V Budapešti demonstrovaly tisíce lidí proti zákazu osvěty o sexuálních menšinách

Před maďarským parlamentem v Budapešti tisíce lidí demonstrovaly proti návrhu vládnoucí strany Fidesz, který by ve školách zakázal debaty o homosexualitě a změně pohlaví. Někteří lidé na protest dorazili s duhovými vlajkami, symbolem gayů a leseb.

„Je to hrozné a nelidské,“ uvedla účastnice demonstrace Dominika Pandzsaová, která pracuje jako asistentka v mateřské škole. „Některé děti to budou nuceny skrývat, přitom by měly mít možnost sdělit to okolí,“ myslí si Pandzsaová.

Fidesz chce zakázat šíření textů nebo filmů, které se věnují homosexualitě či změně pohlaví, mezi mladými lidmi do osmnácti let. Školy by tak nesměly pořádat ani programy vedoucí mládež k respektu k příslušníkům sexuálních menšin. Zákaz by se týkal i reklamy. Jde o novelu zákona, který postihuje pedofilii, a hlasovat by se o ní mělo v úterý.

Komisařka Rady Evropy žádá nesouhlas s návrhem

Komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová maďarské zákonodárce vyzvala, aby vyslovili s návrhem nesouhlas. „Žádám vás, abyste přistupovali s ostražitostí k podobným iniciativám, jejichž cílem je prosadit opatření omezující lidská práva nebo stigmatizující příslušníky některých společenských skupin,“ uvedla v prohlášení Mijatovičová.

Také lidskoprávní organizace Háttér se domnívá, že návrh Fideszu by výrazně omezil svobodu projevu a práva dětí, ohrozil by mentální zdraví mladých lidí patřících k sexuálním menšinám a znemožnil jim přístup k informacím a k podpoře. Opoziční liberální hnutí Momentum volá po bojkotu hlasování.

Zákonodárci ze strany Fidesz ale podle Reuters uvedli v dodatku k návrhu, že někteří organizátoři využívají seminářů pořádaných ve školách k ovlivnění sexuálního rozvoje dětí pomocí programů, jejichž cílem je údajné zvýšení citlivosti. To může vážně poškodit fyzický, psychický a duševní vývoj dětí, myslí si autoři dodatku.

Omezení práv sexuálních menšin v Maďarsku

Loni v prosinci parlament ovládaný Fideszem schválil dodatky k ústavě omezující práva sexuálních menšin. Týkají se zákazu adopcí dětí páry stejného pohlaví a stanovení toho, že pohlaví dětí je určeno při porodu a později nemůže být měněno. Už dříve kabinet zakázal změny údajů o pohlaví v osobních dokladech.

Gayové a lesby v Maďarsku se obávají, že by se před volbami v roce 2022 mohli stát terčem politických útoků. Poukazují na situaci v Polsku, kde se odpor vůči „ideologii LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob)“ stal jedním z klíčových témat vládnoucích národních konzervativců před loňskými prezidentskými volbami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...