Rusko terorizuje Ukrajince mučením i zimou, řekl prokurátor Kostin

6 minut
Události, komentáře: Generální prokurátor Ukrajiny Andrij Kostin o válečných zločinech
Zdroj: ČT24

Od začátku války bylo na Ukrajině registrováno více než čtyřicet tisíc válečných zločinů. Ruská armáda útočí na civilní cíle raketami a drony, poslední týdny cílí na energetickou infrastrukturu v celé zemi. Zločiny Rusů eviduje generální prokurátor Ukrajiny Andrij Kostin, podle kterého musí každá oběť agrese dostat kompenzaci z ruských peněz.

„Je to energetické vydírání,“ řekl ukrajinský generální prokurátor k poslední sérii útoků ruské armády na civilní cíle. Od 10. října ozbrojené jednotky Ruské federace zasáhly raketami a bezpilotními letouny víc než sedmdesát cílů, šlo zejména o zařízení energetického sektoru. To si vyžádalo osm obětí mezi civilisty, dalších 37 bylo zraněno.

„Jsme si vědomi, že hlavním cílem těchto akcí agresora je zanechat Ukrajinu bez světla a tepla, hlavně během kruté zimy, a stejně tak terorizovat civilní populaci, což je výslovně zakázáno ženevskými konvencemi a představuje to válečný zločin,“ zdůraznil Kostin.

Další zločiny pak odhalují ukrajinští vojáci po osvobození Ruskem okupovaných území. Nacházejí masové hroby. „Svět ví o masových hrobech se 451 těly, která byla nalezena v okrese Izjum. Mezi nimi bylo 429 civilních obětí včetně pěti dětí. Zbytek byli příslušníci armády. Nejméně 123 lidí neslo stopy toho, že nezemřeli přirozenou smrtí,“ popsal Kostin.

Nejčastěji tito lidé zemřeli na následky zranění způsobená minami a výbušninami. Někteří pohřbení ale nesli i známky mučení. „Nalezli jsme těla s amputovanými nebo zmrzačenými genitáliemi, s provazy kolem krku a rukou, s modřinami, řeznými ranami na těle a dalšími znaky mučení a násilné smrti,“ vylíčil prokurátor.

Opakující se vzorec

Jde podle něj o opakující se vzorec chování okupantů, který svět poprvé spatřil v Buče, Irpini, a Boroďance. Stejné scény se nyní objevily v Charkovské a Chersonské oblasti a v osvobozené části Luhanské oblasti v okolí Lymanu.

Vyšetřovatelé válečných zločinů objevili i místa, kde k mučení docházelo, včetně nástrojů, které k tomu okupanti používali. „Na jednom z těch míst ve městě Kupjansk jsme nalezli dvě těla se svázanýma rukama za zády a znaky násilné smrti, s otvory v lebkách a zraněními na genitáliích,“ uvedl Kostin.

U vesnice Kurylivka pak prokurátoři našli rozstřílený konvoj šesti aut, ve kterém se o evakuaci neúspěšně pokusila skupina civilistů. „Dva vozy úplně shořely. Předtím jsme napočítali, že zemřelo 26 lidí včetně těhotné ženy a 13 dětí,“ popsal.

Odškodnění obětí má podle Kostina pocházet ze zmraženého majetku

Ukrajinský generální prokurátor tvrdí, že za spáchané zločiny musí Rusko zaplatit. Peníze by mimo jiné mohly jít z prodeje nebo užívání nemovitostí ruských oligarchů a vládnoucích elit v zemích Evropské unie. „Pevně stojím za tím, že každá oběť této války by měla dostat kompenzaci z ruských financí, které jsou teď zmrazené v mnoha jurisdikcích, nejen v evropských, ale i dalších,“ řekl Kostin.

Přiznal však, že tento mechanismus je složitý. „V rámci tohoto mechanismu chceme nejen kompenzovat civilní objekty, jako jsou zničené byty a majetek Ukrajinců a Ukrajiny jako státu, ale také zajistit kompenzaci za všechny oběti příbuzným těch, kteří byli zabiti, mučeni, zraněni, znásilněni a poníženi touto agresí,“ uvedl.

Pokud „lidé z civilizovaného světa“ věří, že se Rusko dopustilo agrese, musí být válečné zločiny kompenzovány z ruských peněz, „státních zdrojů, peněz oligarchů i válečných zločinců z Ruské federace“. „Tato komunikace je velice důležitá,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 44 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 53 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...