Elektronická evidence tržeb (EET) by měla příští rok do rozpočtu přinést 15,2 miliardy korun, informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Z toho 2,4 miliardy korun souvisí s květnovým rozšířením na zbývající obory podnikání. V roce 2021 by měla přispět do rozpočtu 19,2 miliardy korun a v roce 2022 by to mělo být 20,5 miliardy korun, informovala vicepremiérka. V průběhu prvních tří let provozu získaly podle ministerstva financí veřejné rozpočty díky EET na daních a pojistných odvodech 33 miliard korun navíc.
Místopředseda poslaneckého klubu ODS a rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Skopeček ale považuje zmíněných 33 miliard za imaginární číslo: „Já jsem zatím neviděl žádnou sofistikovanou analýzu, která by mě vedla k tomu, že bych tomu číslu mohl věřit. A připomínám, že kouzlení s čísly provází EET už od samého začátku.“
Připomíná, že když se EET schvalovala, respektive v roce 2017 nabíhala, tak státní rozpočet počítal se třemi miliardami korun, ovšem konvergenční program vlády psal už o pěti miliardách.
„Každý dokument přidával nějakou miliardu navíc. Takže myslím, že čísla jsou imaginární a vycucaná z prstu. Mají sloužit k tomu, aby vláda ospravedlnila tento svůj jediný větší projekt, který dokázala prosadit,“ říká Skopeček. Podle něj ve skutečnosti zavedení systému vedlo k tomu, že podnikatelů ubylo za roky 2016 a 2017 o více než deset procent.
Obavy se podle ministryně nenaplnily
Podle ministryně Schillerové je však evidence jedním z nejvýznamnějších daňových opatření a zároveň nejdůležitějším krokem k nápravě podnikatelského prostředí. „EET je moderní a plně automatizovaný způsob komunikace mezi podnikateli a Finanční správou, který podnikatelům přináší řadu konkrétních výhod a jehož zavedením se Česká republika zařadila mezi bezmála dvacítku evropských zemí, ve kterých již některá forma evidence hotovostních tržeb funguje,“ zdůraznila.
Dodala, že systém funguje od prvního dne bez technických problémů a své cíle plní. „Obavy z dlouhého čekání na účtenku v obchodech ani z hromadného ukončování podnikatelské činnosti se v žádném případě nepotvrdily. Naopak, například počet živností v hostinské činnosti se od prosince 2016 zvýšil o bezmála devět tisíc,“ uvedla.
Další vlna přichází v květnu
Květnové rozšíření EET se bude týkat například řemeslníků, advokátů, účetních, lékařů nebo taxikářů. Evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
Ministerstvo financí již dříve informovalo, že přínos systému za roky 2017 a 2018 byl 20,2 miliardy korun. Letos by do rozpočtu měl přinést 12,8 miliardy. Podle dostupných informací je aktuálně do něj zapojeno 190 tisíc podnikatelů, kteří dosud zaevidovali 12,4 miliardy účtenek.
V souvislosti s rozšířením EET se také na návrh vlády do nejnižší sazby DPH přesune například vodné a stočné, stravovací služby, úklidové práce nebo domácí pečovatelské služby, které dosud spadají do sazby 15 procent. Do nejnižší sazby novela zařadila také opravy oděvů, obuvi, kol nebo kadeřnické služby, které jsou v základní sazbě 21 procent. Stejně tak se z nejvyšší do nejnižší sazby přesouvá točené pivo. Novela také obsahuje přesun audioknih a elektronických knih do desetiprocentní sazby DPH z nynějších 21 procent.
Opoziční ODS a Piráti se chtějí kvůli této novele obsahující rozšíření systému obrátit na Ústavní soud. Občanští demokraté navíc slibují, že pokud se dostanou do vlády, zákon o EET úplně zruší. Vláda a koaliční strany ho naproti tomu hájí argumenty o narovnání podnikatelského prostředí a o lepším výběru daní. „EET už nikdo nikdy nezruší, je nedílnou součástí naší ekonomiky. Bylo nezbytné ji dotáhnout, jinak by snaha narovnat podnikatelské prostředí zůstala na půli cesty,“ uvedla Schillerová.
Letos schválená novela zákona o EET především reagovala na předloňské rozhodnutí Ústavního soudu, který část zákona zrušil. Kvůli tomu bylo také odloženo její rozšíření.
Desítky tisíc kontrol
Schillerová dále informovala, že finanční a celní správa letos do 24. listopadu provedla 59 647 kontrol kvůli EET. Za celý loňský rok to bylo 82 754 kontrol. Průměrná výše pokuty při porušení pravidel je podle ní 10 627 korun, přičemž nejvyšší udělená pokuta byla 400 tisíc korun. Nejčastějším prohřeškem je nezaslání údajů do systému, nevystavení účtenky a nenahlášení provozovny.
„Potěšující jsou také čísla Českého statistického úřadu o tempu růstu tržeb, které se ihned po zavedení EET v dotčených odvětvích zněkolikanásobily, v pohostinství a stravování meziročně vzrostly o více než 20 procent,“ říká Schillerová.
Vyšší mzdy
Pozitivním efektem EET je podle ní také vývoj mezd v těchto odvětvích. Podle dat ČSÚ tempo růstu průměrné hrubé mzdy v pohostinství v posledních třech letech výrazně převýšilo mzdovou dynamiku ve zbytku České republiky – průměrně mezi lety 2017–2019 je dynamika růstu mezd v tomto sektoru rychlejší o 7,4 procentního bodu.
„To přináší pozitivní dopady také pro zaměstnance. Evidence tržeb totiž plní to, co jsme si předsevzali. Redukce nepřiznaných tržeb přispívá k postupnému slábnutí fenoménu černých výplat 'na ruku', které se sice mohou jevit na první pohled jako velmi výhodné, ale ve výsledku zaměstnanci způsobují pouze nulovou zaměstnaneckou ochranu, tedy žádný nárok na odstupné, žádná výpovědní doba. Zaměstnanec navíc získá férový základ pro výpočet sociálních plnění a důchodů v budoucnu a v případě potřeby bude mít šanci získat hypotéku nebo leasing,“ vysvětluje ministryně Schillerová.
