Jen den poté, co poslanci zrychleně schválili balík zákonů, od kterých si vláda slibuje zmírnění dopadů koronavirové krize, učinili totéž i senátoři. Pět předpisů, které k nim přišly, prošlo beze změn. Po podpisu prezidenta tedy již začnou platit. Jde o pozastavení elektronické evidence tržeb, rozšíření ošetřovného, odpuštění části záloh na sociální a zdravotní pojištění pro OSVČ a změny termínů zkoušek na středních školách.
Senát potvrdil opatření na zmírnění koronavirové krize. Hladce prošlo pozastavení EET i rozšíření ošetřovného
UDÁLOSTI: Vládní balíček hladce prošel Senátem (zdroj: ČT24)
První bod, kterým se Senát zabýval, bylo pozastavení povinnosti elektronické evidence tržeb. Podnikatelé ji nebudou muset dodržovat po celou dobu nouzového stavu a ještě tři měsíce poté. Hlasování bylo jednoznačné, pro byli všichni přítomní senátoři.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) senátorům řekla, že pozastavení EET prosazuje proto, aby omezila návštěvy na finančních úřadech. Formálně totiž od 1. května začíná 3. a 4. vlna, proto by si měli další podnikatelé dojít vyzvednout účtenky nebo autentizační údaje. Navíc nastává doba, kdy většina poplatníků z první i druhé fáze musí vyměnit své dosavadní certifikáty a získat nové autentizace.
U ošetřovného se potom senátoři zdrželi. Poslanci v úterý schválili, a do Senátu tedy poslali také zákon rozšiřující ošetřovné. Nově na ně budou mít rodiče dětí do 13 let, a to po celou dobu, kdy nechodí do školy. Výše ošetřovného zůstane na 60 procentech základu mzdy nebo platu a bude se nadále týkat jen zaměstnanců.
GALERIE
Záznamy ze Senátu 25. 3. 2020
Spor o ošetřovné
Ačkoli se senátoři dohodli, že nechají zákony projít tak, jak přišly, Lukáš Wagenknecht (SEN 21) s omluvou přišel s požadavkem na změnu ošetřovného tak, aby se vztáhlo i na OSVČ a také lidi zaměstnané na dohodu. Někteří lidé jsou podle Wagenknechta „do těchto dohod nuceni, aby firma obcházela dávky vůči státu, daně a jiné věci“.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) je ale přesvědčena, že tito lidé mohou požádat o mimořádnou okamžitou pomoc, když se ocitnou v nouzi. Ta je pro ně podle ministryně mnohem výhodnější.
Nakonec ale pozměňovací návrh nebyl podán – z procedurálních důvodů, protože zákon byl schvalován hned po obecné rozpravě. Ministryně Maláčová ale slíbila větší revizi fungování zaměstnávání na dohodu. Zvýšení ošetřovného tak prošlo Senátem 45 hlasy (proti nebyl nikdo) ve sněmovním, respektive vládním znění.
Rodičů, ale hlavně jejich školou povinných dětí se týká i posun termínů přijímacích zkoušek na střední školy i maturit. Ty by se dokonce vůbec nemusely uskutečnit, kdyby se školy neotevřely před 1. červnem – pak by maturanti dostali známky z průměru posledních tří vysvědčení. Kdo by s takovými známkami nesouhlasil, mohl by po prázdninách absolvovat přezkoušení, řekl ministr školství Robert Plaga. Zároveň uvedl, že věří, že se výuka obnoví ve druhé polovině května.
Přijímací zkoušky se uskuteční jistě, ale v jiném termínu. „Je úprava termínu, není úprava obsahu a formy, abychom naplnili očekávání dětí a jejich rodičů,“ zdůraznil v Senátu ministr.
Živostníkům – kterých se netýká ošetřovné, byť jim ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) slíbil mimořádné státní dotace k témuž účelu – by mělo v současné situace ulehčit půlroční odpuštění minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění. To byly zbylé dva z pět bodů, které Senát schválil.
Prominutí záloh na zdravotní pojištění společně se zvýšenými náklady na péči kvůli léčení lidí s nemocí COVID-19 vyvolanou novým typem koronaviru připraví o peníze zdravotní pojišťovny. Vláda v důvodové zprávě k novele vyčíslila jejich letošní ztrátu na 40 miliard korun. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ale senátory ujistil, že pojišťovny to neohrozí, protože měly finanční „polštář“ – ještě v únoru bylo na jejich účtech 62 miliard korun.
- Ošetřovné:
- – pro rodiče dětí do 13 let na celou dobu uzavření škol
- – zůstává na 60 % redukovaného vyměřovacího základu
- Sociální a zdravotní pojištění:
- – odpuštění minimální výše pojištění pro OSVČ za březen až srpen
- – možný odklad platby nad hodnotu minimálních záloh na rok 2021
- Elektronická evidence tržeb:
- – pozastavení do konce nouzového stavu a na tři následující měsíce
- Maturitní a přijímací zkoušky na střední školy:
- – přijímací zkoušky proběhnou nejdříve dva týdny po otevření škol
- – maturity proběhnou týden po přijímacích zkouškách, otevřou-li se školy do 1. června
- – maturity neproběhnou, neotevřou-li se školy do 1. června
Zrychleně a v malém počtu
Za běžných okolností trvá schvalování zákonů měsíce, v některých případech i roky a jsou i situace, které zůstaly uvězněny v legislativním procesu navždy. Vládní návrhy, které souvisejí s opatřeními proti koronaviru, ale absolvují cestu na Hrad za pouhé dva dny. Umožňuje to stav legislativní nouze, který na návrh vlády vyhlásil předseda sněmovny; dolní komora v něm může schvalovat zákony zrychleně v prvním čtení, bez projednání ve výborech.
V Senátu sice výbory své stanovisko vydaly, místo týdnů na to ale měly jen pár hodin – do začátku plenární schůze ve 14 hodin. Plénum horní komory zákony projedná necelých 24 hodin po jejich schválení ve sněmovně, což je také neobvyklé. Obvyklá lhůta je třicetidenní.
Výbory doporučily vše schválit. Podle předsedy ústavně-právního výboru Miroslava Antla (za ČSSD) ovšem nejsou senátoři se vším, co ze sněmovny přišlo, spokojeni. Například u ošetřovného by raději podpořili verzi, kterou neúspěšně navrhovala opozice – tedy zvýšení náhrady mzdy či platu ze 60 na 80 procent základu. Zároveň ale Antl připustil, že není vhodná doba na vracení předpisů zpět poslancům, a tak jeho výbor navržené předpisy podpořil tak, jak přišly. Očekává, že totéž učiní i plénum.
Částečně kriticky se před začátkem senátní schůze vyjádřila k vládním návrhům místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková. Podle ní opatření dostatečně nepodporují rodiny s dětmi ani osoby samostatně výdělečně činné. I ona ale ujistila, že senátoři nebudou do zákonů zatím zasahovat. Výhledově by se ale Senát i sněmovna mohly k právě schvalovaným změnám opět vrátit.
Senát je podle jeho předsedy Miloše Vystrčila (ODS) připraven scházet se se zástupci vlády, aby další normy, které kabinet v současném režimu předloží, mohli předjednat. Zároveň Vystrčil ujistil, že jsou senátoři připraveni kdykoli se sejít. „Pokud se ukáže, že je třeba zasednout, tak zasedneme. Je to malý příspěvěk k úsilí, které předvádějí především lidé v první linii, která se snaží zastavit koronavirus a zajistit, aby se nákaza šířila co nejpomaleji,“ uvedl.
Kvůli riziku nákazy koronavirem se ve Valdštejnském paláci sešlo pouze 47 senátorů, tedy zhruba polovina celkového počtu. Své příspěvky potom říkají z místa, k řečnickém pultíku nechodí. Schůzi zahájili potleskem věnovaným zdravotníkům, policistům či záchranářům. Na závěr ještě zatleskali také pracovníkům Senátu, kteří průběh mimořádné schůze zajistili.
Šéf horní komory na závěr také avizoval, že se v příštím týdnu očekává další balík zákonů, takže by se senátoři měli opět sejít k jeho schválení.
První prezidentův podpis
Senátoři se naopak nevyjádřili k dalšímu klíčovému zákonu, který v úterý prošel sněmovnou a s ostatními předpisy úzce souvisí – státnímu rozpočtu. Jeho plánovaný schodek se zvýší ze 40 na 200 miliard korun. Rozpočet ale schvalují výhradně poslanci, Senát se jím vůbec nezabývá.
Pod zákonem o státním rozpočtu je ale potřeba prezidentův podpis, a ten na novele schválené v úterý již je. Miloš Zeman materiál podepsal ve středu. Zbylé zákony, které nyní již mají za sebou schválení v Senátu, se prezident chystá podepsat ve čtvrtek.