Mám obavy o svobodné a čestné volby v Polsku, řekla Jourová deníku Rzeczpospolita

Eurokomisařka Věra Jourová (za ANO) má obavy o svobodné a čestné volby v Polsku. Politička, která má v Komisi na starosti evropské hodnoty a transparentnost, to dala najevo v rozhovoru, který zveřejnil polský list Rzeczpospolita. Jourová reagovala na to, že polský Sejm schválil zákon umožňující kvůli pandemii koronaviru korespondenční hlasování v prezidentských volbách, které jsou vypsány na 10. května. K návrhu se ještě vyjádří Senát, který se ho chce pokusit zablokovat.

„Sleduji tento proces velmi pozorně. Jsem znepokojená ohledně svobodných a čestných voleb a kvality hlasování, ohledně legality a ústavnosti takových voleb. Kdybych byla polským občanem, chtěla bych vědět, jak přesně bude hlasování probíhat, protože se bude konat už brzo,“ řekla deníku místopředsedkyně Evropské komise.

Jourová v rozhovoru mimo jiné uvedla, že je třeba „polským orgánům připomenout mezinárodní standardy, jako je doporučení Rady Evropy nedělat zásadní změny ve volebním zákonu v roce před konáním voleb“. „Polsko je členem Rady Evropy,“ dodala eurokomisařka.

Duda je favoritem, kritici mluví o nadřazování politických zájmů zdraví lidí

Polský Sejm, který se dvěma menšími koaličními partnery ovládá pravicová strana Právo a spravedlnost (PiS), v úterý večer po určitém váhání schválil zákon navržený vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), jenž umožňuje výhradně korespondenční hlasování při prezidentských volbách.

Tento postup má zajistit, aby se volby za každou cenu uskutečnily v květnu bez ohledu na šíření koronavirové infekce.

Kritici PiS obviňují, že staví své politické zájmy nad obavy o zdraví veřejnosti. Současný prezident Andrzej Duda, kterého tato strana podporuje, je podle průzkumů velkým favoritem hlasování. Odklad by mohl vzhledem k očekávaným problémům kvůli koronavirové krizi jeho šance snížit. 

Dudovo vítězství v prezidentských volbách by umožnilo PiS utvrdit reformy justice, které podle názoru panujícího v Evropské unii ohrožují zásady právního státu v Polsku. Prezident nesdílející stanoviska PiS by mohl takové reformy blokovat.

Senát se pokusí zákon zablokovat

K návrhu se nyní musí vyjádřit opozicí těsně ovládaný Senát, který se plán vládnoucí strany pokusí zmařit. V televizi TVN24 to řekl šéf hlavní opoziční strany Občanská platforma (PO) Borys Budka. Horní komora má sice jen poradní funkci, ale může znesnadnit potvrzení zákona.

Předseda Senátu Tomasz Grodzki hned v úterý oznámil, že nechá zákon posoudit ombudsmanovi, ústavnímu soudu i epidemiologům. To zřejmě zabere celých 30 dnů, které má Senát na to, aby se zákonem zabýval. PiS je z tohoto důvodu pro posunutí voleb, ovšem pouze o týden.

Nahrávám video
Události ČT: Soud EU nařídil Polsku zastavit disciplinární komoru
Zdroj: ČT24

„Senát převzal odpovědnost za zdraví a životy Poláků,“ prohlásil v televizi TVN24 Budka. Záměr prosadit prezidentské volby za každou cenu bez ohledu na šířící se koronavirovou infekci přitom označil za „šílenství Jaroslawa Kaczyńského“, vůdce PiS.

Budka také s narážkou na vědeckofantastickou ságu Star Wars vyjádřil naději, že až Senát návrh odmítne a vrátí ho Sejmu, někteří poslanci vládní koalice „přejdou na světlou stranu Síly“. Část nesouhlasících zákonodárců vládního tábora v pátek a pak znovu v pondělí znemožnila zařadit hlasování o návrhu na program jednání Sejmu, než se to PiS podařilo prosadit v úterý.

Podle opozice by vláda měla v zemi vyhlásit stav přírodní katastrofy, což by automaticky znamenalo odklad voleb. „Celý svět to dělá, jen Polsko, jen Kaczyński a jeho lidé si chtějí vynutit volby, aby se udrželi u moci, ať to stojí, co to stojí,“ prohlásil Budka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 16 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 7 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...