Tři členové běloruské opozice, včetně Maryje Kalesnikavové z vedení Koordinační rady, která byla v pondělí podle očitých svědků unesena, prošli v úterý brzy ráno kontrolou na hranici s Ukrajinou. Tvrdí to zástupce běloruského státního výboru pro ochranu hranice Anton Byčkovskij. Podle státní agentury Belta byla ale Kalesnikavová u hranic zadržena, okolnosti zatím nejsou nejasné. Další představitelka běloruské opozice, Svjatlana Cichanouská, mezitím protestovala proti mezinárodním dohodám, které se snaží dohodnout běloruský prezident Alexandr Lukašenko s Moskvou. Evropská unie chce sankce pro 40 Bělorusů.
Kalesnikavová byla podle svědků unesena v pondělí v Minsku. Server tut.by s odvoláním na svědka napsal, že ji neznámí lidé odvezli v dodávce pryč. Koordinační rada později oznámila, že je telefonicky nedostupná, jakož i další dva členové rady. Příbuzní ji večer ohlásili jako nezvěstnou.
Byčkovskij prohlásil, že všichni byli viděni při přejezdu hranice na přechodu Aleksandrovka. Kromě Kalesnikavové jmenoval ještě Antona Rodněnkova a Ivana Kravcova. Všichni prý jeli ve voze BMW a nejprve prošli první řádnou kontrolou asi 13 kilometrů od hranic. Dál na cestě k hranicím jsou rozmístěná dodatečná stanoviště pohraničních hlídek. Když údajně trojice u dalšího stanoviště spatřila vojáka, auto nabralo rychlost a opustilo běloruské území.
„Přitom se Kalesnikavová ocitla mimo vozidlo, zřejmě ji z auta vystrčili, alespoň takto to nyní vypadá, pokud mohu soudit,“ prohlásil mluvčí. Dodal, že Kalesnikavová byla zadržena.
Trojice nechtěla zemi opustit
Podle agentury Interfax, která se odvolává na informace z opozičních kruhů, se trojice Bělorusko nechystala opouštět. O dobrovolný odjezd nešlo ani podle náměstka ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka.
„Jednalo se o nucené vyhoštění z rodné země. Maryju Kalesnikavovou se z Běloruska vykázat nepodařilo, protože tato odvážná žena podnikla kroky, které zabránily jejímu přemístění přes hranici. Zůstala na území Běloruské republiky,“ napsal Heraščenko na Facebooku.
Další čelný člen koordinační rady právník Maksim Znak serveru Tut.by řekl, že spolu s Kalesnikavovou, Radněnkem a Kravcovem předtím zvažovali, co dělat, pokud je úřady postaví před stejnou volbu jako jejich kolegy z rady Pavla Latušku a Volhu Kavalkovovou – odjet ze země, nebo být vystaven represím. Kalesnikavová podle Znaka jednoznačně řekla, že ji ze země nedostanou, jedině násilím.
Agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na dobře informovaný zdroj napsala, že si Kalesnikavová zničila cestovní pas, a proto ji nemohli dostat ze země. „Při pokusu o deportaci si roztrhla pas a pohraniční stráž ji nemohla vpustit na území Ukrajiny,“ citovala agentura svůj zdroj.
„Oficiálním verzím nevěřím ani na vteřinu. Čekám, až se s nimi (Radněnkem a Kravcovem) spojím a sami řeknou, co se stalo,“ řekl Tut.by právník Znak. „Jsem rád, že Máša (Kalesnikavová) přelstila všechny mazané plány a z této situace vyšla vítězně. Nevím, co se stalo, ale klidně věřím, že si roztrhala pas, nebo vyskočila z auta. V každém případě se jim (úřadům) to nepodařilo. Nyní říkají, že Máša byla zadržena – dobrá, znamená to, že za ni nese odpovědnost náš stát,“ dodal Znak.
Kalesnikavová působila jako šéfka kampaně Viktara Babaryky. Dlouholetý bankéř pracující pro Belgazprombank patřící ruskému Gazpromu chtěl v srpnu kandidovat na prezidenta a zdálo se, že je nejpopulárnějším představitelem opozice. Volební komise mu nakonec účast ve volbách nedovolila. Policie ho navíc stíhá za údajné podvody a drží ho ve věznici.
Cichanouská: Lukašenkovy dohody nová vláda nepodpoří
Další představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská mezitím tamnímu prezidentovi Lukašenkovi vzkázala, že žádnou jeho mezinárodní dohodu budoucí demokraticky zvolená běloruská vláda nepotvrdí. Uvedla to ve videokonferenčním projevu k ministerskému výboru Rady Evropy. Panují totiž obavy, že Lukašenko ve snaze zastavit protesty proti sobě omezí svrchovanost země větší integrací s Ruskem.
„Země nebo strany… nemohou a neměly by očekávat, že Bělorusové a jejich spravedlivě a demokraticky zvolená vláda budou respektovat smlouvy, které proti jejich vůli uzavírá nelegitimní režim,“ uvedla podle agentury Reuters Cichanouská, která je podle velké části běloruské veřejnosti skutečnou vítězkou nedávných prezidentských voleb, v nichž podle oficiálně oznámených výsledků vyhrál Lukašenko.
„Lukašenko jako prezident naší země nemá žádnou legitimitu. Už nepředstavuje Bělorusko,“ prohlásila také Cichanouská v projevu přenášeném z jejího nynějšího štábu v litevském Vilniusu, kam se musela po nátlaku úřadů ze země uchýlit.
Litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius dal v pondělí najevo obavu, že se Lukašenko chystá vzdát nezávislosti své země podepsáním dohody o hlubší integraci s Ruskem.
EU navrhuje sankce proti čtyřiceti lidem
Diplomacie Evropské unie navrhla seznam čtyř desítek lidí spojených s běloruským režimem, na něž chce uvalit sankce, uvádějí diplomatické zdroje.
Unijní diplomatická služba původně přišla s necelými dvěma desítkami jmen. Zvláště Polsko či pobaltské státy však požadovaly ráznější přístup, a tak Brusel seznam rozšířil na dvojnásobek. „Jde o přední představitele režimu odpovědné za volby a násilné potlačování opozice,“ uvedl jeden z diplomatů. Sám Lukašenko na listině chybí, neboť některé státy včetně předsednického Německa chtějí pokračovat v dialogu s ním.
Na postizích vůči čtyřem desítkám lidí, které by měly zahrnovat zmrazení majetku a zákaz cest na území EU, se shodují všechny unijní země. Kypr spolu s Řeckem však odmítají svůj souhlas formálně stvrdit, dokud ostatní země nepodpoří jejich požadavek na potrestání Turecka za těžební aktivity poblíž jejich území.
Přijetí sankcí vůči členovi NATO však podle diplomatů velká část unijních zemí odmítá. Kypr a Řecko mají na své straně zejména Francii či Rakousko, diplomatičtější cestu chce naproti tomu vůči Ankaře volit Německo či další státy včetně Česka. „Přes protiturecké sankce zřejmě cesta nepovede, spíše půjde o to, jak Kypr a Řecko přesvědčit jinak,“ konstatoval další diplomat.
Bělorusko bude zásadním bodem programu jednání ministrů zahraničí 21. září a mnoho zemí zvláště z východního křídla unie usiluje o to, aby byl sankční seznam schválen již tam. Země EU neuznaly výsledek srpnových běloruských voleb, v nichž Lukašenko obhájil mandát. Podle unie nebyly demokratické a spravedlivé a Lukašenkův režim tvrdým potlačováním následných protestů porušuje lidská práva.
Lukašenko odstoupit odmítá
Lukašenko v úterý prohlásil, že navzdory velkým demonstracím proti svému autoritářskému režimu nehodlá odstoupit. V rozhovoru, který v Minsku poskytl vybraným ruským sdělovacím prostředkům, podle agentury TASS opět připustil možnost uspořádání předčasných prezidentských voleb, ale až po ústavní reformě. Znovu také tvrdil, že za týdny trvajícími protesty v zemi jsou USA, které působí přes centra v Polsku a Česku.
Za nynější situací v Bělorusku jsou podle Lukašenka dvě příčiny – vnější a vnitřní. „Věří, že za vším stojí především Američané, kteří operují prostřednictvím center v Polsku a České republice,“ přiblížil Lukašenkův pohled novinář přítomný rozhovoru. Za vnitřní příčinu prezident považuje to, že „v Bělorusku vyrostla dvě nová pokolení“ a vytvořila se nevelká třída „měšťáků“, kteří se prý chtějí dostat k moci.
„Ano, možná jsem seděl (ve funkci) trochu déle, možná mne ukazují nejen v televizi, ale i na žehličkách, na čajových konvicích. Ano. Ale skutečně jenom já nyní můžu Bělorusy ochránit,“ prohlásil mimo jiné Lukašenko podle agentury TASS, která citovala jednoho z ruských účastníků zatím nezveřejněného interview.
„Já prostě jen tak neodejdu. Čtvrtstoletí jsem se staral o Bělorusko. Jenom tak to všechno nezahodím. Kromě toho, pokud odejdu, budou moje stoupence řezat,“ citoval další novinář z výroků Lukašenka, který zemi vládne tvrdou rukou už 26 let.
S Koordinační radou běloruské opozice Lukašenko jednat rozhodně odmítá. „Nevím, kdo ti lidé jsou. Nejsou žádná opozice. Všechno, co navrhují, znamená katastrofu pro Bělorusko a běloruský národ. Chtějí přervat naše vztahy s bratrským Ruskem, chtějí, abychom měli placené vzdělání a zdravotnictví. Chtějí zničit všechny naše průmyslové podniky a z pracujících udělat nezaměstnané,“ prohlásil podle ruských novinářů Lukašenko.
Lukašenko: Jsme připraveni pokračovat v integraci s Ruskem
Posílil také obavy, že ve snaze udržet se u moci za pomoci ruského prezidenta Vladimira Putina bude ochoten omezit svrchovanost země větší integrací s Ruskem. „Jsme připraveni pokračovat v integraci s Ruskem, ale nejprve musíme zajistit, aby všechny instituce a projekty, které ve svazovém státu již existují, skutečně fungovaly,“ řekl.
Ruský prezident Putin dlouhodobě usiluje o užší vazby s Běloruskem v rámci svazového soustátí, které již formálně funguje léta. Lukašenko to dosud odmítal a obviňoval Moskvu, že chce jeho zemi pohltit. Před volbami dokonce obviňoval opozici, že ji řídí Kreml. Jeho současná pozice je ovšem oslabená vlivem protestů, v Evropské unii podporu nenachází, a proto o ochranu žádá Putina.
