Turecko odstoupilo od Istanbulské úmluvy. Rozhodnutí vyvolalo odpor i protesty

Turecko odstoupilo od Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách, a to navzdory výzvám aktivistů, kteří ji považují za nástroj proti rostoucí domácí agresi. O rozhodnutí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana podle agentury Reuters informoval oficiální věstník. Úmluva je předmětem diskusí i v Evropě. Rozhodnutí vyvolalo nevoli v Evropě, v Istanbulu se protestovalo.

Dohoda Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí podepsaná v Istanbulu v roce 2011 zavazuje její signatáře předcházet, stíhat a eliminovat domácí násilí a podporovat rovnost pohlaví. Turecko ji ratifikovalo jako první v březnu 2012. Počet vražd žen v Turecku v loňském roce podle Reuters stoupl a ženy jsou v zemi také častěji oběťmi domácího násilí než v Evropě.

Turecká vláda pro svůj krok neuvedla žádný konkrétní důvod, podle ministryně pro rodinu, práci a sociální politiku Zehry Zümrüt Selcukové jsou ale ženy v Turecku dostatečně chráněny ústavou.

Zastánci konzervativních hodnot v Turecku jsou přesvědčeni, že úmluva podkopává tradiční rodinné struktury, a tím násilí na ženách napomáhá. Rovnost pohlaví zakotvenou v úmluvě považují za propagaci homosexuality, uvádí Reuters.

V Istanbulu v sobotu proti rozhodnutí protestovalo tisíc lidí

Generální tajemnice Rady Evropy (RE) Marija Pejčinovičová Buričová označila rozhodnutí Turecka za „zničující“. „Tento krok je obrovskou překážkou našeho snažení a je o to odsouzeníhodnější, že narušuje ochranu žen v Turecku, Evropě i jinde,“ uvedla šéfka RE. 

Jako „špatný signál“ odsoudilo odstoupení od Istanbulské úmluvy i německé ministerstvo zahraničí. „Kulturní, náboženské ani žádné jiné národní tradice nemohou sloužit jako výmluva pro ignorování násilí vůči ženám,“ uvedla jeho mluvčí.

Hlasité protesty zazněly i od řady tureckých nevládních organizací zaměřených na ochranu lidských práv. Některé z nich vyzvaly k demonstracím a v Istanbulu už v sobotu vyšla do ulic asi tisícovka lidí, kterým se rozhodnutí prezidenta nelíbí, uvedla agentura AP.

WHO: Násilí ze strany partnera zažije v Turecku 38 procent žen

Odstoupení od Istanbulské úmluvy podle kritiků povede k dalšímu zhoršení pozice Turecka při vleklém vyjednávání o vstupu do Evropské unie. Ankara zahájila přístupové rozhovory v roce 2005, jednání jsou ale v současnosti pozastavena mimo jiné kvůli tureckému postoji k ochraně lidských práv.

V Turecku neexistují oficiální statistiky o vraždách žen motivovaných jejich pohlavím. Světová zdravotnická organizace ale uvádí, že násilí ze strany partnera za svého života zažije 38 procent tureckých žen, zatímco evropský průměr je 25 procent, připomíná Reuters.

Prezident Erdogan na začátku března představil plán na zvýšení lidskoprávních standardů; chce posílit právní stát, zlepšit fungování justice či zaručit právo na svobodný projev. Kritici Ankaře připomínají věznění mnoha politických oponentů, aktivistů či novinářů.

Erdogan slíbil, že vláda učiní další kroky, aby násilí na ženách zabránila. Ankara například zveřejňuje seznam usvědčených násilníků. Spustila také aplikaci pro chytré telefony, pomocí které mohou ženy požádat policii o pomoc. Aplikaci si už stáhly tisícovky uživatelek a uživatelů.

V Česku o úmluvě rozhodne nová vláda

Istanbulská úmluva vyvolala v minulých letech silné emoce v několika evropských zemích včetně České republiky. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková na začátku března uvedla, že stávající vláda úmluvu do podzimních voleb už nejspíš neratifikuje, a rozhodnutí tak bude až na příštím kabinetu.

Slovenský parlament úmluvu odmítl v únoru 2020, přičemž její kritici tvrdili, že je v rozporu s ústavní definicí manželství jako svazku muže a ženy. Maďarský zákonodárný sbor dokument zamítl v květnu 2019, když ho vláda Viktora Orbána kritizovala jako údajnou podporu „zhoubné genderové ideologie“ a „nelegální migrace“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 34 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 3 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 9 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 10 hhodinami
Načítání...