Je nepochybné, že se běloruský režim dopouští násilí na svých vlastních lidech, zabíjí je, mučí, bez důvodu je zavírá, řekl v pořadu Události, komentáře europoslanec Stanislav Polčák (STAN). Proto podporuje snahu europoslanců, aby Evropská unie zvážila obžalobu hlavy běloruského režimu Alexandra Lukašenka u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Naopak poslanec a člen meziparlamentní skupiny ČR–Bělorusko Zdeněk Ondráček (KSČM) si myslí, že politika sankcí a žalob jen zhoršuje vztahy v Evropě jako celku, kam patří i Bělorusko.
Polčák by žaloval Lukašenka v Haagu. „Už jen čekám, kdo mu vyhlásí válku,“ poznamenal Ondráček
Události, komentáře: Situace v Bělorusku (zdroj: ČT24)
Zástupci největších frakcí Evropského parlamentu v úterý vyzvali k novým opatřením Evropské unie v souvislosti s kroky běloruského režimu autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.
Při rozpravě na plenárním zasedání volali po zpřísnění sankcí i po zvážení obžaloby Lukašenka u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Reagovali tak na pokračující represe vůči běloruské opozici i na údajné pašování migrantů k unijním hranicím organizované Lukašenkovým režimem, uvedla agentura ČTK.
Ondráček uvedl, že Bělorusko je součástí Evropy a měli bychom hledat spíše cesty, které nás spojují, než to, co nás vede do konfliktů. „Už jenom čekám, kdy nějakého chytráka v Bruselu napadne vyhlásit Bělorusku válku,“ dodal.
Polčák připomněl tragické osudy některých obětí běloruského režimu. Domnívá se proto, že zde jde o příklad mezinárodně-právní odpovědnosti běloruského režimu a Lukašenka zejména. Z tohoto důvodu také rezoluci v europarlamentu podpořil. „Nemůžeme se tvářit, že se nic neděje.“
Jak reagovat na pašování migrantů
V další části pořadu se mluvilo o tom, jak postupovat vůči tomu, že Lukašenkův režim organizuje pašování migrantů k unijním hranicím.
Ondráček uvedl, že pokud tu dlouho nebyla žádná ostraha unijních hranic, tak je to na pováženou. Evropská unie a státy schengenského prostoru mají podle něho povinnost zabezpečovat ochranu svých hranic. Ať už řecké, či například bělorusko-polské. „Stát, který není schopen zajistit své hranice, ať už jednotlivý stát, či Unie jako celek, tak je předurčen k zániku,“ doplnil. Myslí si, že když se EU dokázala domluvit s Tureckem a zvládnout to formou výpalného, tak by to mělo jít i s Běloruskem.
Polčák řekl, že je povinností každého členského státu chránit vnější hranice a Unie tomu musí prostřednictvím svých agentur maximálně napomoci. I českou povinností je pomáhat v této souvislosti Polsku, Lotyšsku či Litvě.
Odmítl však srovnávat Turecko s Běloruskem, u něhož jde o státem organizovaný migrační tok. Navíc v Turecku podle něj existují právní prostředky ochrany a tato země podléhá kompetenci Rady Evropy. „Musíme být (k Bělorusku) tvrdí, nenechat se vydírat.“ S Lukašenkem navíc nelze v této záležitosti obchodovat, protože je to samozvaná hlava státu, podotkl Polčák.
Jednání o kanceláři běloruské demokratické opozice v Praze
Zástupkyně běloruské národnostní menšiny Kryścina Šyjanok v pořadu řekla, že je ráda, že téma Běloruska nezapadá, protože situace je tam stále kritická. „Právě teď, po roce od protestů, jako nikdy předtím potřebujeme pomoc Evropské unie.“
Řekla však, že nejde jen o rezoluce, ale také o konkrétní jednání. Každá členská země podle ní může vyšetřovat trestné činy, ke kterým došlo v Bělorusku. I do Česka přicestovaly některé oběti tamějšího režimu a mohou o tom předložit vyšetřovatelům svědectví. Dodala, že zatím však tato snaha byla odložena ad acta.
Zmínila také, že už dříve se mluvilo o tom, aby v Praze vzniklo zastoupení (kancelář) běloruské demokratické opozice, ale jednání stále probíhají a k ničemu konkrétnímu nedošlo. „Potřebujeme podporu právě teď, nejde o tom dál jen jednat.“
K současné situaci v Bělorusku řekla, že po loňském velkém vzepětí veřejnosti a hromadných demonstracích došlo k určitému ochladnutí i depresi. Ale to podle ní neznamená, že „jsme to vzdali“. Odhodlání je ještě větší, zájem Bělorusů doma i v cizině je stokrát větší a „dáváme své úsilí dohromady a potřebujeme pomoc demokratických států“, uvedla Šyjanok.