Turecko odstoupilo od Istanbulské úmluvy. Rozhodnutí vyvolalo odpor i protesty

Turecko odstoupilo od Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách, a to navzdory výzvám aktivistů, kteří ji považují za nástroj proti rostoucí domácí agresi. O rozhodnutí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana podle agentury Reuters informoval oficiální věstník. Úmluva je předmětem diskusí i v Evropě. Rozhodnutí vyvolalo nevoli v Evropě, v Istanbulu se protestovalo.

Dohoda Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí podepsaná v Istanbulu v roce 2011 zavazuje její signatáře předcházet, stíhat a eliminovat domácí násilí a podporovat rovnost pohlaví. Turecko ji ratifikovalo jako první v březnu 2012. Počet vražd žen v Turecku v loňském roce podle Reuters stoupl a ženy jsou v zemi také častěji oběťmi domácího násilí než v Evropě.

Turecká vláda pro svůj krok neuvedla žádný konkrétní důvod, podle ministryně pro rodinu, práci a sociální politiku Zehry Zümrüt Selcukové jsou ale ženy v Turecku dostatečně chráněny ústavou.

Zastánci konzervativních hodnot v Turecku jsou přesvědčeni, že úmluva podkopává tradiční rodinné struktury, a tím násilí na ženách napomáhá. Rovnost pohlaví zakotvenou v úmluvě považují za propagaci homosexuality, uvádí Reuters.

V Istanbulu v sobotu proti rozhodnutí protestovalo tisíc lidí

Generální tajemnice Rady Evropy (RE) Marija Pejčinovičová Buričová označila rozhodnutí Turecka za „zničující“. „Tento krok je obrovskou překážkou našeho snažení a je o to odsouzeníhodnější, že narušuje ochranu žen v Turecku, Evropě i jinde,“ uvedla šéfka RE. 

Jako „špatný signál“ odsoudilo odstoupení od Istanbulské úmluvy i německé ministerstvo zahraničí. „Kulturní, náboženské ani žádné jiné národní tradice nemohou sloužit jako výmluva pro ignorování násilí vůči ženám,“ uvedla jeho mluvčí.

Hlasité protesty zazněly i od řady tureckých nevládních organizací zaměřených na ochranu lidských práv. Některé z nich vyzvaly k demonstracím a v Istanbulu už v sobotu vyšla do ulic asi tisícovka lidí, kterým se rozhodnutí prezidenta nelíbí, uvedla agentura AP.

WHO: Násilí ze strany partnera zažije v Turecku 38 procent žen

Odstoupení od Istanbulské úmluvy podle kritiků povede k dalšímu zhoršení pozice Turecka při vleklém vyjednávání o vstupu do Evropské unie. Ankara zahájila přístupové rozhovory v roce 2005, jednání jsou ale v současnosti pozastavena mimo jiné kvůli tureckému postoji k ochraně lidských práv.

V Turecku neexistují oficiální statistiky o vraždách žen motivovaných jejich pohlavím. Světová zdravotnická organizace ale uvádí, že násilí ze strany partnera za svého života zažije 38 procent tureckých žen, zatímco evropský průměr je 25 procent, připomíná Reuters.

Prezident Erdogan na začátku března představil plán na zvýšení lidskoprávních standardů; chce posílit právní stát, zlepšit fungování justice či zaručit právo na svobodný projev. Kritici Ankaře připomínají věznění mnoha politických oponentů, aktivistů či novinářů.

Erdogan slíbil, že vláda učiní další kroky, aby násilí na ženách zabránila. Ankara například zveřejňuje seznam usvědčených násilníků. Spustila také aplikaci pro chytré telefony, pomocí které mohou ženy požádat policii o pomoc. Aplikaci si už stáhly tisícovky uživatelek a uživatelů.

V Česku o úmluvě rozhodne nová vláda

Istanbulská úmluva vyvolala v minulých letech silné emoce v několika evropských zemích včetně České republiky. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková na začátku března uvedla, že stávající vláda úmluvu do podzimních voleb už nejspíš neratifikuje, a rozhodnutí tak bude až na příštím kabinetu.

Slovenský parlament úmluvu odmítl v únoru 2020, přičemž její kritici tvrdili, že je v rozporu s ústavní definicí manželství jako svazku muže a ženy. Maďarský zákonodárný sbor dokument zamítl v květnu 2019, když ho vláda Viktora Orbána kritizovala jako údajnou podporu „zhoubné genderové ideologie“ a „nelegální migrace“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 9 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 29 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 55 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 11 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...