Dosluhující vláda ANO a ČSSD v pondělí podpořila stanovení pravidel pro lobbování, jak je navrhli poslanci hnutí ANO. Od ledna se také zvýší náhrady za ztrátu výdělku a pracovní úrazy o 1,3 procenta a 300 korun. Vláda také odmítla několik návrhů SPD – například ty týkající se zahalování obličeje nebo na zavedení přímé volby starostů. Některé návrhy SPD předložila už v minulosti. Kabinet také podpořil čtyři investiční pobídky.
Vláda podpořila pravidla pro lobbování, negativně se postavila k návrhům SPD
Hlavním nástrojem pro zprůhlednění ovlivňování má být zavedení evidence lobbistů i lobbovaných a zaznamenávání takzvané lobbistické stopy. Lobbisté i lobbovaní by museli vkládat do registru každého čtvrt roku zprávy. Předloha vymezuje okruh lobbovaných a definuje také samotné lobbování a lobbisty, za porušení pravidel by hrozily peněžité sankce i zákaz činnosti.
Cílem uzákonění pravidel je podle předkladatelů odlišení standardního lobbování od zákulisního, záměrně netransparentního. „Regulace lobbování přispěje k odkrytí vazeb mezi lobbisty, zájmovými skupinami a veřejnými činiteli, čímž by mělo také dojít k omezení nežádoucích jevů s lobbingem často spojených,“ stojí v důvodové zprávě.
Končící vláda sdělí podle předběžného stanoviska zákonodárcům, že regulace lobbování je potřebná. „Tuto potřebu zdůrazňují ve svých dokumentech i mnohé mezinárodní organizace, jako například Rada Evropy, OECD, ale také Evropská unie, která na absenci úpravy lobbování v České republice opakovaně poukazuje,“ uvedli vládní legislativci.
V minulém volebním období zpochybňovali vládní návrh regulace lobbování poslanci ODS, SPD a KSČM. Zejména občanští demokraté, kteří budou nejsilnější stranou budoucího kabinetu ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN, tvrdili, že přijetí navrhovaných pravidel by ničemu nepomohlo.
Pracovní úrazy
Vláda také schválila návrh ministerstva práce a sociálních věcí, podle nějž se od ledna zvýší náhrady za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či nemoci z povolání o 1,3 procenta a k tomu ještě o 300 korun. Zvyšují se stejně jako procentní část důchodů.
Zvýšení se týká i pozůstalých po zemřelých pracovnících. Stejně se zvednou také náhrady po služebním úrazu či nemoci z povolání vojákům, doplnil po jednání vlády vicepremiér v demisi Karel Havlíček (ANO). Před dvěma týdny už vláda rozhodla o stejném zvýšení náhrad pro policisty či hasiče.
Tisková konference po jednání vlády 6. prosince (zdroj: ČT24)
Reakce na návrhy SPD
Negativní stanovisko zaujala vláda v demisi k návrhu hnutí SPD uzákonit zákaz zahalování obličeje nebo jeho části na veřejnosti. Opatření vláda označila za významný zásah do základních práv. Záporně se kabinet postavil i k novele trestního zákoníku, ve které poslanci SPD navrhli, aby byla trestná podpora a propagace ideologie potlačující práva a svobody nebo hlásající nenávist, nikoli pouze podpora a propagace takového hnutí.
Předkladatelé zdůvodňují například zákaz zahalování obličeje zvýšením bezpečnosti i vzájemným soužitím lidí. Platil by měl podle novely na veřejných prostranstvích a ve veřejně přístupných budovách s výjimkou případů, kdy zahalování obličeje souvisí „s plněním zákonné povinnosti, výkonem povolání, umělecké nebo sportovní činnosti nebo vyplývá ze zdravotních důvodů“.
Vláda ale upozornila na to, že muslimská komunita v Česku zakrytí celého obličeje prakticky nepoužívá a zákaz by dopadl zejména na zahraniční turisty. Úprava by navíc podle nich mohla přispět k aktivizaci populistického a extremistického spektra a vyústit ve zvýšení četnosti útoků na různě zahalené osoby nebo obecně na některé cizince.
Přímou volbu starostů vláda odmítla
Vláda odmítla i další návrh SPD o přímé volbě starostů a hejtmanů. Kabinet ve svém negativním stanovisku pro zákonodárce upozornil na to, že v dosavadních debatách o případné přímé volbě hlav samospráv nezazněly zásadní argumenty, které by takovou změnu zdůvodnily. Stejně tak se odmítavého stanoviska dočkal návrh na změnu pořadí položek pří splácení dluhů. Pro nadbytečnost pak vláda odmítla i návrh na uzákonění Dne obětí německé okupace.
Vláda odmítla také senátní návrh na uzákonění dvou nových významných dnů. Jedním z nich by se podle horní komory měl stát Den národního vzdoru 27. května v souvislosti s připomínkou atentátu na nacistického pohlavára Reinharda Heydricha v roce 1942. Druhým by mohl být 25. červen jako Den odchodu okupačních vojsk, který by připadal na výročí podpisu protokolu o odsunu sovětských vojsk z území bývalého Československa v roce 1991.
K návrhu SPD na zvýšení příspěvků na péči, které dostávají lidé se zdravotním postižením, se pak vláda postavila neutrálně. Neutrální stanovisko zaujala vláda i k návrhu skupiny poslanců ANO, kteří opět navrhují rozšířit působnost finančního arbitra při řešení sporů spotřebitelů s finančními institucemi.
Investiční pobídky
Vláda rovněž podle Havlíčka schválila čtyři investiční pobídky ze sedmi předložených. Většina investičních pobídek, o kterých v pondělí ministři jednali, se týkala rozšíření výroby. Firmy chtějí od státu získat slevu na dani z příjmů.
Schválili investiční pobídku pro strojírenskou společnost ZKL Brno. Ta chystá rozšíření výrobního sortimentu o velkorozměrová ložiska. Investiční pobídku získala i společnost Thermo Fisher Scientific Brno, která poskytuje služby v elektronové mikroskopii a rentgenové fluorescenční a optické emisní spektrometrii.
Vláda schválila dále pobídku pro rodinný podnik Kornfeil vyrábějící pekařské pece, automatické chlebové linky a další doplňková zařízení a chce v Hodoníně rozšířit výrobu. Poslední schválená pobídka byla pro farmaceutickou firmu oncomed manufacturing, jež se věnuje výrobě léčivých přípravků, které se používají při chemoterapii v rámci léčby onkologických pacientů.
Vratky DPH
Vláda také schválila zavedení vratky daně z přidané hodnoty (DPH) u zboží a služeb poskytnutých ozbrojeným silám členských států Evropské unie, pokud se podílejí na společné bezpečnostní a obranné politice EU.
Novela zákona o DPH pak rozšiřuje zavedení možnosti osvobození zboží a služeb od daně nejen pro ozbrojené síly NATO a Partnerství pro mír, ale i o pro ozbrojené síly členského státu, které se podílí na společné bezpečnostní a obranné politice EU.