Maďarští poslanci dali Orbánovi právo vládnout dekrety. Časová neomezenost vzbuzuje obavy

Maďarský parlament schválil zákon, který rozšiřuje platnost dekretů, jež vláda v mimořádné situaci vydává. Podle opozice premiéru Viktoru Orbánovi legislativa zajistí bezprecedentní moc. Obavy vyjádřila i Evropská komise, hlavně kvůli tomu, že opatření není jasně časově omezeno. Vláda zákon prosadila v reakci na šíření pandemie koronaviru.

Ještě začátkem března spojoval Orbán nemoc COVID-19 s nelegální migrací, podle kritiků ztratil čas a opatření měl zavádět dříve. Teď předseda maďarské vlády přitvrzuje a ve jménu boje proti pandemii navrhl zákon, podle nějž by vládní dekrety vydané v mimořádné situaci už nemusel každé dva týdny potvrdit parlament. Nemusel by dokonce zasedat vůbec – například v případě, kdy by to pandemie neumožnila.

Krátce po souhlasu parlamentu přidal podpis pod sporný normativní akt prezident János Áder. Zákon tak vstoupí v platnost už v úterý.

„V době nouzového stavu měla maďarská vláda mimořádné pravomoci už teď. Ještě před schválením zákona platil nouzový stav na neomezenou dobu a vláda mohla vydávat nařízení. Novinkou je, že tyto dekrety už nebude muset každých patnáct dnů potvrdit parlament, ale budou platit na dobu neurčitou, stejně jako samotný nouzový stav,“ vysvětlil zpravodaj ČT Petr Obrovský.

„Důležité je také zrušení všech referend a voleb po dobu mimořádného stavu. V blízké době ale ani nebyly v plánu. Týkalo by se to třeba doplňovacích voleb v obcích,“ dodal s tím, že opozice si přála, aby byla platnost zákona ohraničena devadesáti dny, to se ale nestalo. „Zákon říká, že nouzový stav by měl platit do doby, dokud trvá riziko, kvůli němuž byl vyhlášen,“ prohlásil Obrovský.

„Tento nový zákon dává vládě pravomoc a zdroje, aby zorganizovala sebeobranu Maďarska,“ hájí novelu Orbán. Podle opozice se ale snaží zneužít kritické situace k posílení vlastní moci. Zaznívají obavy, že dekrety a mimořádný stav bude premiér chtít udržet i poté, co riziko pomine. 

„Zákon by vytvořil časově neohraničený a nekontrolovatelný nouzový stav a poskytl vládě Viktora Orbána prostor pro omezování lidských práv,“ řekl David Vig z organizace Amnesty International deníku The Guardian.

„Už v roce 2015 země vyhlásila krizovou situaci kvůli vysokému počtu příchozích utečenců a ta krizová situace platí dodnes, byť počet lidí přicházející do Maďarska významně klesl,“ připomněl v této souvislosti Obrovský.

Nahrávám video

Budete zavírat nepohodlné, zní z opozice

Zákon má i další sporný bod – za šíření zpráv, jež úřady označí za nepravdivé, má hrozit až pětileté vězení. „Budete zavírat novináře, lékaře a opoziční politiky, pokud pojmenujeme věci, které se vám nelíbí,“ spílá Orbánovi opoziční poslankyně strany Dialog Tímea Szabóová.

V Maďarsku už ve čtvrtek 19. března nastoupily kontrolní čety v polovině ze 140 podniků, jež byly postaveny pod dohled armády. Podle ministra obrany Tibora Benköa je cílem armádního dohledu nad klíčovými společnostmi zajistit jejich hladký provoz. Nejedná se přitom jen o státní, nýbrž také o soukromé firmy a velký obchodní řetězec.

Situaci pozorně sleduje i Brusel, který kvůli porušování hodnot právního státu vede s Maďarskem už delší dobu řízení. „Je jasné, že jakákoliv opatření musejí být striktně vyvážená a časově omezená na řešení krize,“ upozorňuje mluvčí Evropské komise Eric Mamer.

Výtky má i Rada Evropy – neunijní instituce se 47 členy. Orbán na ně odpověděl dopisem: „Jestliže nám v současné krizi nejste schopni pomoci, žádám vás, abyste nám alespoň nebránili v našem úsilí.“

Prezident Áder důrazně odmítl varovné hlasy poukazující na to, že zákon není časově vymezený a že Orbánově vládě poskytuje neomezené pravomoci. „Zákon je účinný pouze do skončení epidemie a pravomoci kabinetu jsou v něm jasně specifikované,“ prohlásil šéf státu.

Napoprvé chtěl vládní Fidesz zákon schválit v parlamentu zrychleně, neměl ale potřebné čtyři pětiny hlasů. V pondělí to zkusil standardní cestou, na kterou stačí dvě třetiny. Ty vládní strana dohromady dala.

Americký miliardář a filantrop maďarsko-židovského původu George Soros v pondělí oznámil, že jeho Open Society Foundations (OSF) věnuje milion eur (přes 27 milionů korun) na boj s koronavirem v Maďarsku, informovala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHosté Událostí, komentářů probrali klesající produktivitu práce během vlny veder

V Česku v úterý padly teplotní rekordy na všech měřicích stanicích, které jsou v provozu alespoň třicet let. Podle výzkumu Allianz Trade může za každý další stupeň nad třicítkou klesnout produktivita práce zhruba o tři procenta, naopak náklady na energie kvůli chlazení mohou růst o 1,2 procenta. Podle ekonoma Víta Hradila ze společnosti Investika by ztráty v horkém roce vycházely na vyšší jednotky, maximálně nižší desítky miliard korun. To by odpovídalo slabší až střední povodni. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) zmínil ještě vyšší teploty na jihu Evropy, které mohou být inspirací pro tvorbu krizových plánů v Česku. Při rostoucích teplotách bude nutné upravovat pracovní prostředí jednotlivých zaměstnanců, předestřel předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 36 mminutami

Rusko znovu udeřilo na Ukrajinu. Kyjevská oblast hlásí patnáct mrtvých

Nejméně patnáct lidí zahynulo při ruských nočních úderech v Kyjevské oblasti. Zraněných je nejméně 27. Moskva masivní noční útok na Kyjevskou oblast potvrdila s tím, že podle ní mířil na sklady zbraní a vojenského materiálu. Ruské úřady také tvrdí, že po útoku ukrajinského dronu vypukl požár ve skladu ruského internetového prodejce Wildberries v Tulské oblasti.
00:50Aktualizovánopřed 43 mminutami

Soud v USA zastavil řízení s útočníky na Kapitol. Vyhověl žádosti ministerstva

Federální soud ve Washingtonu vyhověl žádosti amerického ministerstva spravedlnosti o zastavení řízení s devíti členy krajně pravicové extremistické skupiny Oath Keepers. Ti se podíleli na útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Podle agentury Reuters to vyplývá ze soudních dokumentů. Soudce Amit Mehta ve verdiktu uvedl, že přestože s rozhodnutím ministerstva nesouhlasí, shledal, že státní žalobci mají pravomoc případy zastavit.
06:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoMladí Jihokorejci potřebují „žebráckou sílu“ k zvládnutí rostoucích cen

Přes otřesy globálního hospodářství ekonomika Jižní Koreje narůstá, hlavním důvodem je nepolevující poptávka po mikročipech. Vláda v Soulu ale čelí sedmiprocentní nezaměstnanosti mladých lidí i narůstajícím životním nákladům. Mnohým pak nezbývá než hledat nové způsoby, jak ušetřit. „Mladí Korejci dokonce používají výraz geoji-ryeok, který lze přeložit jako ‚žebrácká síla‘. Znamená psychickou odolnost potřebnou k tomu, aby člověk udržel výdaje na absolutním minimu,“ přiblížila zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová. Podle sociologů trend odráží obavy z budoucnosti. Ceny rostou, bydlení se stává nedostupným a najít po škole práci je těžké.
před 1 hhodinou

Ceuta může být varování. Madrid k nelibosti Maroka koketuje s Alžírem

Nad příčinou vpádu desítek tisíc migrantů do Ceuty stále visí otazníky. Podle některých analytiků mohlo Maroko touto cestou reagovat na nedávné oteplování vztahů mezi Madridem a Alžírem, který podporuje separatisty ze Západní Sahary. K podobné dramatické události totiž došlo v roce 2021, kdy Rabat nebránil migrantům v cestě a zřejmě se tak snažil vyvinout tlak na Španělsko, aby změnilo postoj k otázce Západní Sahary, kterou si nárokuje. Maroko vinu odmítá.
před 3 hhodinami

USA zrušily vízum brazilské velvyslankyni, reagují prý na kroky Brazílie

Spojené státy zrušily vízum brazilské velvyslankyni ve Washingtonu. Reagují tím na krok Brazílie, která odmítla formálně uznat jmenování amerického velvyslance a nevydala víza dvěma americkým představitelům. Informovaly o tom agentury AP a Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického činitele.
před 4 hhodinami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.