Ani po pěti týdnech demonstrace v Bělorusku neustaly. Více než sto tisíc lidí se v neděli shromáždilo na náměstí Nezávislosti v Minsku, aby požadovali konec diktátorského prezidenta Alexandra Lukašenka. Podle běloruské vlády zatkla policie přes šest stovek lidí. Server tut.by s odkazem na očité svědky napsal, že neznámí lidé zadrželi v minském centru členku vedení opoziční Koordinační rady Maryji Kalesnikavovou. Další člen rady Pavel Latuško, který je nyní v Polsku, řekl, že ho k opuštění země donutila tajná služba KGB. Znepokojení nad vývojem v Bělorusku dala najevo diplomacie Evropské unie i Německo. Litevský ministr zahraničí varuje, že by se oslabený Lukašenko mohl vzdát nezávislosti Běloruska na Rusku.
Běloruská opozice pohřešuje členy Koordinační rady. Přes sto tisíc lidí demonstrovalo, 633 skončilo v antonech
Události ČT: Drama kolem opoziční vůdkyně a další protesty (zdroj: ČT24)
Bělorusové protestují od srpnových prezidentských voleb, po nichž úřady prohlásily za vítěze Lukašenka. Opozice výsledek považuje za zmanipulovaný, prezident však podvody odmítá. V neděli se konal mohutný protest v Minsku a dalších městech a policie v hlavním městě zatýkala a blokovala centrum města.
„Včera (v neděli) bylo předvedeno k výslechu 633 lidí za porušení zákona o účasti na masovém shromáždění,“ oznámilo k nedělním událostem ministerstvo vnitra. Ze zatčených zůstává ve vazbě 363 lidí, jejichž případy bude řešit soud.
Podle agentur pochodovalo Minskem v neděli až sto tisíc lidí a počet zatčených byl největší od čtvrtého dne po volbách, kdy policie ukončila brutální zásahy. Na záběrech z nedělního dění bylo vidět muže v kuklách a civilu ozbrojené obušky a pronásledující demonstranty v centru města, informovala agentura AFP. Větší protesty se konaly i v Grodnu nebo Brestu.
Představitelka opozice byla údajně zadržena a odvezena
Server Tut.by s odvoláním na svědka napsal, že neznámí lidé zadrželi v minském centru jednu z předních představitelek opozice Maryji Kalesnikavovou, odvezli ji v dodávce pryč a že Kalesnikavová nezvedá telefon. Její spolupracovníci podle agentury Reuters zprávu ověřují. Stejně tak i běloruská policie původně oznámila, že ověřuje informaci, že byla Kalesnikavová unesena, uvedla agentura RIA Novosti.
Kalesnikavová působila jako šéfka opozičního politika Viktara Babaryky, kterému volební komise neumožnila kandidovat a kterého policie zadržela pro údajné podvody.
Interfax později uvedl, že běloruská policie zatčení Kalesnikavové popřela. Její spolupracovníci z opoziční Koordinační rady však podle Interfaxu oznámili, že se nemohou spojit nejen s touto političkou, ale také s dalšími dvěma členy rady. „Kde jsou a co s nimi je, není známo,“ citoval Interfax člena vedení rady Pavla Latuška.
Sám Latuško, bývalý běloruský ministr kultury, je nyní v Polsku. V pondělí ve Varšavě řekl, že svou zemi opustil po nátlaku běloruské tajné služby KGB. „Dostal jsem ultimátum: Buď zůstanu v zemi a bude proti mně zahájeno trestní řízení, nebo Bělorusko opustím,“ řekl Latuško. Dodal, že v Polsku ani v jiné zemi EU nechce žádat o azyl. „Předpokládám, že se brzy budu opět moci vrátit do Běloruska,“ řekl Latuško, který minulý týden své vycestování do Polska původně zdůvodňoval účastí na ekonomickém fóru.
Opoziční kandidátka z prezidentských voleb Svjatlana Cichanouská ze zmizení Kalesnikavové obvinila běloruské úřady. Vedení země se tak podle ní snaží překazit aktivitu opozice. „Režim ukazuje, že jedná pouze prostřednictvím zastrašování,“ uvedla Cichanouská, podle níž únos trojice je pokusem narušit aktivitu Koordinační rady, kterou opozice vytvořila ve snaze usnadnit předání moci v zemi.
„Ale toto nás nezastaví. Čím víc nás budou zastrašovat, tím víc budou lidé chodit do ulic. Budeme pokračovat v boji, budeme usilovat o propuštění všech vězněných a o nové, spravedlivé volby,“ prohlásila v pondělí podle své tiskové služby Cichanouská, která se uchýlila do Litvy.
Maas požaduje po Minsku, aby vysvětlil zmizení Kalesnikavové
Evropská unie je znepokojena pokračujícími represemi a zastrašováním obyvatel svévolným nebo politicky motivovaným zatýkáním, řekl mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. V zemi podle něj „pokračuje útlak vůči civilnímu obyvatelstvu, pokojným demonstrantům, politickým aktivistům a lidem, kteří vyjadřují svůj názor a chtějí, aby byl slyšet jejich hlas“.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas vyzval běloruské vedení k okamžitému vysvětlení zmizení Kalesnikavové a také k propuštění všech politických vězňů. „Pokračující zatýkání a represe, také a především vůči členům koordinační rady, nejsou přijatelné,“ řekl Maas v rozhovoru s deníkem Bild.
Spolková vláda podle něj v EU naléhavě pracuje na sankčním balíčku vůči běloruskému režimu. „Pokud pan Lukašenko nezmění svůj kurz, budeme v EU reagovat,“ dodal Maas.
Puzdrová: Není jasné, kam zadržené odváží, příbuzní jsou vyděšení
Situaci ve vysílání komentovala bývalá ředitelka Mezinárodního sdružení Občanské Bělorusko Marina Puzdrová. Podle ní lidé v Bělorusku již nemají důvěru v policii. „Nemůžou se cítit úplně v bezpečí, protože neví, jestli když zavolají polici na nějaké provokatéry, jestli nebudou sami začteni,“ popsala.
Největší starost dělá obyvatelům fakt, že nikdy neví, kam jsou zadržení demonstranti převezeni a ani kým. „Jde o cílené zadržování aktivistů, kteří podle režimu mohou být zodpovědni nebo mají společenský kredit. Často není jasné, kam jsou lidé odváženi, jejich příbuzní jsou vyděšení a pak padají tresty za nepovolenou účast na protestech,“ vysvětlila Puzdrová.
Studio ČT24: Puzdrová (zdroj: ČT24)
Šéf litevské diplomacie: Moskva by mohla oslabeného Lukašenka donutit k integraci
Litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius varoval, že by se Lukašenko tváří v tvář masovým demonstracím mohl vzdát nezávislosti své země a přistoupit na hlubší integraci s Ruskem.
Ruský prezident Vladimir Putin dlouhodobě usiluje o užší vazby s Běloruskem v rámci svazového soustátí a tento záměr zopakoval naposledy minulý měsíc. Lukašenko to dosud odmítal a obviňoval Moskvu, že chce jeho zemi pohltit. Jeho současná pozice je však vlivem protestů oslabená.
„(Rusko) nyní rychle dokončí to, co nebylo schopno udělat za 20 let. A to je velice znepokojivé,“ řekl Linkevičius v litevské televizi. Integrační proces mezi dvěma bývalými sovětskými republikami „lze stěží zastavit“, dodal s tím, že Lukašenko pro takový krok nemá „morální ani politické ospravedlnění“.
Podle Linkevičiuse, jehož země vyhlásila nezávislost na Sovětském svazu v roce 1990 a nyní je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance, by užší svazek mezi Minskem a Moskvou mohl vést k rozmístění ruské armády v Bělorusku. Takový krok by vyžadoval „mandát od (běloruských) občanů“, bez něj by se podle litevského ministra jednalo o „cestu k dalšímu napětí“.
Putin koncem srpna oznámil, že na Lukašenkovu žádost vytvořil „zálohu“ bezpečnostních sil, která by měla zasáhnout v Bělorusku, pokud by se tamní situace vymkla kontrole. Lukašenko, který ještě nedávno vyčítal Moskvě údajné ekonomické křivdy, na oplátku na veřejnosti podle listu Kommersant hovořil o rusko-běloruském bratrství a o „společné vlasti dvou národů, sahající od Brestu po Vladivostok“.
„Volby“
Protirežimní demonstrace v Bělorusku propukly po oznámení drtivého vítězství Lukašenka v prezidentských volbách konaných 9. srpna a trvají už čtyři týdny. Mnoho lidí je přesvědčeno, že výsledek byl zfalšován a že ve skutečnosti zvítězila opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská. Lukašenko obvinění z volebního podvodu odmítá.
Na volby nedohlíželi pozorovatelé OBSE a nebyli do nich připuštěni ani nejvýznamnější kandidáti opozice včetně manžela Cichanouské.
Opozice požaduje, aby se Lukašenko vzdal prezidentského úřadu a propustil veškeré politické vězně, aby se konaly nové volby a aby bylo vyšetřeno policejní násilí z prvních dnů po 9. srpnu.