Turecká advokátka držela hladovku za spravedlivý proces. Po 238 dnech zemřela

V istanbulské nemocnici zemřela ve čtvrtek advokátka Ebru Timtiková, která držela 238 dní hladovku za spravedlivý proces pro sebe a své kolegy. Před sídlo istanbulsksé vládní komory přišlo v pátek večer uctít její památku několik stovek lidí. Policie zabránila slzným plynem a gumovými projektily jejich pochodu městem.

Za dohledu policie proběhl i pohřeb Ebru Timtikové. Podle agentury Bianet se jej nesměla zúčastnit její sestra Barkin, která je rovněž advokátka a je ve vězení. Prokuratura její žádost zamítla „kvůli koronavirovým opatřením“.

Na úmrtí Timtikové reagovala mimo jiné Evropská komise. „Hladovka Ebru Timtikové za spravedlivý proces a její tragický konec bolestně ilustrují naléhavou potřebu, aby turecké úřady řešily situaci lidských práv v zemi a vážné nedostatky turecké justice,“ citovala agentura AP mluvčího Komise Petera Stana.

Také komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová kritizovala tureckou justici: „Smrt Timtikové je tragickým příkladem lidského utrpení způsobeného tureckým soudním systémem, který se změnil v nástroj umlčování advokátů, ochránců lidských práv i novinářů.“

Podle obhájců byly důkazy proti Timtikové zfalšované

Timtiková byla zatčena v roce 2017 a posléze obviněna z „členství v teroristické organizaci“. Tento trestný čin používá podle opozice turecký režim k odstraňování svých kritiků. Timtiková byla odsouzena loni ke 13 letům a šesti měsícům vězení za členství v organizaci Revoluční strana pro lidové osvobození (DHKP-C), kterou Turecko, Evropská unie i Spojené státy považují za teroristickou.

V procesu bylo odsouzeno 18 lidí k celkem 159 letům vězení. Jedním z odsouzených je i právník Aytac Ünsal, který začal hladovku za spravedlivý proces 2. února a od července je rovněž v nemocnici. Timtiková držela hladovku od 2. ledna. Podle obhájců bylo jejich odsouzení založeno na zfalšovaných důkazech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 33 mminutami

Američané jednají s Íránci v Pákistánu. Zahájili odminování Hormuzu

V Islámábádu začaly trojstranné mírové rozhovory mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím odděleně hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva, uvedla agentura Reuters. Podle webu BBC budou jednání pokračovat dlouho do noci.
08:25Aktualizovánopřed 47 mminutami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
09:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 2 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 2 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
15:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Británie odloží předání ostrovů s důležitou vojenskou základnou

Británie pozastaví svůj plán na navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu, uvedla v sobotu AFP s odvoláním na britskou vládu. O odložení plánu informovala rovněž britská stanice BBC. Dohodu o předání svrchovanosti nad ostrovy, na kterých se nachází strategicky důležitá americko-britská základna vojenského letectva Diego García, kritizoval nedávno jako velkou chybu americký prezident Donald Trump. Mauricius v reakci přislíbil vynaložit veškeré úsilí k dokončení dekolonizace, aby ostrovy získal diplomatickou a právní cestou.
10:47Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...