Rada Evropy strana 2 z 3

V turecké Antalyi jednali ministři zahraničí Ruska a Ukrajiny, Sergej Lavrov a Dmytro Kuleba. Kuleba se snažil vyjednat otevření humanitárních koridorů z města Mariupol a také přerušení palby. V těchto otázkách ale nedošlo k pokroku. Schůzka nebyla snadná, Lavrov se držel tradiční rétoriky, řekl po jednání ukrajinský ministr. Je ale připraven sejít se znovu. Podle Lavrova se Západ chová nebezpečně, když dodává zbraně na Ukrajinu. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová je kvůli válce na Ukrajině na návštěvě Polska.

Vláda Spojených států se chystá uvalit sankce na ruského prezidenta Vladimira Putina a šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova jako další krok reagující na útok Moskvy na Ukrajinu. Informaci amerických médií při pravidelném brífinku potvrdila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Učinila tak jen několik hodin poté, co se na zmrazení majetku Putina a Lavrova dohodly členské země Evropské unie. Britský premiér Boris Johnson oznámil, že stejné opatření týkající se obstavení majetku ruského prezidenta a šéfa diplomacie začne s okamžitou platností uplatňovat také Británie. Sankce chystá i Kanada. Výbor ministrů Rady Evropy se také rozhodl pozastavit ruské členství v této instituci. Oznámil to italský ministr zahraničí Luigi di Maio, jehož země výboru předsedá. EU rovněž zahájila přípravu dalšího, již třetího balíku opatření, která mají ještě zásadněji ochromit ruskou ekonomiku. Moskva v reakci pohrozila odvetou.

Česko podle policie zůstává státem, kde se rozmáhá praní špinavých peněz pro gangy z východní Evropy. Šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek mluví o možném ohrožení národní bezpečnosti. Šanci naopak vidí ve změně zákonů. Detektivové také varují, že se znovu vrací éra takzvaných bílých koní, tedy lidí, kteří legalizaci peněz umožňují.

Dosluhující vláda ANO a ČSSD v pondělí podpořila stanovení pravidel pro lobbování, jak je navrhli poslanci hnutí ANO. Od ledna se také zvýší náhrady za ztrátu výdělku a pracovní úrazy o 1,3 procenta a 300 korun. Vláda také odmítla několik návrhů SPD – například ty týkající se zahalování obličeje nebo na zavedení přímé volby starostů. Některé návrhy SPD předložila už v minulosti. Kabinet také podpořil čtyři investiční pobídky.

Rada Evropy kvůli věznění disidenta a mecenáše Osmana Kavaly zahájila proti Turecku řízení, které může vyústit v přijetí sankcí nebo vyloučení Turecka z této organizace. Tento postup odhlasoval takzvaný Výbor ministrů, v němž zasedají zástupci 47 členských států.

Odvolací Krajský soud v Praze v pondělí zrušil rozsudek, podle kterého se měl premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) omluvit senátorovi Lukáši Wagenknechtovi (za Piráty) za výroky, že je psychopat a udavač. Sporem Babiše a Wagenknechta, který byl jeho náměstkem v době, kdy Babiš vedl ministerstvo financí, se bude znovu zabývat Okresní soud Praha-západ, informoval server Seznam Zprávy.

Ruský nejvyšší soud odročil jednání o rozpuštění nevládní organizace Mezinárodní Memorial na 14. prosinec. Jednu z nejstarších a nejrespektovanějších lidskoprávních skupin v Rusku přišly v den zahájení procesu podpořit stovky lidí. Organizace Memorial proslula především odhalováním zločinů stalinismu, věnuje se také ochraně lidských práv.

Část Evropské úmluvy o lidských právech je v rozporu s polskou ústavou, rozhodl polský ústavní soud. Konkrétně je podle něj s ústavou neslučitelné ustanovení úmluvy o právu na spravedlivý proces, napsal list Gazeta Wyborcza. Podle polského deníku tak tribunál zpochybnil jednu z nejdůležitějších mezinárodních dohod, která obyvatelům 47 evropských zemí zaručuje řadu práv a svobod. Šéfka Rady Evropy verdikt označila za bezprecedentní a vyvolávající vážné obavy.

Memorial je nejvýznamnější lidskoprávní organizace v Rusku. Její rozpuštění, o něž ruská generální prokuratura žádá tamní Nejvyšší soud, by se mělo přehodnotit, uvedl v sobotu na Twitteru český ministr zahraničních věcí v demisi Jakub Kulhánek (ČSSD). Konec organizace by považoval za ztrátu pro ruský lid, doplnil.

Ruská generální prokuratura požádala tamní nejvyšší soud, aby uzavřel nevládní organizaci Memorial, která patří mezi nejstarší a nejrespektovanější skupiny hájící lidská práva v Rusku. Jako důvod žalobci uvedli, že organizace soustavně porušuje kontroverzní zákon o takzvaných „zahraničních agentech“. Memorial se plánuje odvolat. Podle Rady Evropy by jeho rozpuštění bylo další zničující ranou pro občanskou společnost v Rusku.

Je nepochybné, že se běloruský režim dopouští násilí na svých vlastních lidech, zabíjí je, mučí, bez důvodu je zavírá, řekl v pořadu Události, komentáře europoslanec Stanislav Polčák (STAN). Proto podporuje snahu europoslanců, aby Evropská unie zvážila obžalobu hlavy běloruského režimu Alexandra Lukašenka u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Naopak poslanec a člen meziparlamentní skupiny ČR–⁠Bělorusko Zdeněk Ondráček (KSČM) si myslí, že politika sankcí a žalob jen zhoršuje vztahy v Evropě jako celku, kam patří i Bělorusko.

Parlamentní shromáždění Rady Evropy zvolilo Kateřinu Šimáčkovou novou soudkyní Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Devítileté funkční období jí začne prvního listopadu. Šimáčková, která nyní působí u českého Ústavního soudu, nahradí Aleše Pejchala.

Cenu Václava Havla za rok 2021 získala běloruská opoziční vůdkyně Maryja Kalesnikavová, jedna ze tří žen, které jsou symbolem zápasu běloruského lidu o politické a občanské svobody a základní lidská práva. Ocenění uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 od roku 2013.

Polsko dlouhodobě vzbuzuje kontroverze v souvislosti s tím, jak zachází se sexuálními menšinami. Europoslanci Kateřina Konečná (KSČM) a Stanislav Polčák (STAN) se shodují, že Polsko by se mělo řídit společnými evropskými hodnotami, k čemuž se zavázalo. Upozorňují ale, že Česko by mohl potkat podobný osud – tedy omezení čerpání finančních prostředků v souvislosti se střetem zájmů. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP)nařídil Varšavě, aby pomohla žadatelům o azyl, kteří jsou již déle než dva týdny zablokováni na hranici mezi Polskem a Běloruskem. Stejný požadavek adresoval také Rize, neboť u lotyšsko-běloruských hranic se ocitla v podobné situaci jiná skupina utečenců. Neznamená to ale, že by soud Polsku a Lotyšsku nařizoval vpuštění migrantů na jejich území.

Lidé si v sobotu v Teplicích připomněli Roma, který ve městě před týdnem zemřel krátce po zákroku policie. Původně se měla u pietního místa uskutečnit smuteční náboženská akce. Změnila se ale v demonstraci, lidé se nakonec vydali na pochod před policejní stanici u teplického nádraží. Organizátoři původní piety v čele s Miroslavem Brožem a Jozefem Mikerem řekli, že nad akcí ztratili kontrolu. Demonstrující se nakonec kolem 16:00 rozešli.

Donucovací prostředky použité policisty při zákroku proti Romovi v Teplicích odpovídaly intenzitě mužova útoku. Uvedli to zástupci krajského policejního ředitelství. Muž po zákroku zkolaboval a zemřel v sanitce. Trestný čin v jednání policistů momentálně nespatřuje ani Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Sdělila, že nebude proto ve věci zahajovat úkony trestního řízení.

Rada Evropy vyzývá k bezodkladnému, důkladnému a nezávislému vyšetření úmrtí Roma po policejním zásahu v Teplicích. Podle Rady Evropy jsou záběry z incidentu znepokojující a vyvolávají mnoho otázek. K objektivnímu a prioritnímu prošetření vyzvala také vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková či česká Amnesty International. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a premiér Andrej Babiš (ANO) vyjádřili podporu policii, od jejich stanovisek se distancovali členové vládní rady pro záležitosti romské menšiny.

Evropská komise vyhodnocuje, zda nový maďarský zákon, který mezi mladými lidmi do osmnácti let zakazuje šířit jakékoliv materiály zobrazující homosexualitu a změnu pohlaví, neporušuje unijní právo. Oznámila to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Před maďarským parlamentem v Budapešti tisíce lidí demonstrovaly proti návrhu vládnoucí strany Fidesz, který by ve školách zakázal debaty o homosexualitě a změně pohlaví. Někteří lidé na protest dorazili s duhovými vlajkami, symbolem gayů a leseb.

Řecko podle svědectví běženců nadále používá násilné metody na hranici s Tureckem. Nelegální vracení migrantů mimo území Evropské unie kritizuje řada organizací včetně OSN, jako poslední vyzvala Atény k ukončení kontroverzní praxe Rada Evropy. Řekové tato obvinění opakovaně odmítají. Na nejfrekventovanější migrační trase Egejského moře natáčel i štáb České televize.

Rusko zakázalo vstup osmi činitelům ze zemí EU i z unijních struktur, včetně místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věry Jourové a šéfa Evropského parlamentu Davida Sassoliho. Oznámilo to na svém webu ruské ministerstvo zahraničí. Podle něj je krok odvetou Moskvy za nové unijní sankce. Tři nevyšší představitelé institucí EU krok Moskvy společně důrazně odmítli jako nepřijatelný a nepodložený. Jourová v reakci uvedla, že se hodlá dál zasazovat o lidská práva, svobodu médií a demokracii.

Turecko odstoupilo od Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách, a to navzdory výzvám aktivistů, kteří ji považují za nástroj proti rostoucí domácí agresi. O rozhodnutí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana podle agentury Reuters informoval oficiální věstník. Úmluva je předmětem diskusí i v Evropě. Rozhodnutí vyvolalo nevoli v Evropě, v Istanbulu se protestovalo.

Československo se po sametové revoluci snažilo o takzvaný návrat do Evropy. Jeden z milníků této snahy se odehrál 21. února 1991, kdy se ČSFR oficiálně stala 25. členem Rady Evropy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.