Let MH17 sestřelila nad Ukrajinou raketa ruských sil, oznámil mezinárodní vyšetřovací tým

Nahrávám video
Události: Vyšetřování tragédie MH17
Zdroj: ČT24

Raketový systém, který byl použit při sestřelení civilního letadla nad Ukrajinou v létě roku 2014, byl součástí ruských ozbrojených sil. Uvedl to mezinárodní tým vyšetřovatelů v předběžných závěrech vyšetřování. Podle nich bylo odpalovací zařízení součástí 53. protivzdušné brigády ruské armády. Ruské ministerstvo obrany v reakci uvedlo, že s incidentem nemá nic společného.

Experti vyšetřující okolnosti pádu letadla nad východem Ukrajiny vycházeli z analýzy videí, která měli k dispozici. Podle šéfa kriminální služby nizozemské policie Wilberta Paulissena má 53. brigáda stálou základnu v Kursku, který leží na západě Ruska asi 120 kilometrů od ukrajinských hranic.

V troskách letadla, stejně jako v tělech obětí a na místě katastrofy, byly objeveny různé části střely. Tyto byly zajištěny a pečlivě prohlédnuty forenzními experty. Všechny závěry forenzního vyšetřování potvrzují předchozí závěr, že let MH17 byl sestřelen raketou Buk ze série 9M38.
Jennifer Hustrová
australská policejní velitelka

„Všechna vozidla v konvoji převážejícím raketu byla součástí ruských ozbrojených sil,“ řekl Paulissen. Prokurátor Fred Westerbeke prohlásil, že letoun byl sestřelen raketou ruského protivzdušného systému Buk, odpálenou z prostoru u obce Pervomajskyj, která je pod kontrolou Ruskem podporovaných separatistů.

Podle Paulissena není pochyb o tom, že při útoku na letoun byl použit systém Buk. Má totiž podle něj „mnoho specifických znaků, které jsou samy o sobě jakýmsi otiskem prstů“. 

  • Informace publikovaná na webu nizozemské generální prokuratury uvádí, že plášť motoru rakety byl označen evidenčním kódem „9 d 1318869032“. Údaj „9 d 131“ je označením motoru rakety série 9M38. Následující číslo 8 je kódem výrobce, což je v tomto případě Dolnoprudenský vědeckovýrobní závod na severu Moskvy. Za ním je uvedeno číslo 86, které znamená rok výroby, tedy 1986. Poslední čtyřčíslí 9032 je označením konkrétního použitého motoru.

Zpráva vyšetřovatelů dodává, že na východě Ukrajiny byly nalezeny dva úlomky, které jsou prokazatelně součástí rakety Buk série 9M38. Do jaké míry byly fragmenty částí zbraně použité ruskou 53. brigádou, nelze prý zatím s jistotou říct.

Prokurátor: Vyšetřování se blíží k závěru

Jména osob odpovědných za útok oznámena nebyla. Vyšetřovatelé v této souvislosti vyzvali veřejnost, aby jim poskytla veškeré možné informace o obsluze odpalovacího zařízení. Sdělili nicméně, že počet „zájmových osob“ se snížil z původního sta na několik desítek.

Informaci o zřejmé odpovědnosti Ruska za zkázu malajsijského letadla zveřejnil mezinárodní tým vyšetřovatelů už předloni v září. Ani tehdy se ale v jejich zprávě žádná jména neobjevila. Podle agentury AFP tým pracně zmapoval trasu celého konvoje při jeho osudné cestě na východ Ukrajiny. 

Prokurátor Westerbeke řekl, že vyšetřování se dostalo do závěrečné fáze. „Získali jsme mnoho důkazů, ale obvinění ještě není připraveno,“ řekl. Podle dřívější dohody států, které se na vyšetřování podílejí, bude o vině podezřelých osob rozhodovat nizozemský soud. Kdy se tak stane, nejsou Paulissen ani Westerbeke schopni určit.

Šedivý: Důkazů už je dostatek

Podle bývalého náčelníka generálního štábu české armády Jiřího Šedivého je dosavadních přímých i nepřímých důkazů mnoho, a o výsledku šetření tak nelze pochybovat.

„Samozřejmě, že by bylo úplně optimální, kdyby bylo vše ověřeno přímo na místě, ať už prohlídkou toho daného systému, případně výslechem lidí, kteří ten systém obsluhovali, ať už budou tvrdit, že byli, nebo nebyli na tom inkriminovaném místě,“ připustil ve vysílání ČT24.

„Ale to vyšetřování už má takovou šíři informací, například komunikaci, která probíhala mezi povstalci, a dokonce některými ruskými důstojníky, že se dá s poměrně vysokou pravděpodobností tvrdit, že onen systém Buk skutečně pocházel od té 53. brigády a že za sestřelením toho malajsijského letadla je Rusko, anebo alespoň ten ruský systém, který byl možná propůjčen k dispozici ukrajinským povstalcům,“ dodal Šedivý.

Rusko i povstalci podíl na tragédii odmítají

Ruské ministerstvo obrany v reakci na oznámení vyšetřovatelů uvedlo, že s incidentem nemá nic společného. Moskva od počátku popírá, že by měla jakýkoliv podíl na zabití pasažérů MH17, přestože vojensky podporovala proruské povstalce na Ukrajině, kteří nejdřív na sociálních sítích oslavovali sestřelení ukrajinského vojenského stroje. Kreml naopak ze všeho viní Ukrajinu. Ta to popírá jako ruskou propagandu.

V rámci spolupráce s nizozemskými úřady „ruská strana předložila vyčerpávající důkazy - potvrzené mimo jiné i zkouškami v terénu -, které jednoznačně ukazují na účast právě ukrajinských protiletadlových raketových systémů Buk na zničení letadla Boeing 777 nad Ukrajinou“, uvádí se podle agentury Interfax v reakci ruského ministerstva obrany.

Vyšetřovatelé by se měli opírat o fakta, a ne o „fake news“, vzkázalo rovněž ministerstvo obrany vyšetřovatelům v Nizozemsku.

Ruské ministerstvo zahraničí ve své následné reakci uvedlo, že závěry týmu vyšetřovatelů nejsou podpořeny žádnými důkazy. Jen něčím, co bylo vytvořeno „na základě údajů zfabrikovaných blogery agentury Bellingcat, kteří už dříve podvrhli fakta na podporu hypotézy o ruské odpovědnosti za sestřelení letounu“.

„Jde tu o vzorec nepodložených obvinění, jehož cílem je zdiskreditovat naši zemi v očích mezinárodního společenství,“ citovala agentura TASS ze stanoviska ruské diplomacie. Ministerstvo zahraničí přitom poznamenalo, že vyšetřovatelé na tiskové konferenci zcela ignorovali velké množství informací, které k případu poskytlo Rusko.

Vrak malajsijského boeingu sestavený z trosek stroje
Zdroj: Reuters/Michael Kooren

Na novou zprávu vyšetřovatelů reagovalo i „ministerstvo obrany“ neuznané „lidové republiky“ v Doněcku. Náměstek „ministra“ Eduard Basurin agentuře DAN řekl, že z toho, co z rakety Buk zůstalo, nelze určit její původ. „Žádná ruská výzbroj, ani baterie Buk, na Donbasu tehdy nebyla a není ani teď,“ řekl Basurin a zprávu mezinárodního týmu označil za provokaci.

Let MH17 malajsijských aerolinií na lince z Amsterdamu do Kuala Lumpur se zřitil v červenci 2014 u obce Hrabovo (ukrajinsky Hrabove). Na palubě zemřelo 298 pasažérů a členů posádky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...