Na daňové přiznání je čas do července, přesto se před některými finančními úřady tvořily fronty

Nahrávám video

Rušno je v těchto dnech na finančních úřadech, před mnoha z nich se tvořily fronty. A to i přesto, že Finanční správa nabádá lidi, aby primárně využívali elektronickou komunikaci a snížili tak riziko nákazy koronavirem. Aktuálně totiž platí, že daňové přiznání k dani z příjmu můžou podat až do 1. července. Přeplatek by jim měl být vrácen do třiceti dnů bez ohledu na datum, kdy žádost podají.

Několik desítek lidí tak například v pondělí v devět ráno čekalo u finančního úřadu v Brně. „Podatelny jsou otevřeny jen v pondělí a ve středu od osmi do jedenácti hodin, takže nárazově se mohou tvořit fronty, které někdy vypadají dramaticky, tím že vedou za roh nebo okolo ulice. Je to ale dáno zejména opatřeními, kdy lidé dodržují velké odstupy a snaží se nepřicházet do vzájemného kontaktu. Takže fronty vypadají dlouhé, ale odbavování jde normálně rychle a v rámci těch tří hodin dokážeme všechny obsloužit,“ konstatuje mluvčí jihomoravského finančního úřadu David Stančík.

A znova všechny lidi vybídl, aby pokud nemusejí, osobně nechodili a využili e-mailu, případně poslali své podání poštou. „Zdůrazňuji, že na všechna podání je čas. Nehrozí teď žádné sankce za to, že nebude někdo stíhat podat své daňové přiznání do 1. dubna,“ dodal.

Postačí, pokud toto přiznání podají nejpozději do 1. července 2020. Toto platí zcela automaticky bez žádosti, jak vyplývá i z informací ministerstva financí na webu.

U přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, kde lhůta pro podání uplyne v období od 31. března 2020 do 31. července 2020, není třeba do 31. srpna 2020 také individuálně žádat o prodloužení lhůty.

Není teď třeba s úřady řešit ani záležitosti kolem EET

Podobně žádné pokuty nehrozí ani v případě záležitostí kolem elektronické evidence tržeb. Tam lidé teď řeší často podle Stančíka žádosti o autentizační údaje pro vstup do 3. a 4. vlny a pak pokladní bloky pro zvláštní režim.

„I tady platí, že vzhledem k tomu, že po dobu trvání nouzového stavu a dalších tří měsíců není povinnost uplatňovat žádné nařízení, zákony nebo plnit nějaké další povinnosti, pokud jde o EET, nemusí poplatníci nikam chodit, nic není potřeba si vyzvedávat, dokonce není potřeba ani evidovat tržby po dobu těch následujících měsíců,“ doplňuje Stančík.

Pokud se přesto lidé na pobočku vydají, pak Stančík nabádá k tom, aby důsledně vstupovali pouze s nějakou ochranou dýchacích cest, dodržovali odstup minimálně dva metry od sebe navzájem, stejně jako základní hygienu.

„A pokud mají jakékoliv zdravotní obtíže, tak nechodit, zůstat doma a telefonicky kontaktovat správce, běží i spousta infolinek,“ říká Stančík s tím, že stejně finanční úřady mají otevřené jen podatelny, takže je to jen o tom tam „přijít, podat, dostat razítko a zase jít“.

Lidé mohou také využít sběrné boxy, kam mohou vhodit své podání. „Když tam uvedou telefonní číslo, tak my jim pošleme druhý den sms, když vybereme box, kde potvrdíme, že jeho podání máme,“ vysvětluje. A dodává, že boxy jsou zpravidla přístupné 24 hodin denně sedm dní v týdnu, jen na některých menších pobočkách bývá box dostupný jen v provozní hodiny mezi 8 a 14 hodinou každý den.

Rušno bylo i na infolinkách, kde v těchto dnech během půl hodiny přijímají i tři desítky hovorů. „Lidé se ptají nejčastěji na termíny, dokdy se posouvají podání daňového přiznání, ptají se na liberační balíčky, co musí udělat pro to, aby nedostali pokutu, aby se jim posečkalo se splácením daně. Obsluhují je naši školení zaměstnanci a nikdo se nemusí bát, že by se na něho nedostalo,“ dodává mluvčí úřadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 1 hhodinou

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 6 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 22 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
včera v 17:07

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.