Rostoucí mzdy a nízká nezaměstnanost se projevují na cenách a inflace je jejich důsledkem, míní vicepremiér Karel Havlíček (ANO), který se neobává zpomalující ekonomiky. Strach nemá ani předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a volá po vyšším růstu mezd. Před tím naopak varuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy, podle nějž je ochlazení hospodářství jednoznačné. Hosté Událostí, komentářů diskutovali také o trojí sazbě DPH u piva.
Růst platů? Firmy se neřídí populismem, říká Hanák. Učitele či hasiče zaplatit musíme, oponuje Havlíček
21 minut
Události, komentáře: Karel Havlíček (ANO), Jaroslav Hanák a Josef Středula
Podle Havlíčka k inflaci dochází proto, že v Česku jsou velmi dobré mzdy, které v posledních letech rostly, zodpovědná je také velmi nízká nezaměstnanost. Lidé nakupují, což se projevuje na cenách, a inflace je do určité míry nižší než tempo růstu cen, míní ministr.
Zpomalující ekonomika by podle ministra nezaměstnanosti uškodit neměla. „V prognózách je zatím plánovaná tak, že by se tím nepatrně mělo hnout, ale nejsou to zásadní dopady,“ komentuje Havlíček s tím, že míra nezaměstnanosti by stále měla zůstat mezi nejlepšími v Evropě.
Tuzemská ekonomika je v bezvadném stavu, přidává se Středula a dalšího vývoje se neobává. Hájí také růst mezd ve státním sektoru. „Jestli se chce Česko dostat na úroveň zemí jako Německo, Rakousko a další, tak musí růst mzdy v daleko vyšším tempu, než tomu bylo v historii,“ zdůrazňuje.
Dodává také, že loni české hospodářství nejvýrazněji poháněla spotřeba, kterou táhne právě růst mezd a platů. „Myslíme si, že náš požadavek na šesti- až sedmiprocentní růst mezd je naprosto snesitelný a bez zásadních problémů,“ věří předseda odborových svazů.
Inflace
Pravda je na venkově, ekonomika ochlazuje, varuje Hanák
Růst platů státních zaměstnanců naopak kritizuje Hanák, podle nějž je špatně, když je dynamika jejich navyšování vyšší než v soukromé sféře. Pravdivý pohled prý nabídne venkov, kde sídlí malé a střední firmy a situace tam není tak dobrá. „Ochlazení ekonomiky už je v posledním čtvrtletí jednoznačné, průmyslová produkce klesala,“ upozorňuje prezident Svazu průmyslu a obchodu.
Do problémů se dostává automobilový, ocelářský, strojírenský či chemický průmysl, ale také doprava a logistika. „Kamionová doprava pomalu končí kvůli tomu, že stát neochrání české dopravce,“ kritizuje Hanák.
S jeho námitkami vůči růstu mezd státních zaměstnanců polemizuje ministr průmyslu a obchodu. I když je prý pravda, že je špatně, když stát žene platy vzhůru jen tak, v současnosti rostou platy v potřebných profesích, například ve školství či zdravotnictví.
„Nemůžeme stagnovat ve mzdách v oblastech jako policie, armáda nebo hasiči,“ je přesvědčen Havlíček. Chce-li stát kvalitní službu, musí ji adekvátně zaplatit, růst platů ale musí být takový, aby s ním soukromý sektor dokázal udržet krok, soudí ministr dopravy a připouští, že živnostníci a malé firmy se někdy pohybují na hraně únosnosti.
„Je jednoduché zvedat mzdy státních zaměstnanců, to je politické rozhodnutí. My ve firmách můžeme zvednout mzdy, když na to máme produktivitu práce. To je dramatický rozdíl mezi státem a podnikatelem, který se musí řídit pravidly, nikoliv populismem a politikou,“ má jasno Hanák.
Kurzarbeit by pomohl s budoucími nepříjemnostmi, věří Středula
Středula je skeptický k inflačnímu cíli, který vytyčila Česká národní banka (ČNB). Podotýká, že ceny rostou například u tepla či elektrické energie, což je výrazná položka v rozpočtech domácností, jež je navíc regulovaná státem. „Pokud se tam sníží DPH, dochází k okamžitému snížení ceny. Myslím, že vláda může v této věci být daleko obratnější,“ míní předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.
Vicepremiér upozorňuje, že stát reguluje cenu elektřiny pouze z poloviny, zbytek závisí na ceně na burze v Lipsku. Doplňuje také, že kabinet Andreje Babiše (ANO) snížil DPH na tepelnou energii a je nyní otázkou, jak se zachovají dodavatelé tepelné energie.
Inflace podle Hanáka dopadá na firmy dramaticky, rostou kvůli ní energie, služby a zdražují se peníze na investice, což není dobrá zpráva. ČNB se prý nerozhodla správně, když zvýšila úrokové sazby, protože cíl neplní dlouhodobě. „Pro nás je důležité, jak se vyvíjí sazby a jak se pohybuje česká koruna. Většina firem má strach z vývoje ekonomiky, všichni se zajišťují,“ upozorňuje.
Středula míní, že lze přijmout dvě opatření – na jedné straně je třeba významně podpořit malé a střední firmy, na straně druhé zavést podle německého vzoru kurzarbeit, který chrání firmy a zaměstnanost. „To je jedna z možností, jak se připravit na budoucí nepříjemnosti,“ míní.
Kurzarbeit znamená, že se na zachování pracovních míst podílí stát. Zaměstnavatel sice lidem zkrátí pracovní dobu, ale úřady jim doplatí ušlý příjem.
Smrtelník DPH u piva řešit nebude, míní Havlíček
Hosté Událostí, komentářů probírali také tři různé sazby DPH u piva. Havlíček zdůrazňuje, že šlo o vládní reakci na EET, která má pomoci drobným provozovatelům hospod, přičemž běžný spotřebitel se nedívá na to, kolik platí na DPH. „Normální smrtelník to nebude řešit. Hospodský buď vydělá, nebo se rozdělí se zákazníkem.“
Hanák připomíná, že zlevnění piva popularizuje vládu a apeluje na pomoc podnikatelům, aby věděli, jak má celý systém fungovat. „Pro mě pivo nic neznamná, já mám cukrovku a pivo mi škodí,“ dodává prezident Svazu průmyslu a dopravy.
Příklady odlišných sazeb DPH na pivo
Středula vládní krok kritizuje, nepředstavuje podle něj cestu. Změny u DPH u piva jsou totiž minoritní a mnoho podnikatelů s cenou nápoje ani nepohne. „Daleko vážnější věc je snížit zdanění práce a jedna z minimálních věcí, která jde udělat jednoduchým opatřením, je valorizovat odpočitatelnou položku. A lidé dostanou částku až přes osm tisíc korun,“ dodává.
Havlíček dle svých slov rozumí výhradám, připomíná ale, že vláda jen plní svůj slib a slyší na volání malých hospod, které si stěžovaly a chtěly pomoci. „Řekli jsme, že nezvýšíme žádné daně, a žádné daně jsme nezvýšili,“ uzavírá ministr a dodává, že snížení DPH se nedotklo jen piva, ale také tepla či drobných řemesel.
