Premiér strana 5 z 5

Nově zvolený prezident Petr Pavel by se mohl s dosluhující hlavou státu Milošem Zemanem setkat v dohledné době. Probrat by s ním mimo jiné chtěl situaci kolem Ústavního soudu (ÚS). Podle nově zvoleného prezidenta by Zeman příštího šéfa této instituce vybírat neměl. Zeman to však nevyloučil – a vyžádal si expertizu, na základě které se rozhodne. Stávající předseda ÚS Pavel Rychetský si myslí, že by jmenování jeho nástupce Zemanem členové soudu nepřijali.

Vládnoucí Novozélandská strana práce si zvolila novým předsedou bývalého ministra pro boj s covidem-19 Chrise Hipkinse. Ve funkci nahradí odstupující premiérku Jacindu Ardernovou a přísahu složí ve středu.

Vláda Petra Fialy (ODS) může dál vládnout s důvěrou Poslanecké sněmovny. Opozice neuspěla s pokusem o vyslovení nedůvěry. Mimořádná schůze svolaná na žádost ANO trvala dva dny. Začala v úterý dopoledne, a zatímco v noci na středu měla přestávku, v noci na čtvrtek si již poslanci odhlasovali, že mohou jednat i po půlnoci.

Prezident republiky nemůže blokovat jmenování členů vlády, domnívá se ústavní právník Jan Wintr, podle kterého Miloš Zeman má jmenovat Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministrem životního prostředí. Postup současného prezidenta označil za nesprávný. Wintr byl hostem Interview ČT24, kde také zhodnotil Zemanovo působení v úřadu.

Premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem oznámil, že hlava státu se v průběhu tohoto týdne chce setkat s kandidátem na ministra životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL). Zeman podle předsedy vlády bude chtít mluvit o všech okolnostech, které Hladíkovu nominaci doprovázejí. Očekává, že po schůzce prezident oznámí svůj další postup. S přesným termínem schůzky Fiala odkázal na prezidentovu kancelář. Kancléř Vratislav Mynář později upřesnil, že schůzka se uskuteční ve středu.

Premiér Petr Fiala (ODS) v neděli vystoupil s novoročním projevem. Připomněl během něj třicet let existence České republiky a zhodnotil vývoj země. Český národ podle něj na sebe může být hrdý a neměl by se považovat za bezvýznamný. Zdravé sebevědomí i neztrácení naděje podle něj pomůžou zvládnout krize, ve kterých se nejen Česko ocitlo. Fiala také nastínil plán vlády na jejich řešení – škrty ve státních výdajích o 70 miliard korun, investice do obrany nebo pokračování v transformaci energetiky.

Strany v hlavním městě chtějí dál hledat možnost spolupráce na vládním půdorysu. Po jednání to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Dodal, že k řešení situace je potřeba vůle obou stran – tedy vedle koalice SPOLU i pražských Pirátů a Starostů. Vítězná koalice SPOLU se v týdnu dohodla s druhým hnutím ANO na volbě Bohuslava Svobody (ODS) primátorem, ve čtvrtek jim ale nakonec scházel dostatek hlasů.

Kontroly na českých hranicích se Slovenskem budou pokračovat dalších čtrnáct dní, rozhodla ve středu vláda na návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Bez prodloužení by skončily 12. prosince. Česko obnovilo kontroly kvůli migrantům přicházejícím do EU takzvanou západobalkánskou cestou v závěru září. Slovenské ministerstvo vnitra uvítalo, že ČR prodloužila kontroly jen o čtrnáct, nikoliv o třicet dnů.

Maďarská vláda na návrh ropné a plynárenské skupiny MOL zrušila zastropování cen pohonných hmot. Oznámil to šéf premiérova kabinetu Gergely Gulyás.

Sněmovna ve středu hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun, zároveň jde ale o čtvrtý nejvyšší deficit v historii samostatného Česka. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. Ve druhém čtení přitom navrhli přesuny v celkovém objemu asi 119 miliard. Přidali mimo jiné 1,1 miliardy korun do školství na platy asistentů pedagogů. Opozice se svými návrhy změn v rozpočtu neuspěla.

Česká republika bude moci být nejpozději od roku 2025 úplně nezávislá na ruském ropovodu Družba. Nejvyšší orgán konsorcia TAL ve středu při zasedání v Rakousku schválil projekt rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL). Na tiskové konferenci po středečním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Ihned po návratu československé delegace z londýnského summitu, kde byla nastíněna otázka potřebné úpravy asociační dohody s Evropským společenstvím v důsledku rozdělení ČSFR, podepsali český a slovenský premiér 16 dohod o budoucí spolupráci mezi Českem a Slovenskem. Podle Václava Klause byly vytvořeny základní podmínky pro plodnou spolupráci po 1. lednu 1993.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Britská Konzervativní strana v pondělí potvrdila Rishiho Sunaka jako svého nového lídra, zároveň se stane novým premiérem Spojeného království. Král Karel III. jej do funkce jmenuje v úterý dopoledne poté, co přijme rezignaci odcházející šéfky vlády Liz Trussové, uvedla stanice BBC. Sunak by podle ní měl také vystoupit s projevem před sídlem premiéra v Downing Street.

Bývalý britský premiér Boris Johnson nebude kandidovat do čela Konzervativní strany, a nebude tudíž usilovat o návrat do čela vlády. Johnson podle britských médií uvedl, že by jeho kandidatura nebyla nyní správným krokem, ačkoliv měl dostatečnou podporu poslanců, uvedla stanice BBC. Johnson a exministr financí Rishi Sunak, kteří byli označováni za možné rivaly v souboji o budoucího premiéra, spolu v sobotu večer podle médií jednali, ale obsah schůzky nebyl zveřejněn. Největší šance stát se premiérem tak má nyní Sunak.

Rishi Sunak má podle odhadů britských médií další šanci stát se lídrem Konzervativní strany, a tedy i britským premiérem. Kandidáti, kteří postoupí do finálního hlasování, potřebují podpisy stovky z 357 konzervativních poslanců a Sunaka je podle Sky News připraveno podpořit již 66 z nich. Kromě něj by si mohl činit naději na návrat do fuknce Boris Johnson, který byl premiérem do letošního září a jemuž podle britských médií slíbilo podporu až 36 poslanců včetně tří ministrů. Oficiálně se ale zatím o funkci přihlásila jediná uchazečka, a to Penny Mordauntová.

Střelec, který minulý týden u bratislavského gaybaru Tepláreň zabil dva lidi, původně podle šéfa slovenské policie Štefana Hamrana plánoval zaútočit na premiéra Eduarda Hegera. Když mu záměr útoku na ministerského předsedu nevyšel, vybral si jiný vyhlédnutý cíl, a to byla Tepláreň, řekl v úterý Hamran v diskusní relaci televize Joj.

Slovenská policie našla střelce, který ve středu večer v centru Bratislavy zabil dva mladé muže, je po smrti. Policisté o tom informovali na Facebooku. K útoku došlo před podnikem Tepláreň, ve kterém se schází místní LGBT+ komunita. Podle zpravodaje ČT na Slovensku Jana Šilhana byl útok pravděpodobně delší dobu plánovaný. Pachatel údajně na Twitteru několik hodin před střelbou zveřejnil manifest namířený například proti Židům či LGBT+ komunitě. Příspěvky na sociální síti zveřejňoval dokonce i po samotném útoku.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v rozhovoru pro ČT poděkoval Čechům za pomoc na bojišti i mimo něj. Ukrajinci jsou si dle něj dobře vědomi, že Češi na podporu vybírají peníze a pořídili ukrajinské armádě tank. V rozhovoru s Michalem Kubalem hovořil o nadějích spojených s evropským summitem v Praze, popsal svoje pocity z války a nastínil podmínky pro jednání s Ruskem.

Vládní koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) nenominuje do lednové volby hlavy státu vlastního kandidáta, aby nerozmělňovala hlasy. V prvním kole ani nedá konkrétní doporučení pro jednoho kandidáta. Uvedl to premiér a předseda občanských demokratů Petr Fiala. Koalice nicméně plánuje spustit informační kampaň. Nechce, aby se na Hrad dostal extremista či populista.

Premiér Václav Klaus se sešel ke společné večeři s Václavem Havlem. Novinářům oba dva popsali svůj vzájemný vztah. Ze strany Václava Havla šlo čistě o informační setkání, na němž proběhla neformální výměna názorů. Václav Klaus pak svůj vztah s Václavem Havlem specifikoval v interview The New York Times, kde ho označil za křehký.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Česko dostane od USA podporu 106 milionů dolarů (zhruba 2,7 miliardy korun) na modernizaci armády, částečnou kompenzaci dodávek na Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, a kybernetickou ochranu. Prostředky schválil americký Kongres a informovalo o tom české ministerstvo obrany i americké velvyslanectví v Praze.

První cesta Václava Klause do regionů ve funkci českého premiéra vedla na severní Moravu. Premiér se mimo jiné setkal se členy krizového štábu Moravskoslezského sdružení FOS pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu. Ti zaslali premiérovi 4. září pět požadavků podmíněných ultimátem, že nebudou-li vyřešeny právě do 10. září, bude v ostravsko-karvinském revíru vyhlášena stávková pohotovost. Podle Václava Klause se přesto nejednalo o jediný ani hlavní, důvod jeho cesty na severní Moravu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Všem zaměstnancům veřejných služeb a státu, kteří letos v lednu nedostali přidáno, se od září zvednou platové tarify neboli základ výdělku o deset procent. Nařízení o navýšení schválila vláda. Do konce roku bude podle podkladů k nařízení potřeba z rozpočtu státu, samospráv a zdravotních pojišťoven 5,17 miliardy korun navíc. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) to schodek rozpočtu nezvýší, resorty mají peníze najít ve své pokladně. Odbory požadovaly přidání kvůli vysoké inflaci, hrozily protesty. Vláda také souhlasila se zvýšením příspěvku na mobilitu pro handicapované o 350 korun.

Osud českých a moravských Romů zůstává nejen tragickou, ale do značné míry i zastřenou kapitolou našich dějin. Při pietním aktu v Hodoníně u Kunštátu v tamním Památníku holocaustu Romů a Sintů na Moravě to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Lidé si tam připomněli 79. výročí hromadného odsunu 749 Romů do koncentračního tábora do Osvětimi. Mezi odvezenými za druhé světové války byli muži, ženy i děti, nejmladší dívce byly čtyři měsíce.