Rada Evropy strana 3 z 3

Evropská unie vyzvala Čínu, aby na svém území zrušila zákaz vysílání britské televizní stanice BBC World News, zavedený zřejmě v odvetě za to, že Británie odebrala licenci čínské státní televizi CGTN. Peking k zákazu přistoupil od pátku a Hongkong oznámil, že přestane přenášet signál rozhlasové stanice BBC World Service.

Prominentní bojovnice za práva žen Ludžajn Hazlúlová byla po téměř třech letech za mřížemi propuštěna v Saúdské Arábii z vězení. S odvoláním na sdělení její rodiny o tom napsala agentura Reuters. Hazlúlová bojovala za právo Saúdských Arabek řídit automobil a za ukončení systému mužského opatrovnictví, který dává mužům právo rozhodovat o záležitostech žen. Podle organizací na ochranu práv a její rodiny byla ve vazbě vystavena mučení. To však Rijád odmítá.

Evropská komise odsoudila odebrání licence na vysílací frekvenci přední maďarské nezávislé rozhlasové stanici Klubrádió. V úterý budapešťský soud zamítl žalobu, kterou se stanice snažila rozhodnutí mediální rady zvrátit. Stanice Klubrádió, která je považována za poslední rozhlas v Maďarsku kritický vůči vládě, bude moci nadále vysílat jen přes internet. Mluvčí Komise uvedl, že rozhodnutí přispívá k obavám výkonného orgánu EU o „svobodu a pluralitu médií“ v Maďarsku.

České úřady by měly přednostně zajistit skoncování se všemi formami segregace romských dětí ve školách a vytvořit strategii, která pomůže odhalit diskriminaci lidí hlásících se ke komunitě LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transsexuálů). Ve své zprávě o situaci v Česku to napsala Evropská komise proti rasismu a netoleranci (ECRI), která je orgánem pro sledování lidských práv Rady Evropy. S opatřeními proti segregaci romských školáků či proti diskriminaci lidí LGBT počítají připravované vládní strategie, reaguje Olga Jeřábková ze sekce lidských práv Úřadu vlády.

Evropský výbor pro sociální práva (ECSR) Rady Evropy kritizoval Českou republiku „za rozsáhlé a diskriminační“ umísťování dětí s postižením a romských dětí v kojeneckých ústavech, respektive centrech určených pro děti nízkého věku. Problém se podle Anny Hofschneiderové z nevládního Fóra pro lidská práva týká řádově stovek dětí mladších tří let, které převážně pocházejí z chudých rodin.

Tři členové běloruské opozice, včetně Maryje Kalesnikavové z vedení Koordinační rady, která byla v pondělí podle očitých svědků unesena, prošli v úterý brzy ráno kontrolou na hranici s Ukrajinou. Tvrdí to zástupce běloruského státního výboru pro ochranu hranice Anton Byčkovskij. Podle státní agentury Belta byla ale Kalesnikavová u hranic zadržena, okolnosti zatím nejsou nejasné. Další představitelka běloruské opozice, Svjatlana Cichanouská, mezitím protestovala proti mezinárodním dohodám, které se snaží dohodnout běloruský prezident Alexandr Lukašenko s Moskvou. Evropská unie chce sankce pro 40 Bělorusů.

V istanbulské nemocnici zemřela ve čtvrtek advokátka Ebru Timtiková, která držela 238 dní hladovku za spravedlivý proces pro sebe a své kolegy. Před sídlo istanbulsksé vládní komory přišlo v pátek večer uctít její památku několik stovek lidí. Policie zabránila slzným plynem a gumovými projektily jejich pochodu městem.

Tři vedoucí pracovníci a zhruba šest desítek novinářů odchází z předního maďarského zpravodajského webu index.hu kvůli nedávnému odvolání šéfredaktora Szabolcse Dulla. Ten server, který zůstával jedním z mála maďarských médií kritických vůči premiérovi Viktoru Orbánovi, hájil před pokusy o nátlak. Novináři nyní uvedli, že odcházejí, protože vedení portálu nevyhovělo jejich požadavku, aby šéfredaktora povolalo zpět do funkce. Večer se v Budapešti kvůli těmto událostem sešlo několik tisíc lidí k demonstraci na podporu svobody médií.

Kosovský prezident Hashim Thaçi je mezi deseti osobami, které prokurátor zvláštního tribunálu v Haagu navrhl obžalovat z válečných zločinů a ze zločinů proti lidskosti, včetně téměř stovky vražd. Oznámil to prokurátorův úřad. Obžaloba se týká událostí z doby války v Kosovu na konci 90. let. Thaçi v reakci oznámil, že se v sobotu ve Washingtonu nezúčastní konzultací se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem.

Česko bylo loni nejhorší ze 42 hodnocených zemí v plnění doporučení od protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO). Vyplývá to ze zveřejněné výroční zprávy orgánu sdružujícího 50 států, který hodnotil pokroky svých členů v prevenci korupce zákonodárců, soudců a státních zástupců. Zpráva vychází z loňských údajů a pozice Česka se od té doby mírně zlepšila, když letos splnila jedno ze 14 doporučení.

Eurokomisařka Věra Jourová (za ANO) má obavy o svobodné a čestné volby v Polsku. Politička, která má v Komisi na starosti evropské hodnoty a transparentnost, to dala najevo v rozhovoru, který zveřejnil polský list Rzeczpospolita. Jourová reagovala na to, že polský Sejm schválil zákon umožňující kvůli pandemii koronaviru korespondenční hlasování v prezidentských volbách, které jsou vypsány na 10. května. K návrhu se ještě vyjádří Senát, který se ho chce pokusit zablokovat.

Na seznam významných památek oceněných značkou Evropské dědictví přibylo deset nových lokalit, mezi nimiž jsou i tři české. Porota z přihlášených zájemců vybrala západočeský zámek Kynžvart a soubor meziválečných experimentálních sídlišť moderní architektury, mezi nimiž jsou i pražská kolonie Baba a brněnská kolonie Nový dům. Informovala o tom Evropská komise.

Maďarský parlament schválil zákon, který rozšiřuje platnost dekretů, jež vláda v mimořádné situaci vydává. Podle opozice premiéru Viktoru Orbánovi legislativa zajistí bezprecedentní moc. Obavy vyjádřila i Evropská komise, hlavně kvůli tomu, že opatření není jasně časově omezeno. Vláda zákon prosadila v reakci na šíření pandemie koronaviru.

Polsko a Maďarsko jsou podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové křehké demokracie. Eurokomisařka to řekla v rozhovoru s německým magazínem Der Spiegel. Tvrdě v něm kritizuje polskou reformu justice; mluví o zničení a plošném bombardování. V souvislosti s Maďarskem zase hovoří o médiích, která píšou, co vládě vyhovuje.

Polský premiér Mateusz Morawiecki odsoudil čtvrteční usnesení nejvyššího soudu o tom, že justiční činitelé nominovaní novou Zemskou soudcovskou radou závislou na politicích nemají rozhodovat soudní pře. Současně Evropská komise požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby předběžným opatřením pozastavil účinnost nového polského zákona o možnosti trestání soudců, kteří zpochybňují vládní reformu justice.

Polští poslanci hlasy vládní většiny znovu přijali kontroverzní zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce zpochybňující vládní reformu justice. Zákon minulý pátek odmítl Senát, ve kterém má opozice mírnou většinu. Sejm, dolní komora parlamentu, nyní rozhodnutí Senátu přehlasoval 234 hlasy zákonodárců z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Proti bylo 211 poslanců a devět se zdrželo, uvedla televize TVN 24. Zákon nyní obdrží prezident Andrzej Duda, který už řekl, že ho podepíše.

S přicházející zimou začíná Řecko stěhovat migranty z přeplněných táborů na ostrovech v Egejském moři na pevninu. Vláda prosadila zákon o zrychlení azylového řízení, který má neúnosnou situaci řešit. Lidi bez nároku na azyl hodlá co nejdřív deportovat. Počet běženců z Turecka v posledních měsících zase stoupá. Kritická je situace i v Bosně a Hercegovině.

Za významný krok k uznání anexe Krymu a za protržení „sankčního řetězu“ ve středu ruští poslanci označili navrácení hlasovacích práv Rusku, o němž v pondělí rozhodlo Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PACE). Rusko o svá práva přišlo v roce 2014 po okupaci ukrajinského poloostrova Krym. Ukrajinská delegace se rozhodla na protest schůzi PACE opustit.

Rada Evropy schválila vrácení hlasovacích práv Rusku, které o ně přišlo v roce 2014 po anexi ukrajinského Krymu. Důvodem k nynějšímu rozhodnutí rady byla obava, že země společenství opustí. Navíc by Rusové ztratili šanci obracet se na soud ve Štrasburku. Ukrajina ale v reakci na pondělní hlasování zruší svou účast na Parlamentním shromáždění Rady Evropy. Ukrajinská delegace se bude napříště účastnit pouze těch jednání, na nichž se bude hlasovat o sankcích proti Rusku.

Ministři zahraničí členských zemí Rady Evropy (RE) v pátek na schůzce v Helsinkách otevřeli Rusku cestu k obnovení jeho hlasovacích práv. Rusko o ně přišlo v roce 2014 po anexi ukrajinského Krymu. Moskva kvůli tomu přestala platit členské příspěvky a hrozila, že z Rady Evropy, která dohlíží na dodržování lidských práv, odejde.

Česko má šestý největší podíl lidí ve věznicích z 43 zkoumaných evropských zemí. Vyplývá to z posledních statistik Rady Evropy zveřejněných v úterý. Na sto tisíc obyvatel u nás vloni podle zprávy o vězeňství připadalo 208,8 vězně. To je víc než dvojnásobek evropské střední hodnoty, takzvaného mediánu. Navíc Česká republika patří mezi státy s přeplněnými věznicemi. Na sto míst za mřížemi u nás připadá sto pět lidí, což je osmý nejhorší výsledek. O stavu vězeňství hovořil v Týdnu v justici právník z kanceláře Veřejného ochránce práv Milan Svoboda.