Elektronická evidence tržeb (EET) v roce 2018 do veřejných rozpočtů podle údajů ministerstva financí přinesla výnosy celkem 12,3 miliardy korun, což je zhruba o 600 milionů korun více, než ministerstvo loni v září odhadovalo. Ve srovnání s rokem 2017 se loňský přínos EET pro veřejné rozpočty zvýšil o 4,4 miliardy korun. Informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Výnosy státu z EET loni vzrostly na 12,3 miliardy. Je to víc, než se odhadovalo, uvedla Schillerová
10 minut
Události: Spor o výnosy z EET
EET začala v Česku platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Plánovány jsou další dvě vlny. „Za rok 2018 byl přínos 12,3 miliardy korun, a to nám nejede třetí a čtvrtá vlna EET,“ uvedla Schillerová.
Stát loni na daních podle ní díky elektronické evidenci vybral navíc 9,5 miliardy korun, zatímco v roce 2017 to bylo 5,7 miliardy korun. Kromě DPH a daně z příjmu fyzických a právnických osob má EET pode Schillerové pozitivní vliv i na výběr daní z mezd, protože se narovnaly podmínky a ubylo vyplácení nezdaněných odměn za práci.
O spuštění třetí a čtvrté vlny ještě není rozhodnuto
Ministerstvo financí loni na podzim odhadlo, že v případě spuštění třetí a čtvrté vlny by měla elektronická evidence tržeb do veřejných rozpočtů přinést letos 14,6 miliardy korun a v následujícím roce 17,5 miliardy korun. Pokud by další vlny spuštěny nebyly, roční přínos EET by podle loňského odhadu měl činit zhruba 13,6 miliardy korun.
Původní odhady z prosince 2016, kdy byla EET spuštěna, počítaly pro rok 2018 s přínosem na úrovni 12,3 miliardy korun a v roce 2020 s 18 miliardami korun. Odhady ale obsahovaly i výnosy ze třetí a čtvrté vlny, která měla již touto dobou fungovat. Start dalších fází ovšem odsunulo předloňské rozhodnutí Ústavního soudu.
Plánovaná třetí vlna EET by se měla týkat stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Čtvrté vlně by pak měli podléhat vybraní řemeslníci. O novele zákona, která obsahuje vedle spuštění dalších fází EET i například možnost pro drobné podnikatele evidovat tržby bez připojení k internetu, Poslanecká sněmovna zatím nerozhodla, novela se nedostala ani do druhého čtení.
Schillerová ve čtvrtek řekla, že pokud budou v Poslanecké sněmovně pokračovat obstrukce při projednávání této novely, přijde na řadu svolání mimořádné schůze. „Dávám si cíl, aby to (novela) prošlo celým legislativním procesem a účinnost nastala někdy v podzimních měsících tohoto roku,“ dodala.
Zatím několik pokusů projednat novelu bylo ve sněmovně neúspěšných. Rozpravu vždy provázely rozsáhlé kritické projevy opozičních poslanců, zatímco poslanci hnutí ANO evidenci tržeb hájili. Opoziční ODS si za to již od premiéra Andreje Babiše (ANO) vysloužila obvinění z obstrukcí. Piráti pak navrhli zamítnout novelu již v prvním čtení. K návrhu se připojily i ODS a TOP 09. Evidenci tržeb kritizovali rovněž poslanci SPD.
Součástí vládní předlohy je i novela zákona o DPH. Vláda v ní navrhuje přesunout některé služby z 15procentní do desetiprocentní sazby DPH. Jde například o stravovací služby, úklidové práce, domácí pečovatelské služby, vodné a stočné nebo prodej řezaných květin. Tyto změny má současná vláda v programovém prohlášení.
Piráti čísla o výnosech zpochybňují
Právě podle Pirátů nejsou ministerstvem zveřejněná čísla pravdivá. „Nechal jsem si ta čísla z ministerstva financí zanalyzovat nezávislým odborníkem a podle mého názoru si vláda ta čísla vymýšlí. Aplikují metodiku, aby jim EET vycházelo, že hodně vydělává,“ řekl ekonomický expert strany Mikuláš Ferjenčík.
Zároveň uvedl, že se projednání zákona nebrání. „Snažím se koalici vysvětlit, že třetí a čtvrtá vlna nemá smysl. Představím analýzu experta ve věci těch údajných výnosů, ale pak se bude hlasovat,“ dodal.
„Myslím si, že to nebyla až tak velká priorita pro vládu, protože se nesnažila tento zákon předřazovat před ostatní normy, které sněmovna projednává,“ dodal ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
