Rada Evropy brání tureckého disidenta Kavalu, zahájila proti Turecku řízení kvůli jeho věznění

10 minut
Případ Kavaly přispěje k roztržce Západu s Tureckem, říká zpravodaj Václav Černohorský
Zdroj: ČT24

Rada Evropy kvůli věznění disidenta a mecenáše Osmana Kavaly zahájila proti Turecku řízení, které může vyústit v přijetí sankcí nebo vyloučení Turecka z této organizace. Tento postup odhlasoval takzvaný Výbor ministrů, v němž zasedají zástupci 47 členských států.

Podnikatel a mecenáš Kavala je ve vězení už čtyři roky, aniž by ho turecká justice za něco odsoudila. Je obviněn z financování protivládních protestů z roku 2013 a z podílu na pokusu o převrat z roku 2016. Hrozí mu až doživotí.

„Rada Evropy nutí Turecko respektovat pod hrozbou sankcí rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva,“ všímá si zpravodaj České televize v Turecku Václav Černohorský. „Už v roce 2019 tento soud označil proces za politicky motivovaný a vyzval k jeho propuštění. Turecko však toto rozhodnutí ignoruje.“

Vyloučení Turecka z Rady Evropy by bylo precedentem v historii této organizace, a nejzazším krokem. Turecku však mohou být také pozastavena hlasovací práva v Radě. 

Filantrop Kavala sám všechna obvinění odmítá, označuje je za fantazii, založenou na nesmyslných konspiračních teoriích, a tvrdí, že k obviněním neexistují žádné důkazy. Na konci listopadu ho turecký soud opět odmítl propustit, další stání by se mělo konat na konci ledna, kdy také vyprší ultimátum Rady Evropy a pokud nebude Kavala propuštěn, bude následovat sankční řízení.

Kavala od roku 1990 podporuje různé kulturní aktivity a rozvoj občanské společnosti v Turecku, stal se spoluzakladatelem organizace BILSAK, která se věnuje diskuzím o ekologii a genderové problematice. Založil organizaci Anadolu Kültür, která se snaží chránit turecké kulturní dědictví. Na konci devadesátých let se proslavil pomocí obětem tragického zemětřesení. Později začal podporovat větší množství sociálních, vzdělávacích a kulturních projektů, které se věnují etnickým a náboženským menšinám. 

Stal se i spoluzakladatelem turecké pobočky Open Society Fundation americko-maďarského miliardáře George Sorose. Této spojitosti často využívají turečtí politici a také prezident Recep Tayyip Erdogan, kterým bývá Kavala označován za „rudého Sorose“ či „tureckého Sorose“.

 „Turecká vláda rozhodnutí Rady Evropy vnímá jako snahu ovlivnit svou nezávislou justici,“ vysvětlil Václav Černohorský. „Tato kauza nepochybně přispívá ke zhoršování vztahů mezi Tureckem a Evropskou unií a dalšími západními státy.“

Kvůli Kavalovi se bouřili i evropští diplomaté

Na konci října vznikla kvůli věznění Kavaly diplomatická roztržka mezi tureckou vládou a velvyslanci Spojených států, Francie, Německa, Kanady, Nového Zélandu, Nizozemska a skandinávských zemí, kteří počínání úřadů kritizovali a vyzvali k jeho rychlému propuštění.

Turecký prezident Erdogan pohrozil diplomatům vyhoštěním. Velvyslanectví následně uvedla, že jsou vázána Vídeňskou úmluvou, která ukládá diplomatům povinnost nevměšovat se do vnitřních záležitostí státu, kde působí. Erdogan pak na svůj původní záměr rezignoval.

Loni v únoru soud Kavalu zprostil obžaloby pro nedostatek důkazů v kauze protestů z roku 2013, po několika hodinách na svobodě ho ale policie opět zatkla, tentokrát kvůli obvinění z podílu na pokusu části armády o puč z roku 2016. Posléze nejvyšší soud Kavalovo zproštění viny v souvislosti s protesty z roku 2013 zrušil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Příměří by na Ukrajině mohlo střežit přes deset tisíc vojáků, uvádí britský list

Takzvaná koalice ochotných plánuje vyslání více než 10 tisíc vojáků na Ukrajinu na mírovou misi, uvedl v neděli britský list The Sunday Times s odvoláním na britské vládní a armádní zdroje. Jednotky, pravděpodobně převážně z Británie a Francie, mají představovat odstrašující sílu bránící ruskému útoku po případném uzavření příměří. Podle listu to zaznělo při sobotním virtuálním summitu. Rusko odmítlo, aby byly na Ukrajině po ukončení války rozmístěny jakékoliv zahraniční vojenské jednotky, nejen ze zemí NATO.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Američané udeřili proti hútíům v Jemenu

Americký prezident Donald Trump nařídil zásah proti hútíům v reakci na útoky těchto šíitských povstalců na lodní dopravu v regionu. Zároveň varoval Írán, který je jejich spojencem, aby s jejich podporou okamžitě skončil. Reuters s odkazem na úřady spravované povstalci píše, že v důsledku vzdušných úderů na pozice hútíů zemřelo 31 lidí. Teherán citovaný agenturou AFP americké údery odsoudil jako porušení mezinárodního práva. Hútíové tvrdí, že v odpovědi napadli americkou letadlovou loď a další plavidla.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud v USA zablokoval deportace opírající se o zákon z osmnáctého století

Americký federální soud dočasně zablokoval administrativě prezidenta Donalda Trumpa realizovat deportace opírající se o zákon z osmnáctého století. Na zmíněný zákon Trump odkázal v rámci tažení proti zločinecké organizaci Tren de Aragua. Tu podle něj využívá vláda venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura pro destabilizaci USA. Kvůli alianci mezi vládou a zločineckou organizací se podle Trumpa z Venezuely stal hybridní kriminální stát.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Ztráta tolika mladých životů je nenapravitelná.“ Požár klubu v Severní Makedonii má desítky obětí

Při požáru nočního klubu ve městě Kočani v Severní Makedonii zahynulo 59 lidí a 155 dalších utrpělo zranění. Úřady zatkly několik lidí, uvedl ministr vnitra Panče Toškovski. Vláda vyhlásila sedmidenní státní smutek. Podle prvních zpráv oheň zažehly jiskry z pyrotechniky. Kočani leží přibližně sto kilometrů východně od metropole Skopje. České ministerstvo zahraničí nemá informace, že by mezi oběťmi byli občané České republiky.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Odpor k vládě prostupuje napříč srbskou společností

Srbský prezident Aleksandar Vučić po sobotním masivním protestu v Bělehradě bez bližších detailů slíbil změny. Pamětníci popisují demonstraci jako největší od pádu Slobodana Miloševiče před čtvrt stoletím. Protesty spuštěné vysokoškolskými studenty mají podporu napříč celou společností. Volají po vládě práva a odpovědnosti veřejných činitelů. Pomyslnou rozbuškou se stalo neštěstí na nádraží v Novém Sadu.
před 8 hhodinami

Pokračování Rádia Svobodná Evropa chce Lipavský probrat s ministry zahraničí EU

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) chce na pondělním jednání se svými protějšky ze zemí Evropské unie probrat téma pokračování Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL), jejíž financování americká vláda končí. Lipavský to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) by chtěla otázku další existence tohoto média, které sídlí v Praze, probrat i na jednání Evropského parlamentu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Mapa armády potvrzuje ústup Ukrajinců ze Sudži, píší média

Mapa zveřejněná ukrajinským generálním štábem potvrzuje stažení vojáků z okresního města Sudža v ruské Kurské oblasti. Informují o tom ukrajinská média. Moskva nyní usiluje o vytlačení posledních Ukrajinců z Kurské oblasti, píše agentura Reuters s odkazem na ruské činitele a proruské válečné blogery.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajinci nemůžou čekat s holýma rukama, říká Nerudová. Podle Foldyny se EU chová zbrkle

Není v českém zájmu, aby Ukrajině bylo upřeno stát se jednoho dne členem NATO výměnou za ukončení ruské agrese, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). S europoslankyní Danuší Nerudovou (STAN) se shodli, že je nutné pokračovat v podpoře Ukrajiny a tlaku na Rusko. S tím nesouhlasí členové sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a Jaroslav Foldyna (SPD), podle nich by se mělo čekat na výsledky jednání Ruska a USA.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...