Zavedení elektronické evidence tržeb (EET) narovnalo podnikatelské prostředí, uvedla v pořadu Interview ČT24 generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) Eva Svobodová. Řada firem, které nepodnikaly poctivě, byla nucena transparentně zviditelnit své tržby. Někteří pak raději ukončili své podnikání a začali pod novým IČO, aby znemožnili finanční správě srovnání tržeb dříve a nyní, dodala.
Elektronická evidence tržeb narovnala podnikatelské prostředí, soudí šéfka asociace malých firem
26 minut
Šéfka AMSP Eva Svobodová v Interview ČT24
První etapa EET byla spuštěna 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Poslední fáze bude spuštěna od května 2020 například pro řemesníky, právníky, lékaře a různé služby.
Vlny EET
Podle Svobodové je výnos EET větší, než se očekávalo. Domnívá se také, že nejsou poctivé firmy, které by si s elektronickou evidencí nevěděly rady. Ani pro drobné podnikatele pak neznamenala téměř žádné náklady.
Navíc byly dojednány některé výjimky, například možnost využit off-line účtenek pro nejmenší podnikatele.
Chystaná závěrečná etapa EET může mít podle generální ředitelky dopad na domácnosti – že budou hůře hledat řemeslníka na menší zakázky.
Výjimky z EET
Kontrol EET ze strany finanční správy navíc není podle Svobodové přehnané množství.
Otevřít novou cukrárnu znamená mít 30 různých povolení
Stále se však podle ní nesnižuje celková zátěž podnikatelů různými kontrolami. „Podnikatelé si stěžují na enormní množství kontrol ve firmách z nejrůznějších institucí, které chodí opakovaně“. Jako příklad zmínila, že zřízení cukrárny s vlastní výrobou si vyžaduje 30 povolení od různých institucí a úřadů a během prvního roku provozu ji čeká 15 až 20 kontrol.
Asociace proto prosazuje vznik kontrolního webu, který by zaručoval, že k podnikatelům přijde maximálně pět kontol za rok a mezi nimi bude minimálně dvouměsíční rozestup. Kontroly by se hlásily dopředu, aby se na ně podnikatelé mohli připravit, například si vyhledat doklady.
Výsledky z kontrol by se pak zároveň sdílely mezi jednotlivými úřady (podnikatelé by ale měli vědět, jaká data státní správa sdílí a k čemu to slouží). Toho by podle Svobodové mohlo být využito například u kontroly dotačních projektů. Tam se někdy stává, že „různé organizace si vysvětlují různé definice po svém“.
Na určité druhy kontrol by se však oznámení předem nevztahovalo, například ze strany hygieny.
Svobodová kritizovala také stále vysokou administrativní zátěž podnikatelů. Tu se nedaří snižovat, i přes několikaletou snahu ministerstva průmyslu a obchodu. Vhod by přišel skandinávský přístup, kdy zavedení nové povinnosti je kompenzováno zrušením jiné, či ještě lépe dvou. „Pak se administrativní zátěž stabilizuje, nebo se snižuje“.
Vývoj minimální mzdy
Středeční oznámení o růstu minimální mzdy od ledna 2020 hodnotí AMSP jako „facku, kterou vláda uštědřila podnikatelům“. Svobodová uvedla, že asociace nemá nic proti tomu, aby se zvyšovala mzda pro nejnižší mzdové tarify, ale kritizuje, že na to navazuje zvýšení osmi tříd u zaručených mezd.
Zároveň to vede k dominovému efektu, kdy přidat chtějí i další pracovníci. Navíc za situace, kdy je na pracovním trhu stále značný nedostatek lidí. Lidé si diktují mzdy, ale chybí odpovídající růst produktivity práce, uvedla generální ředitelka.
Zásadní problém může podle ní nastat i v tom, že rostou platy ve státní správě. A zatímco při krizi se v podnicích mzdy snižují, u úředníků se to nedá očekávat.
Svobodová také zmínila, že firmy registrují zpomalení ekonomického růstu, a proto se chovají obezřetně a šetří. Asociace chce také prosadit, aby investiční pobídky státu šly přednostně do malých českých firem.
