Litva, Lotyšsko a Estonsko ohlásily sankce proti třem desítkám běloruských představitelů včetně prezidenta Alexandra Lukašenka. Seznam osob, na jejichž cestování uvalily pobaltské státy omezení, bude podle litevského prezidenta Gitanase Nausédy prvním krokem a může být dále rozšířen, uvedla agentura Reuters. EU se nedávno shodla na společném sankčním seznamu, na něm však Lukašenko není z obavy o ohrožení případného dialogu režimu s opozicí. Běloruské úřady mezitím podle agentur zadržely další členku vedení Koordinační rady opozice a také organizátora stávky v klíčovém podniku z hlediska exportu.
Běloruské úřady zadržely další opozičníky. Pobaltí zařadilo Lukašenka na sankční seznam
Události: Vývoj situace v Bělorusku (zdroj: ČT24)
Policie zadržela členku předsednictva Koordinační rady Liliji Vlasovovou, a prohledala její bydliště. Oznámila to agentura Interfax s odvoláním na bývalého ministra kultury Pavla Latušku, který je dalším členem vedení rady.
Vlasovovou podle něj nejprve předvolali k výslechu kvůli účasti na nepovolené demonstraci. Pak ji zadrželi agenti Výboru státní kontroly, kteří se specializují na vyšetřování finančních záležitostí. Zatím se neví, z čeho je obviněna. Latuška upozornil, že zatčení předchází zasedání rady, která by se měla sejít v úterý.
Úřady zadržely také Anatola Bokuna, organizátora stávky v důlním podniku Belaruskalij (na světovém trhu znám jako Belaruskali), který je pro zemi klíčový exportní podnik a významný světový producent uhličitanu draselného, známého pod názvem potaš. Bokunovi podle agentury AP hrozí 15 dní vězení za uspořádání nepovolené protestní akce. Podle mluvčího stávkového výboru se běloruské tajné službě KGB nátlakem na horníky podařilo dosáhnout ukončení stávky, která vypukla před dvěma týdny.
Sankce
Pobaltské státy mezitím zavedly nové sankce. Litva již dříve uváděla, že je zamýšlí zavést proti běloruským představitelům považovaným za zodpovědné za falšování voleb a za násilí proti demonstrantům. V médiích se minulý týden objevily informace, že litevské ministerstvo zahraničí už zařadilo na svůj běloruský sankční seznam 118 lidí, včetně Lukašenka.
Všechny tyto osobnosti byly podle Vilniusu zapojené do zfalšování prezidentských voleb konaných 9. srpna a do neoprávněného použití síly proti účastníkům následných demonstrací.
Početné víkendové akce
V neděli se v ulicích běloruských měst opět demonstrovalo s požadavky Lukašenkovy rezignace, nových svobodných voleb, propuštění politických vězňů a vyšetření policejní brutality z povolebních zásahů.
Komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák, který se regionu dlouhodobě věnuje, považuje víkendové opoziční akce stále za impozantní. „Týká se to především velkých měst, zatímco na venkově bude mít podporu Lukašenko,“ řekl v ČT a dodal, že protesty ve všední dny slábnou.
„V tuhle chvíli má Lukašenko k dispozici všechno, tedy státní aparát, represivní složky, média a tak dále. Kdežto opozice nemá v podstatě nic, jen své odhodlání a touhu pokračovat v poklidných, nenásilných protestech. Situace je, řekl bych, patová a musíme počítat i s eventualitou, že nakonec se podaří odpor opozice zlomit a alespoň na čas se u moci udrží dál Alexandr Lukašenko,“ myslí si Dvořák.
Podle něj je důležitá především loajalita silového aparátu. Ten se zřejmě obává, že v případě pádu režimu by se mohl stát terčem lidového hněvu.
Významná je i podpora Kremlu, který podle Dvořáka uvažuje o restrukturalizaci vysokého běloruského dluhu. Ruští specialisté také nahradili stávkující techniky v běloruské státní televizi. Dvořák však připomíná, že bez intenzivních vztahů s Ruskem by se neobešel žádný prezident v minském paláci.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí prohlásil, že pokud bude nezbytné vyslání ruských sil do Běloruska, nebude tento krok vyžadovat souhlas Rady federace, horní komory ruského parlamentu. Současně podle agentury Reuters ujistil, že situace zůstává pod kontrolou a tento krok nevyžaduje.
Rusko dříve oznámilo, že v případě potřeby poskytne Lukašenkovi policejní rezervu a v případě ozbrojeného útoku na Bělorusko ze zahraničí mu přijde vojensky na pomoc.
Spojené státy kvůli tomu ve své pondělní reakci vyzvaly zemi k respektování státní suverenity. „Rusko musí respektovat suverenitu Běloruska a právo jeho lidu zvolit si svobodně a spravedlivě svoje vůdce,“ prohlásila v pondělí při tiskové konferenci mluvčí Bílého domu Kayleigh McEnanyová.
„Významné počty Bělorusů, kteří pokojně protestují, jsou jasnou ukázkou toho, že vláda již nemůže ignorovat volání lidí po demokracii,“ dodala.
Opozice uvažuje o vytvoření hnutí či politické strany
Představitelé běloruské opozice proti Lukašenkovi rovněž zvažují přeměnu Koordinační rady v řádně registrované občanské hnutí. Na tiskové konferenci to v pondělí podle zpravodajského serveru Tut.by řekl Latuška.
„Často se nastoluje otázka legitimity Koordinační rady jako instituce. Zřejmě bychom měli přemýšlet o vytvoření registrovaného společenského hnutí, které by mělo zahrnovat zástupce různých sociálních skupin, abychom vládě ukázali, že existuje subjekt pro jednání,“ uvedl Latuška.
„Nám, radě, se neustále říká: Jste nelegitimní, nezastupujete nikoho, zastupujete dav, zastupujete osoby na okraji společnosti závislé na drogách. Je tedy třeba ukázat, že se skutečně jedná o z právního hlediska platnou sílu,“ dodal.
Pavel Latuška
Nicméně připustil, že úřady nepochybně udělají všechno možné pro to, aby zabránily registraci takové společenské organizaci. „A to opět bude odmítnutí dialogu, další krok k prohloubení krize v zemi,“ zdůraznil podle Tut.by Latuška, který patří k aktuálním hlavním představitelům hnutí běloruské veřejnosti proti Lukašenkovi.
Maryja Kalesnikavová, která je členkou vedení rady, ve videoprohlášení zveřejněném večer na jednom z kanálů zpravodajské služby Telegram oznámila společně se členy štábu uvězněného prezidentského kandidáta Viktara Babariky přímo založení politické strany s názvem Společně.
„Chápeme, že nadešla chvíle oznámit pokračování našeho boje, ale už v nějaké organizované formě, v níž bychom mohli sjednotit všechny stoupence,“ uvedla Kalesnikavová.
„Volby“
Protesty v Bělorusku propukly po prezidentských volbách z 9. srpna, které podle úřadů pošesté vyhrál Lukašenko, tentokráte s více než 80 procenty hlasů, zatímco opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská získala deset procent. Hodně Bělorusů pokládá tento výsledek za zfalšovaný.
Opozice, stejně jako Evropská unie, výsledek voleb neuznává. Protesty, které nepotlačily ani brutální policejní zákroky v prvních dnech po volbách, pokračují čtvrtým týdnem.