Finsko a Švédsko splňují „všechny požadavky“ pro členství v Severoatlantické alianci, řekl americký prezident Joe Biden, který v Bílém domě jednal s lídry dvojice severských zemí. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zopakoval, že se staví k jejich členství odmítavě. Finsko nechce, aby NATO na jeho území rozmisťovalo jaderné zbraně nebo zřizovalo vojenské základny ani poté, co se stane členem, uvedla premiérka Sanna Marinová. Německý kancléř zase prohlásil, že se Aliance nesmí nechat zatáhnout do války na Ukrajině, musí ji však podpořit, aby Rusko nevyhrálo.
Podle Bidena splňují Švédsko a Finsko podmínky pro členství v NATO. Erdogan je stále proti
Biden se sešel s finským prezidentem Saulim Niinistö a švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou den poté, co jejich země oficiálně předaly NATO žádosti o vstup. Washington přijetí dvou nových členů vyjadřuje silnou podporu a prezident Biden Finsko i Švédsko označil za hrdé demokratické země a velmi blízké partnery.
„Splňují všechny požadavky NATO, s přehledem. A mít dva nové členy na dalekém severu zlepší bezpečnost naší Aliance a prohloubí naši bezpečnostní spolupráci,“ řekl při společném vystoupení s finským prezidentem a premiérkou Švédska.
„Dnes moje administrativa předkládá Kongresu Spojených států zprávy o přijetí obou zemí do NATO, aby Senát mohl efektivně a rychle postupovat v poradní funkci a odsouhlasení dohody,“ oznámil Biden. V Senátu je podle něj podpora pro co nejrychlejší schválení finského a švédského členství, „jakmile budou probrány pohledy všech spojenců a NATO schválí přijímací protokoly“.
Pro jejich přijetí do Aliance je zapotřebí souhlas všech stávajících členských států. Největší překážkou se v tomto směru zdá být Turecko, které dává najevo nesouhlas a domáhá se vyslyšení svých požadavků týkajících se kurdských organizací, které Ankara považuje za teroristy a chtěla by, aby jí jejich členy severské země vydaly.
Turecko postoj nemění
Niinistö a Anderssonová mluvili o rozhovorech s Tureckem ohledně změny jeho postoje. Švédská premiérka řekla, že její země už nyní jedná se všemi členy Aliance o případných výhradách, finský prezident zase uvedl, že je připraven s Ankarou probrat její obavy spojené s přijetím do NATO. Erdogan ve čtvrtek odmítavý postoj zopakoval.
„Naše významné přátele jsme informovali, že bychom řekli ne vstupu Švédska a Finska do NATO, a tímto směrem budeme pokračovat,“ řekl. Největší výtky směřoval na adresu Švédska. Erdogan zmínil také zákaz vývozu zbraní, které obě skandinávské země přijaly v roce 2019. Tehdy kvůli tažení turecké armády na severu Sýrie zavedly restrikce na vývoz vojenského materiálu i další země NATO, které je však postupně zrušily.
Ankara zablokovala také rychlé zahájení vstupní procedury na jednání velvyslanců zemí NATO. Od severských zemí žádá kroky proti skupinám usilujícím o samostatný Kurdistán, které považuje za teroristické. Turecký odpor nebrání dalším aliančním zemím v interním projednávání finského a švédského zájmu o vstup. Jejich přijetí ve středu odsouhlasila i česká vláda.
Nizozemský premiér Mark Rutte a německý kancléř Olaf Scholz ve čtvrtek společně vyjádřili přesvědčení, že se nakonec ohledně přijetí Švédska a Finska do Aliance podaří najít shodu. Podle kancléře je o tom přesvědčená většina členských zemí. Německo dělá vše pro to, aby se obě země staly členy, dodal Scholz.
Na obavy Turecka chce reagovat i Severoatlantická aliance. „Samozřejmě chceme reagovat na obavy, které Turecko vyjádřilo, abychom nalezli dohodu o dalším postupu“, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při návštěvě v dánské Kodani. Zopakoval, že schválení žádostí podle něj bude i přes výhrady Turecka rychlé. Dodal, že neshody v Alianci nejsou nic neobvyklého. „V NATO máme mnoho zkušeností s tím, že v případě rozdílných názorů si sedneme a najdeme řešení,“ uvedl.
Rozhovorům s Tureckem se věnuje také Bidenova administrativa, která ve věci dává najevo optimismus. Ve středu se v New Yorku sešli americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho turecký protějšek Mevlut Cavusoglu. Podle agentury AP setkání příliš nevyjasnilo „závažnost“ tureckých výhrad proti vstupu dvojice skandinávských zemí do Aliance.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí řekl, že Moskva by vstup Švédska a Finska do vojenského bloku nevnímala jako bezprostřední hrozbu, Rusko by ale podle něj muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat svou vojenskou infrastrukturu. Stockholm už dříve opakovaně sdělil, že na svém území nechce jaderné zbraně ani trvalou základnu Aliance.
Bez jaderných zbraní a základen
Finská premiérka Marinová řekla, že otázka rozmisťování jaderných zbraní nebo otvírání základen NATO ve Finsku nebyla součástí jednání o členství mezi Helsinkami a Aliancí. „Ani si nemyslím, že je v něčím zájmu umístit jaderné zbraně nebo otevřít základny NATO ve Finsku,“ poznamenala.
Marinová také uvedla, že věří ve vyřešení záležitosti s Tureckem prostřednictvím dialogu. „Myslím, že v této fázi je třeba zachovat klid, debatovat s Tureckem a všemi dalšími členskými zeměmi a odpovídat na všechny otázky, které by se mohly objevit a napravovat jakákoli nedorozumění,“ řekla italskému listu politička, která navštívila Itálii, kde se ve středu setkala s protějškem Mariem Draghim.
Polský premiér Mateusz Morawiecki ve čtvrtek řekl, že Varšava pomůže Švédsku a Finsku, pokud by se staly cílem útoku ještě před vstupem do Aliance. „Považuji vstup Švédska a Finska do NATO za významný signál posílení bezpečnosti v Evropě,“ řekl Morawiecki na tiskové konferenci. „Chci ujistit, že v případě útoku na Švédsko nebo Finsko během přístupového procesu jim Polsko přijde na pomoc,“ prohlásil šéf polské vlády.
Rusko podle Scholze nesmí válku vyhrát
Německý kancléř Olaf Scholz před poslanci uvedl, že Rusko nesmí válku vyhrát a Ukrajina ji musí přestát. Německo i nadále spolu s ostatním západními zeměmi Kyjevu pomáhá humanitárně, finančně i dodávkami zbrojního materiálu včetně těžkých zbraní. „Pomoci bránit se zemi, která je brutálně napadena, neznamená žádnou eskalaci konfliktu. Je to naopak pomoc s odražením útoku a s co nejrychlejším zastavením násilí,“ uvedl.
Scholz také prohlásil, že společným cílem je zastavení ruské agrese. „Děláme pro to vše,“ řekl. Zdůraznil, že Ukrajina ani Německo se nikdy nesmíří s takovými mírovými podmínkami, které by se ruský prezident Vladimir Putin pokusil diktovat. „Putin stále věří, že může ostatním diktovat. Ale mýlí se,“ řekl kancléř.
Projev Olafa Scholze před Spolkovým sněmem z 19. května (zdroj: ČT24)
Šéf německé vlády zopakoval svá dřívější prohlášení, že Berlín při pomáhání Ukrajině bude vždy úzce spolupracovat se spojenci z NATO a že nepřipustí zatažení Aliance do války s Ruskem. Poznamenal ale, že Západ si uvědomil, že život v míru je samozřejmý jen tehdy, pokud jsou země připraveny mír bránit. A vstup Finska a Švédska do NATO by podle něj byl takovým příspěvkem ke společné obraně.
„A proto říkám, milí švédští a finští přátelé, buďte srdečně vítáni,“ řekl Scholz. Výhrady proti vstupu obou severských zemí má z aliančních zemí Turecko, Scholz ale věří, že se spory podaří překonat.
Europoslanci chtějí tribunál kvůli válečným zločinům
Poslanci Evropského parlamentu ve čtvrtek vyzvali ke zřízení zvláštního tribunálu, který má vyšetřit možné válečné zločiny Ruska na Ukrajině. Do vyšetřování se již vedle Ukrajiny zapojilo několik evropských zemí včetně Polska, Litvy či Česka stejně jako Mezinárodní trestní soud (ICC). Poslanci zdůraznili, že EU i členské státy sbírající důkazy musí jednat rychle, neboť existuje riziko ničení důkazů.
V další rezoluci poslanci vyzvali k rozšíření ruského sankčního seznamu čítajícího v současnosti přes tisícovku jmen. Měli by na něj být přidáni mimo jiné „evropští členové řídicích orgánů velkých ruských společností a politici, kteří nadále dostávají ruské peníze“.
To se týká například německého exkancléře Schrödera, na něhož poslanci apelovali, aby se vzdal práce pro ruské státní podniky jako je ropný gigant Rosněfť. Jejich rezoluce sice není právně závazná, může však vytvořit tlak na Evropskou komisi, která sankce připravuje. Konečné slovo mají ovšem členské státy, které se v současnosti dohadují o šestém sankčním balíku obsahujícím pět desítek nových jmen. Jeho přijetí však blokuje maďarské veto embarga na dovoz ruské ropy.
Schröderem se mezitím zabýval i rozpočtový výbor Spolkového sněmu, který rozhodl, že exkancléř nebude mít nárok na kancelář placenou z veřejných peněz. Schröderovi, který se odmítá jasně distancovat od Ruska po invazi na Ukrajinu, zůstane výsluhový důchod určený pro bývalé kancléře a také nárok na státem placenou ochranku.
Evropští zákonodárci rovněž vyzvali ke zvýšení finanční pomoci obyvatelům EU i Ukrajiny zasaženým dopady války, k čemuž by podle poslanců mohlo sloužit i zabavování majetku sankcionovaných ruských oligarchů. Peníze na tuto pomoc chtějí získat také zdaněním neočekávaných zisků energetických firem či vyšší flexibilitou rozpočtu EU.
Senát USA schválil miliardy dolarů na podporu Ukrajiny
Americký Senát ve čtvrtek také schválil masivní balík vojenské a humanitární podpory pro Ukrajinu a poslal tak návrh na vyčlenění čtyřiceti miliard dolarů (asi 933 miliard korun) k podpisu prezidentovi Bidenovi. Šéf Bílého domu, který původně navrhoval o sedm miliard nižší objem, připojí svůj souhlas během zahraniční cesty v Asii.
Podle listu The New York Times (NYT) opatření přijaté Kongresem představuje největší balík americké zahraniční pomoci alespoň za posledních dvacet let.
Hlasování v Senátu bylo dalším důkazem podpory obou velkých politických stran pro rozsáhlé investice do obrany Ukrajiny, která třetím měsícem čelí ruské agresi. Pro návrh hlasovalo šestaosmdesát senátorů, proti bylo jen jedenáct. Sněmovna reprezentantů jej minulý týden schválila poměrem 368 hlasů ku 57. V obou komorách přišly hlasy proti výhradně od republikánů.
Schválením nového balíku narůstá americká podpora od začátku války přibližně na 54 miliard dolarů. Podle agentury AP navíc pravděpodobně nejde o poslední finanční podporu z Washingtonu.
Velvyslankyní USA na Ukrajině bude Brinková
Americký senát jednohlasně potvrdil jmenování zkušené diplomatky Bridget Brinkové do funkce velvyslankyně na Ukrajině. Nastoupením Brinkové do úřadu se zaplní klíčová pozice, která byla po tři roky prázdná, uvedla agentura Reuters. Do funkce Brinkovou koncem dubna nominoval americký prezident Joe Biden.
Oznámení o potvrzení Brinkové ve funkci přichází poté, co šéf americké diplomacie Antony Blinken informoval, že velvyslanectví Spojených států obnovilo v Kyjevě svoji činnost.
Rychlé potvrzení nominace Brinkové podtrhuje snahu USA podpořit Ukrajinu, která od konce února čelí ruské invazi, podotkla Reuters. Očekává se, že Senát navíc tento týden schválí další pomoc Kyjevu ve výši téměř čtyřiceti miliard dolarů (940 miliard korun), kterou již dříve odsouhlasila Sněmovna reprezentantů.
Brinková, která podle Bílého domu ovládá ruštinu, je v současnosti velvyslankyní na Slovensku. Má za sebou pětadvacetiletou diplomatickou kariéru. V minulosti působila také v Srbsku, na Kypru, v Gruzii a Uzbekistánu a v bezpečnostní radě Bílého domu. Vystudovala politologii na Kenyon College a mezinárodní vztahy na Londýnské škole ekonomie a politických věd (LSE).