraji žije přes tři sta obyvatel, ale místo, kde by se scházeli ke společenským akcím, tady nemají. Hospoda byla v budově radnice, ovšem už víc než rok je zavřená, a vesnici chybí.

„Bylo to takové informační středisko. Lidé si vyměňovali zkušenosti, hledali řemeslníky, rady všeho druhu, taky tady byly k mání ty nejžhavější novinky o tom, co se v obci děje,“ říká starostka Komárova Maria Zapletalová (Komárovjáci 2018).

Za jeden z důvodů, proč hospoda zavřela, tady označují EET. Majitel měl před důchodem a novinky se učit nechtěl. Nový provozní se zatím nenašel, i přesto obec prostory rekonstruuje. „Musí být připravená na eventuálního nového nájemce,“ vysvětluje starostka.

Víc než dva tisíce obyvatel má i středočeská Nelahozeves a ani tady nemají místní kam zajít na večeři nebo na společné akce. „Zde se nacházíme v Lešanech, kde byla dříve hospoda, ta byla zavřená dejme tomu osm let. Dále se hledá nový provozní Marina Vltava, což je další provozovna, kterou jsme zde měli. A jsou zde ještě dvě, hned pod zámkem, obě dvě v tuto chvíli nefungují,“ vyjmenovává starosta Nelahozevsi Jakub Brynda.

Radnice chce teď vlastní podnik a využije k tomu právě prostory bývalé restaurace. V objektu budou byty pro seniory i úřad, venku dětské hřiště. Pohostinství pak obec nabídne k pronájmu. 

Ve třetině menších obcí a měst chybí hospoda

Obcí, které nemají společenské prostory jako v Nelahozevsi nebo v Komárově, jsou v Česku stovky. Sdružení místních samospráv zmapovalo situaci ve všech menších městech a obcích a ve třetině z nich hospoda chybí. Tisíc osm set restaurací přitom zaniklo jen během posledních tří let.

Chybějící restaurace
Zdroj: ČT24

Podle předsedy Sdružení místních samospráv Stanislava Polčáka (STAN) by měl stát plnit to, co slibuje – tedy že bude odbřemeňovat byrokracii a zbavovat podnikatele administrativních zátěží, které na nich leží.

Ministerstvo pro místní rozvoj však tvrdí, že na situaci reaguje, a aby se v obcích udržel společenský život, podporuje komunitní centra nebo kulturní domy.

„Těžko může stát intervenovat do toho, že jednu hospodu podpoří a druhou hospodu nepodpoří, my budeme podporovat zázemí, aby vůbec bylo kde tu hospodu realizovat,“ vysvětluje systém podpory ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). To další už je ale pak samostatná obchodní činnost, zdůraznila.

Na výstavbu nebo rekonstrukci objektů pro společenské akce mohou radnice využívat národní dotace, do budoucna by mělo mít Česko možnost čerpat na tyto projekty i evropské peníze. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 1 mminutou

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 2 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...