Podle Pirátů je novela také v rozporu s právem na informační sebeurčení a omezuje právo svobodně podnikat. K návrhu se připojili i poslanci ODS, SPD, TOP 09 a STAN, celkem 73 zákonodárců. Piráti avizovali, že se obrátí na Ústavní soud, už v září poté, co sněmovna rozšíření EET schválila.
Sněmovna přes nesouhlas opozice přehlasovala senátní veto a stvrdila vládní novelu zákona o EET, která počítá se zavedením třetí a čtvrté vlny od května 2020. Na konci září ji podepsal prezident Miloš Zeman. Novela by měla v platnost vstoupit 1. května.
„Neexistence mírnějších požadavků vůči drobným podnikatelům a živnostníkům je podle nálezu Ústavního soudu z roku 2017 v rozporu s právem samostatně podnikat. V reakci na to vznikla novela zavádějící takzvaný zvláštní režim. Zákon ale dává finanční správě příliš velkou pravomoc určit, jak bude zvláštní režim fungovat v praxi,“ uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti), který byl pověřen podáním návrhu.
Evidenční povinnost podle něj dále neúměrně zatěžuje drobné podnikatele. „Oproti tomu ale vyjímá řadu podnikatelů například z oblasti dopravy nebo sázkových her, kteří dosahují obrovských tržeb. To je v rozporu se zásadou rovnosti a jedná se o diskriminační prvek,“ dodal Ferjenčík.
Soud tehdy zrušil sérii zmocňovacích ustanovení, díky kterým vláda mohla některé tržby vyloučit z EET úplně, případně je převést do zjednodušeného režimu.