Elektronická evidence tržeb se od prvního května rozšiřuje na další obory. Půjde například o řemeslníky, advokáty, účetní, lékaře nebo taxikáře. Podle ministerstva financí by se to mělo vztahovat zhruba na 300 tisíc lidí. Jako před první a druhou vlnou spouští úřad masivní kampaň. Chceme jim podat pomocnou ruku, říká šéfka resortu Alena Schillerová (za ANO). K dispozici bude i brožura Průvodce pro podnikatele.
Na tři sta tisíc podnikatelů od května čeká EET. Ministerstvo chystá masivní kampaň
7 minut
Události: EET se od prvního května rozšíří na další obory
Podle dostupných informací je aktuálně do EET zapojeno 192 tisíc podnikatelů, kteří dosud evidovali zhruba 13 miliard účtenek. Finální rozšíření by podle odhadu ministerstva měla zahrnout dalších tři sta tisíc osob.
„Chceme všem podnikajícím osobám spadajícím do 3. a 4. vlny podat pomocnou ruku. Budeme provozovat celou řadu veletrhů, seminářů, konferencí,“ nastínila Schillerová. Připraveny budou také informační letáky nebo speciální brožura, kterou budou distribuovat a která v kostce obsáhne všechny základní informace k EET.
Lidé mohou využít i webové stránky etrzby.cz, kde podle ministryně rovněž naleznou vše, co potřebují vědět. Ve všední dny mezi 9. a 17. hodinou se lidé mohou obracet i na infolinku 225 092 392 provozovanou zaměstnanci finanční správy.
13 minut
Brífink ministryně financí k blížícímu se rozšíření EET
Možnost zvláštního režimu
„Ti nejmenší, OSVČ, živnostníci, fyzické osoby, si mohou v roce, kdy jim nastává povinnost mít EET, uplatnit jednorázovou slevu na dani ve výši 5 tisíc korun,“ připomněla Schillerová. Upozornila také na zavedení možnosti „papírového“ režimu. Ten je určen pro osoby s příjmy do jednoho milionu korun, které mají nanejvýš dva zaměstnance a roční objem hotovostních plateb ve výši maximálně 600 tisíc korun.
V rámci zvláštního režimu nebude muset být podnikatel připojen k internetu a tržby v EET bude evidovat pomocí papírových účtenek, které dostane od finančního úřadu. Dále by měl každé čtvrtletí zaslat informace o tržbách na finanční úřad a mít v provozovně vyvěšené oznámení o využívaní EET ve zvláštním režimu. Off-line evidence tržeb bude možná od května.
EET kompenzujeme snížením DPH, podotkla ministryně. Už v první a druhé vlně se u stravovacích služeb snížila z 21 na 15 procent. „V tom pokračujeme. Na stravovací služby včetně točeného piva a nealkoholických nápojů, protože to je součást stravovací služby, snižujeme na deset procent,“ uvedla.
„Pak je tam celá řada živností s vysokým podílem lidské práce, ať už to je kadeřnice, opravy kol, oděvů, kožedělných výrobků a tak dále, tam také snižujeme na deset procent,“ doplnila.
Jaký je přínos do rozpočtu? Přesné vyčíslení někteří odborníci zpochybňují
Z pohledu veřejných financí by elektronická evidence tržeb měla letos přinést 15,2 miliardy korun, z toho 2,4 miliardy korun souvisí s květnovým rozšířením EET, odhaduje resort.
V roce 2021 by podle něj měla EET přispět do rozpočtu 19,2 miliardy korun, z toho rozšíření o další obory 6,4 miliardy. V roce 2022 by to mělo být 20,5 miliardy korun, z toho rozšíření 7,7 miliardy korun, zní odhad.
Za roky 2017 až 2019 vyčíslilo ministerstvo financí přínos EET zhruba na 33 miliard korun.
Ovšem ekonom společnosti DRFG a Národohospodářské fakulty VŠE v Praze Martin Slaný míní, že uplynula příliš krátká doba na takové odhady. „Že to nějaký dodatečný daňový výnos přineslo, to určitě ano. Jestli je to v kumulativním vyjádření doposud třicet, nebo dvacet, nebo čtyřicet miliard, tak to nikdo neumí říct,“ říká.
„Je velmi těžké vyfiltrovat efekt, že v nějaké kondici je ekonomika a v nějaké kondici se nachází dané odvětví, které bylo zdaněno,“ poznamenává.
8 minut
Ekonom Slaný: Dodatečný daňový výnos EET přinesla, ale je otázka, zda tak vysoký, jak prezentuje ministerstvo
Způsob výpočtu považuje za sporný i daňový expert z Apogeo Jiří Žežulka. „Existuje mnoho studií, které prokázaly, že EET přinášela do rozpočtu peníze ještě v době, kdy ani nebyla účinná,“ upozornil.
Připouští nicméně, že základní cíl v podobě zlepšení daňových kontrol se splnil. „Poplatník, který přijímal platby v hotovosti, byl před zavedení EET prakticky nezkontrolovatelný, protože pakliže neúčtoval o svých příjmech a zároveň neúčtoval o svých výdajích, neměl správce daně reálnou možnost, jak kontrolu u něj provádět,“ uvedl Žežulka.
Obává se však, že očekávání vůči třetí a čtvrté vlně se v tomto ohledu nemohou naplnit. „Možnost kontroly podnikatelů v těchto vlnách je pro správce daně velmi omezená,“ tvrdí.
Slaný se zase domnívá, že se nepodařilo narovnat podnikatelské prostředí, jak bylo v souvislosti s EET avizováno. „Tato dodatečná regulace stejně jako řada regulací předešlých způsobila, že si na to podnikatelé zvykli,“ dodal.
Stížnost na novelu k EET zamířila k Ústavnímu soudu
Evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Ústavní soud svým rozhodnutím původně zabránil nástupu třetí a čtvrté vlny. Vznikla pak kvůli tomu novela zákona.
Část zákonodárců z řad Pirátů, ODS, SPD, TOP 09 a STAN se kvůli nesouhlasu s novelou o EET obrátila na Ústavní soud, přičemž svůj návrh spojila s žádostí o přednostní projednání. Rozšíření EET v září schválila sněmovna, když přes nesouhlas opozice přehlasovala senátní veto. Schillerová tvrdí, že se EET stala nedílnou součástí ekonomiky a již ji nikdo a nikdy nezruší.
K EET se veřejnost staví dle průzkumu spíš pozitivně
Z průzkumu agentury STEM pro ministerstvo financí z ledna letošního roku na vzorku 1055 osob vyplývá, že většina české veřejnosti podporuje elektronickou evidenci tržeb. Zavedení EET považuje za pozitivní opatření 65 procent veřejnosti, systému vyjadřuje podporu 59 procent občanů, proti je 34 procent.
Podle názoru tří pětin lidí EET postupně přispívá k narovnání podnikatelského prostředí. Dvoutřetinová většina uznává přínos EET ke zlepšení výběru daní.
Tři pětiny občanů si podle průzkumu nicméně myslí, že zavedení EET vede ke zdražování, 57 procent pak zastává názor, že vede ke snižování počtu provozoven.
Povědomí o tom, že elektronická evidence tržeb bude rozšířena na další služby, má podle agentury 71 procent občanů. Rozšíření EET na další služby považuje za spravedlivé dvoutřetinová většina, za správné třípětinová většina. Za spravedlivé a současně správné považuje rozšíření EET 54 procent lidí, opačný názor má 30 procent.
