Mám obavy o svobodné a čestné volby v Polsku, řekla Jourová deníku Rzeczpospolita

Eurokomisařka Věra Jourová (za ANO) má obavy o svobodné a čestné volby v Polsku. Politička, která má v Komisi na starosti evropské hodnoty a transparentnost, to dala najevo v rozhovoru, který zveřejnil polský list Rzeczpospolita. Jourová reagovala na to, že polský Sejm schválil zákon umožňující kvůli pandemii koronaviru korespondenční hlasování v prezidentských volbách, které jsou vypsány na 10. května. K návrhu se ještě vyjádří Senát, který se ho chce pokusit zablokovat.

„Sleduji tento proces velmi pozorně. Jsem znepokojená ohledně svobodných a čestných voleb a kvality hlasování, ohledně legality a ústavnosti takových voleb. Kdybych byla polským občanem, chtěla bych vědět, jak přesně bude hlasování probíhat, protože se bude konat už brzo,“ řekla deníku místopředsedkyně Evropské komise.

Jourová v rozhovoru mimo jiné uvedla, že je třeba „polským orgánům připomenout mezinárodní standardy, jako je doporučení Rady Evropy nedělat zásadní změny ve volebním zákonu v roce před konáním voleb“. „Polsko je členem Rady Evropy,“ dodala eurokomisařka.

Duda je favoritem, kritici mluví o nadřazování politických zájmů zdraví lidí

Polský Sejm, který se dvěma menšími koaličními partnery ovládá pravicová strana Právo a spravedlnost (PiS), v úterý večer po určitém váhání schválil zákon navržený vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), jenž umožňuje výhradně korespondenční hlasování při prezidentských volbách.

Tento postup má zajistit, aby se volby za každou cenu uskutečnily v květnu bez ohledu na šíření koronavirové infekce.

Kritici PiS obviňují, že staví své politické zájmy nad obavy o zdraví veřejnosti. Současný prezident Andrzej Duda, kterého tato strana podporuje, je podle průzkumů velkým favoritem hlasování. Odklad by mohl vzhledem k očekávaným problémům kvůli koronavirové krizi jeho šance snížit. 

Dudovo vítězství v prezidentských volbách by umožnilo PiS utvrdit reformy justice, které podle názoru panujícího v Evropské unii ohrožují zásady právního státu v Polsku. Prezident nesdílející stanoviska PiS by mohl takové reformy blokovat.

Senát se pokusí zákon zablokovat

K návrhu se nyní musí vyjádřit opozicí těsně ovládaný Senát, který se plán vládnoucí strany pokusí zmařit. V televizi TVN24 to řekl šéf hlavní opoziční strany Občanská platforma (PO) Borys Budka. Horní komora má sice jen poradní funkci, ale může znesnadnit potvrzení zákona.

Předseda Senátu Tomasz Grodzki hned v úterý oznámil, že nechá zákon posoudit ombudsmanovi, ústavnímu soudu i epidemiologům. To zřejmě zabere celých 30 dnů, které má Senát na to, aby se zákonem zabýval. PiS je z tohoto důvodu pro posunutí voleb, ovšem pouze o týden.

Nahrávám video
Události ČT: Soud EU nařídil Polsku zastavit disciplinární komoru
Zdroj: ČT24

„Senát převzal odpovědnost za zdraví a životy Poláků,“ prohlásil v televizi TVN24 Budka. Záměr prosadit prezidentské volby za každou cenu bez ohledu na šířící se koronavirovou infekci přitom označil za „šílenství Jaroslawa Kaczyńského“, vůdce PiS.

Budka také s narážkou na vědeckofantastickou ságu Star Wars vyjádřil naději, že až Senát návrh odmítne a vrátí ho Sejmu, někteří poslanci vládní koalice „přejdou na světlou stranu Síly“. Část nesouhlasících zákonodárců vládního tábora v pátek a pak znovu v pondělí znemožnila zařadit hlasování o návrhu na program jednání Sejmu, než se to PiS podařilo prosadit v úterý.

Podle opozice by vláda měla v zemi vyhlásit stav přírodní katastrofy, což by automaticky znamenalo odklad voleb. „Celý svět to dělá, jen Polsko, jen Kaczyński a jeho lidé si chtějí vynutit volby, aby se udrželi u moci, ať to stojí, co to stojí,“ prohlásil Budka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly také o vzdušných úderech v Iráku.
05:58Aktualizovánopřed 6 mminutami

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 54 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 3 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 4 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...