Ministři zahraničních věcí zemí Evropské unie se na dvoudenním neformálním zasedání v Berlíně shodli na podobě sankčního seznamu, kterým potrestají osoby odpovědné za volební podvody a následné represe v Bělorusku. Prezident Alexandr Lukašenko na seznamu prozatím není, uvedl šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD).
Unijní ministři se dohodli na sankcích kvůli situaci v Bělorusku. Lukašenko vyhlásil bojovou pohotovost
Události: EU připravila sankční seznam, Lukašenko vyhlašuje bojovou pohotovost (zdroj: ČT24)
Jednání v Berlíně bylo neformální, proto ministři žádná rozhodnutí nepřijali. Sankční seznam by ale podle Petříčka mohl být schválen už v příštím týdnu písemnou procedurou.
„Naší prioritou je pomoci zahájit politický dialog mezi režimem, civilní společností a Bělorusy. Podporujeme jejich cíl, tedy svobodné volby, ve kterých si sami rozhodnou o své budoucnosti,“ prohlásil Petříček už při příjezdu na jednání.
Sankce postihnou dvacítku lidí, Lukašenka ne
„Je jasněji, jak seznam bude vypadat. Budou do něj zahrnuti vysocí představitelé běloruského režimu,“ dodal český ministr po schůzce se svými unijními kolegy. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na závěrečné tiskové konferenci hovořil o zhruba dvou desítkách osob.
Lukašenko podle Petříčka na seznamu zatím figurovat nebude. „Ale není vyloučeno, že v následujících dnech se podle vývoje situace bude seznam ještě doplňovat,“ řekl. Za důvod, proč běloruský prezident zatím není zahrnut mezi osoby postižené sankcemi, označil skutečnost, že by to mohlo ohrozit případný dialog mezi režimem a opozicí, který EU podporuje.
Opozice a také EU považují volby v Bělorusku, které podle oficiální verze opět vyhrál autoritářský prezident Alexandr Lukašenko, za nesvobodné a zfalšované. Voleb se nemohli účastnit nejvýraznější opoziční kandidáti.
Lukašenko vyhlásil půlce armády bojovou pohotovost
Lukašenko pohrozil, že v případě schválení sankcí Minsk odpoví recipročně. Dle agentury Belta zmínil odstřižení tranzitních tras, které napříč Běloruskem vedou, a bojkot litevských přístavů.
V pátek také vyhlásil bojovou pohotovost polovině běloruské armády. Tento krok zdůvodnil cvičením Severoatlantické aliance u hranic Běloruska. „Proč se v tuhle chvíli začaly rozmisťovat síly NATO u našich hranic? Přímo u hranic zahájili cvičení. Co mám dělat? Rozmístil jsem rovněž u hranic jednotky, polovinu armády jsem uvedl do stavu bojové pohotovosti. To není levné,“ citovala agentura Belta Lukašenka. NATO opakovaně popřelo plány na jakoukoliv vojenskou akci proti Bělorusku.
Lukašenko připomněl, že Aliance přesunula z Německa do sousedství Běloruska 18 amerických bojových letounů F-16. „Vycházím z horší varianty (manévrů NATO a přesunutí letadel). Proto jsem byl nucen reagovat. Nejsme idioti,“ poznamenal rovněž v této souvislosti.
Řekl také, že Západu nejde o Bělorusko. „Bělorusko je jako obvykle odrazový můstek na Rusko. Je třeba zlomit tuto vládu, která tady je, a podsunout jinou, která se obrátí na cizí stát (s žádostí), aby poslali vojska a poskytli podporu. Potřebují tady trh, na němž budou moct prodávat své výrobky,“ tvrdí Lukašenko.
V Minsku podle obhájců práv zadrželi další stovky protestujících
Nevládní organizace na ochranu lidských práv Vjasna mezitím informovala, že v běloruské metropoli policie ve čtvrtek zadržela dalších více než 260 lidí. Pět dalších bezpečnostní složky zatkly v jiných městech. Ministerstvo vnitra v pátek ráno oznámilo zadržení 115 lidí.
Příslušníci speciálních policejních sil OMON podle Vjasny zadržené odvezli z demonstrace na náměstí Nezávislosti v centru Minsku, které se zúčastnilo několik tisíc lidí. Agentura TASS k tomuto zásahu napsala, že policisté v kordonu tlačili demonstranty ven z náměstí, ale silové prostředky při tom nepoužili.
Mezi zatčenými bylo 50 novinářů, z nichž většina byla zanedlouho opět propuštěna poté, co policie podle sdělení ministerstva vnitra „prověřila jejich dokumenty potvrzující zákonnost jejich profesionální činnosti“.
Nicméně čtyři žurnalisté zůstali zavření a v pátek by měli předstoupit před soud kvůli účasti na nepovolené hromadné akci. Jedná se o obvinění, za něž účastníci protestů proti Lukašenkovi dostávají ve správním řízení trest desetidenního, ale i několikatýdenního vězení.
Situace v Bělorusku je jiná než v roce 1989, domnívá se Merkelová
Německá kancléřka Angela Merkelová v pátek řekla, že nynější demonstrace v Bělorusku jsou odlišné od událostí, které vedly v roce 1989 k pádu diktatury v někdejší Německé demokratické republice.
Pády autoritářských režimů jsou podle kancléřky závislé na geopolitické situaci. „V roce 1989 se Gorbačov rozhodl nezasáhnout,“ uvedla s odkazem na postoj tehdejšího šéfa Sovětského svazu Michaila Gorbačova, který prodemokratické protesty ve východní Evropě označil za výhradně vnitřní záležitost daných států.
„Z historie známe i jiné příklady, vzpomeňme si na Prahu v roce 1968,“ poukázala kancléřka na invazi vojsk Varšavské smlouvy v čele se SSSR do Československa. Jako další příklady tragického vývoje zmínila vyhlášení stanného práva v Polsku v roce 1981 a povstání ve východním Německu a Maďarsku v roce 1953.
Merkelová také poznamenala, že doufá, že ruské zálohy, které Moskva pro případnou pomoc Lukašenkovi vyčlenila, nebudou v Bělorusku rozmístěny. Uvedla také, že se snažila s Lukašenkem telefonicky hovořit, ten to ale odmítl.
Ukrajina zmrazí dialog s Minskem
K Evropské unii se v odsouzení běloruských „voleb“ přidala Ukrajina, která zmrazila kontakty s Minskem. Oznámil to ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. „Přerušíme veškeré kontakty, dokud se situace v Bělorusku nestabilizuje,“ avizoval na pátečním tiskovém brífinku. Dodal, že Kyjev nepřeruší všechny diplomatické vztahy, ale uvalí na Bělorusko sankce, pokud tak učiní EU.
Kuleba také vzkázal, že Bělorusové, kteří by chtěli uprchnout před politickou krizí ve své zemi, by mohli být vyňati ze zákazu vstupu cizincům na Ukrajinu kvůli pandemii covidu-19.
Kyjev se dosud k politické krizi v Bělorusku vyjadřoval zdrženlivě, poznamenává agentura Reuters, prezident Volodymyr Zelenskyj však vyzval ke konání nových voleb v Bělorusku.
- Výsledky zveřejněné ústřední volební komisí přisuzují drtivé vítězství Alexandru Lukašenkovi. Podle těchto údajů obdržel Lukašenko 80,10 procenta hlasů, zatímco Svjatlana Cichanouská 10,12 procenta.
- V průběhu volební noci však zveřejnily volební výsledky jednotlivé místní volební komise, podle nichž Lukašenko utrpěl těžkou porážku. Televize BelSat, kterou provozuje polská televize TVP, uvedla, že například ve volebním okrsku ve městě Hrodno zvítězila Cichanouská se 78 procenty hlasů. Když tamní volební komise odmítla podepsat zfalšovaný protokol, policisté ze zvláštních jednotek OMON ji přesvědčili ke „kompromisu“ – 56 procentům pro Cichanouskou, napsal web BelSatu.
- Také podle alternativních exit pollů zveřejněných novináři na sociálních sítích či opoziční organizací Charta97 vyhrála volby s jasnou převahou Cichanouská.
- Podle nezávislého projektu Golos, v němž se zaregistrovalo přes 1 180 000 voličů, získala Cichanouská přes osmdesát procent hlasů.
- Podle exit pollů provedených mezi voliči, kteří odevzdali svůj hlas na jednadvaceti běloruských ambasádách, získala Cichanouská v zahraničí 81,5 procenta hlasů a Lukašenko šest procent, uvedl web stanice RFE/RL.