Dvě procenta v plusu čekají zřejmě v roce 2020 tuzemskou ekonomiku. Podle odhadů nepatrně stoupne nezaměstnanost, zároveň by měla klesnout inflace, ale stále asi zůstane nad úrovní 2,5 procenta. Poslední čísla před koncem roku 2019 zveřejnily respektované instituce, včetně České národní banky (ČNB), a vyplývá to také z odhadů analytiků.
Růst české ekonomiky příští rok zpomalí na 2,2 procenta z letos odhadovaných 2,5 procenta. „Pozitivní trend by měl zůstat zachován s tím, že to bude určité měkké zpomalení. Samozřejmě vždycky může přijít nějaká méně očekávaná mimořádná záležitost, kterou my nemůžeme předem prostě odhadnout,“ zamýšlí se nad výhledem guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Některé firmy už zpomalení hospodářského růstu pociťovaly během letoška, zejména společnosti napojené na automobilový průmysl. Poptávka ze zahraničí leckde poklesla. Statistici doplňují, že koncem roku se zmenšily objednávky v celém průmyslu skoro o pět procent.
„Pokud bychom to procento udávali v hodnotě tržeb, kde má vliv kurz a další parametry, tak se bavíme o deseti-, patnáctiprocentním poklesu,“ říká ředitel firmy Piston Rings Komárov Petr Mašek. Specializují se na výrobu pístních kroužků a část z nich jde právě do automobilového průmyslu, další část třeba do motorových pil.
Ochlazení poptávky vnímají už několik měsíců a projevuje se i na počtu zaměstnanců. Zatímco na začátku letošního roku jich bylo 370, k prvnímu lednu 2020 tam bude pracovat zhruba o dvacet lidí méně.
„Od druhého kvartálu roku 2019 registrujeme pokles objednávek, a protože pracnost při výrobě pístního kroužku je poměrně veliká, protože obsahuje poměrně hodně lidské práce, tak se tomu musí adekvátně přizpůsobit i personální obsazení firmy,“ vysvětluje Mašek.
Kromě ochlazení poptávky v některých oblastech brzdí firmy i přehřátý trh práce. Kvůli nedostatku lidí některé podniky vyrábějí míň, než by mohly.
„Možná by nám mohlo pomoci to, že některé slabší firmy postupně odpadnou a že lidé, kteří v nich působí, se přemístí někam jinam. Situace na pracovním trhu je komplikující i pro ty velmi úspěšné,“ konstatuje ekonom, předseda představenstva poradenské společnosti EEIP Michal Mejstřík.
Tahounem roku 2020 budou stále domácnosti
„Hlavním tahounem růstu ekonomiky bude nadále spotřeba domácností, která si navzdory slabším číslům ze zahraničí udržuje solidní růst,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Obecně lze podle Lukáše Hendrycha z poradenské společnosti BDO říct, že odhady české ekonomiky kopírují trend zemí visegrádské čtyřky, jejichž hospodářská situace je v současné době stále v dobré kondici.
Každopádně ekonomika podle ekonoma ČSOB Petra Dufka vstoupila do fáze zpomalení. „Hlavní rizika dalšího vývoje vidím především v zahraničí – obchodními válkami počínaje a útlumem poptávky po automobilech konče,“ uvedl.
Inflaci, která bude letos zřejmě nejvyšší od roku 2012, ovlivní příští rok protichůdné faktory. Nejdříve to bude zdražení cigaret a alkoholu kvůli vyšší spotřební dani a následně v souvislosti s rozšířením elektronické evidence tržeb (EET) od května snížení DPH u vybraných výrobků a služeb. „Celková inflace by se většinu roku 2020 měla pohybovat v intervalu 2,5 až 3 procenta,“ uvedl hlavní ekonom Deloittu David Marek.
Situace na trhu práce by příští rok měla podle ekonomů zůstat napjatá, což by mělo nadále vést k poměrně vysokému růstu mezd a platů. „Očekávané zpomalení ekonomiky českému trhu práce neuleví. Na trh práce nyní vstupují slabší populační ročníky, které ani zdaleka nepokryjí jeho současné potřeby. I když některé firmy už započaly s redukcí zaměstnanců a další se přidají, na trhu práce se to ještě neprojeví. Uvolnění pracovníci velmi snadno nejdou uplatnění jinde,“ uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Kvůli situaci na trhu práce přitom podle Hendrycha zejména průmyslové firmy nacházejí východisko v zavádění digitálních technologií, jako je například rozšířená realita. Ta umožňuje i poučeným laikům vykonávat některé činnosti, k nimž nemají plnou kvalifikaci. „Děje se tak v době, kdy dvě pětiny učňů pracují po škole mimo svůj obor a je stále složitější udržet přirozenou generační výměnu v technických profesích,“ uvedl.
Navíc bude podle MF vedle přetrvávajícího nedostatku pracovní síly působit na růst mezd a platů zvyšování minimální a zaručené mzdy a také růst platů ve veřejném sektoru.
Ohledně vývoje kurzu koruny se hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč domnívá, že příští rok by mohl být ve znamení posílení české měny. Koruna by podle něj mohla prolomit i hranici 25 korun za euro. V letošním roce se obchodovala v průměru kolem 25,70 koruny za euro.
„Korunu by měla táhnout lepší nálada na globálních trzích spojená s opadáváním politických nejistot,“ uvedl. V materiálu ministerstva ekonomové odhadují příští rok průměrný kurz 25,40 koruny za euro.
„Kurz koruny nadále zůstává v kleštích dvou protichůdných faktorů – reálné konvergence a technické překoupenosti. Proto i v roce 2020 nemá důvody k razantním pohybům na jednu či druhou stranu ze současné úrovně,“ uvedl Marek.
