Na Ukrajině spadl malajsijský boeing, více než 300 obětí

Kyjev - Na Ukrajině se zřítil malajsijský letoun s 298 lidmi na palubě. Nehodu nikdo nepřežil. Obětí je víc než 300, trosky letounu totiž dopadly do obydlené oblasti. Podle agentury Interfax, která se odvolává na ukrajinské ministerstvo vnitra, bylo letadlo sestřeleno raketou BUK typu země-vzduch z výšky deseti kilometrů. Úřad ukrajinského prezidenta odmítl, že by měla pád letadla na svědomí ukrajinská armáda. Sestřelení letadla popírají i separatisté, kteří už našli černou skříňku. Boeing 777 letěl z Amsterodamu do malajské metropole Kuala Lumpur. K tomu, že stroj byl sestřelen se kloní i americký viceprezident Joe Biden.

Boeing 777 začal zhruba 50 kilometrů před vstupem do ruského vzdušného prostoru neočekávaně klesat. Poté byl nalezen v plamenech ještě na území Ukrajiny. Pád stroje nepřežil nikdo z 283 pasažérů a 15 členů posádky.

Během večerní tiskové konference na amsterodamském letišti Schiphol byly zveřejněny první počty obětí: 154 Nizozemců, 27 australanů, 23 Malajsijců, 11 Indonésanů, šest Britů, čtyři Belgičané, tři Filipínci a jeden Kanaďan. Totožnosti dalších obětí se ověřují.

Stroj se zřítil v 15:25 SELČ. Podle ukrajinského leteckého dozoru se boeing pohyboval bez problémů až do okamžiku, kdy zmizel z radarů. „Posádka nehlásila žádné potíže,“ oznámil na tiskové konferenci zástupce úřadu. Trosky letadla jsou v okruhu 15 kilometrů, na místě už byla nalezena zhruba stovka těl.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko označil pád letadla za akt teroristů a nařídil vyšetřování tragédie. Separatisté oznámili, že už našli černou skříňku. Podle agentury Ria Novosti jsou ochotni vyhlásit třídenní příměří, aby umožnili vyšetřit okolnosti pádu letadla.

Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko na své facebookové stránce napsal, že stroj ve výšce deseti kilometrů zasáhla raketa z protiletadlového komplexu BUK. Podle agentury AP podobný systém dnes viděli její zpravodajové poblíž východoukrajinského města Snižne.Sestřelit letadlo, které letí ve výšce deset kilometrů, zvládnou jen vyspělé raketové systémy. V zemích bývalé Varšavské smlouvy jsou asi nejrozšířenější protiletadlové komplety KUB nebo modernější BUK (podle verze má dostřel do výšky přes 20 kilometrů). Oběma raketovými systémy disponují ozbrojené síly Ukrajiny i Ruska. 

Ukrajinské ministerstvo vnitra tvrdí, že raketu odpálili separatisté. Ti to ovšem okamžitě popřeli s tím, že systém schopný sestřelit letadlo z desetikilometrové výšky nemají. Odkud byla případně raketa odpálena, by mohla podle vojenského analytika Martina Kollera lehce zjistit špionážní družice NATO či ruská a ukrajinská armáda.

Putin už volal Obamovi, Malajsie zahájila vlastní vyšetřování

Ruský prezident Vladimir Putin už kvůli nehodě telefonicky hovořil s americkým prezidentem Barackem Obamou. Podrobnosti o jejich hovoru zatím nebyly zveřejněny. Putin už také vyjádřil soustrast malajsijskému premiérovi. Nizozemský premiér se kvůli tragédii předčasně vrátil z Bruselu. „Jsem hluboce šokován dramatickými zprávami o pádu letounu společnosti Malaysia Airlines číslo MH17,“ prohlásil Mark Rutte s tím, že jde možná o nejhorší leteckou katastrofu v dějinách státu. Šéf vlády také nařídil, aby na všech vládních budovách byly vlajky staženy na půl žerdi.

„Jsem šokován zprávami o zřícení letadla malajsijských aerolinií. Zahajujeme okamžité vyšetřování,“ napsal pak na komunitní síti Twitter malajsijský premiér.

Předseda Evropské komise José Barroso označil pád malajského letadla za „skutečně šokující“ událost. Je podle něj potřeba okamžitě zjistit, co přesně se stalo. Podle amerického viceprezidenta Bidena je očividné, že malajsijské letadlo bylo na východě Ukrajiny „smeteno z nebe“, o nehodě tak prý nemůže být řeč.

Na Ukrajině se zřítilo malajsijské letadlo
Zdroj: ČT24

Malajsijské aerolinie potvrdily, že s letem číslo MH17 z Amsterodamu do Kuala Lumpur ztratily kontakt. „Poslední známá pozice byla v ukrajinském vzdušném prostoru,“ uvedly aerolinie.

Dnešní tragédie je v krátké době druhým neštěstím malajsijského letadla. V březnu nad Indickým oceánem zmizel Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines s 239 lidmi na palubě. Jeho trosky se dodnes nenašly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 36 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...