Mám obavy o svobodné a čestné volby v Polsku, řekla Jourová deníku Rzeczpospolita

Eurokomisařka Věra Jourová (za ANO) má obavy o svobodné a čestné volby v Polsku. Politička, která má v Komisi na starosti evropské hodnoty a transparentnost, to dala najevo v rozhovoru, který zveřejnil polský list Rzeczpospolita. Jourová reagovala na to, že polský Sejm schválil zákon umožňující kvůli pandemii koronaviru korespondenční hlasování v prezidentských volbách, které jsou vypsány na 10. května. K návrhu se ještě vyjádří Senát, který se ho chce pokusit zablokovat.

„Sleduji tento proces velmi pozorně. Jsem znepokojená ohledně svobodných a čestných voleb a kvality hlasování, ohledně legality a ústavnosti takových voleb. Kdybych byla polským občanem, chtěla bych vědět, jak přesně bude hlasování probíhat, protože se bude konat už brzo,“ řekla deníku místopředsedkyně Evropské komise.

Jourová v rozhovoru mimo jiné uvedla, že je třeba „polským orgánům připomenout mezinárodní standardy, jako je doporučení Rady Evropy nedělat zásadní změny ve volebním zákonu v roce před konáním voleb“. „Polsko je členem Rady Evropy,“ dodala eurokomisařka.

Duda je favoritem, kritici mluví o nadřazování politických zájmů zdraví lidí

Polský Sejm, který se dvěma menšími koaličními partnery ovládá pravicová strana Právo a spravedlnost (PiS), v úterý večer po určitém váhání schválil zákon navržený vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), jenž umožňuje výhradně korespondenční hlasování při prezidentských volbách.

Tento postup má zajistit, aby se volby za každou cenu uskutečnily v květnu bez ohledu na šíření koronavirové infekce.

Kritici PiS obviňují, že staví své politické zájmy nad obavy o zdraví veřejnosti. Současný prezident Andrzej Duda, kterého tato strana podporuje, je podle průzkumů velkým favoritem hlasování. Odklad by mohl vzhledem k očekávaným problémům kvůli koronavirové krizi jeho šance snížit. 

Dudovo vítězství v prezidentských volbách by umožnilo PiS utvrdit reformy justice, které podle názoru panujícího v Evropské unii ohrožují zásady právního státu v Polsku. Prezident nesdílející stanoviska PiS by mohl takové reformy blokovat.

Senát se pokusí zákon zablokovat

K návrhu se nyní musí vyjádřit opozicí těsně ovládaný Senát, který se plán vládnoucí strany pokusí zmařit. V televizi TVN24 to řekl šéf hlavní opoziční strany Občanská platforma (PO) Borys Budka. Horní komora má sice jen poradní funkci, ale může znesnadnit potvrzení zákona.

Předseda Senátu Tomasz Grodzki hned v úterý oznámil, že nechá zákon posoudit ombudsmanovi, ústavnímu soudu i epidemiologům. To zřejmě zabere celých 30 dnů, které má Senát na to, aby se zákonem zabýval. PiS je z tohoto důvodu pro posunutí voleb, ovšem pouze o týden.

1 minuta
Události ČT: Soud EU nařídil Polsku zastavit disciplinární komoru
Zdroj: ČT24

„Senát převzal odpovědnost za zdraví a životy Poláků,“ prohlásil v televizi TVN24 Budka. Záměr prosadit prezidentské volby za každou cenu bez ohledu na šířící se koronavirovou infekci přitom označil za „šílenství Jaroslawa Kaczyńského“, vůdce PiS.

Budka také s narážkou na vědeckofantastickou ságu Star Wars vyjádřil naději, že až Senát návrh odmítne a vrátí ho Sejmu, někteří poslanci vládní koalice „přejdou na světlou stranu Síly“. Část nesouhlasících zákonodárců vládního tábora v pátek a pak znovu v pondělí znemožnila zařadit hlasování o návrhu na program jednání Sejmu, než se to PiS podařilo prosadit v úterý.

Podle opozice by vláda měla v zemi vyhlásit stav přírodní katastrofy, což by automaticky znamenalo odklad voleb. „Celý svět to dělá, jen Polsko, jen Kaczyński a jeho lidé si chtějí vynutit volby, aby se udrželi u moci, ať to stojí, co to stojí,“ prohlásil Budka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 32 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 34 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 2 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 3 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...