Vláda souhlasila s pokračováním procesu ratifikace takzvané Istanbulské úmluvy. Dokument o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí posílá k rozhodnutí sněmovně. O schválení informovalo na Twitteru vládní hnutí STAN, podle něj kabinet ratifikaci doporučil. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková doplnila, že kabinet úmluvu „schválil k ratifikaci“.
„Naše vláda doporučila ke schválení Úmluvu o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí,“ prohlásilo hnutí STAN. Šimáčková Laurenčíková se označila za „šťastnou zmocněnkyni“.
„Vláda úmluvu schválila. Byla na tom politická dohoda. Nyní jde (úmluva, pozn. red.) do parlamentu pro ratifikaci,“ dodal ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Jak ministři z jednotlivých stran hlasovali, nechtěl přiblížit.
Podle Lipavského přistoupení k dokumentu „nikomu neuškodí a někomu pomůže“. Hnutí STAN má za to, že úmluva zefektivní práci s obětí i pachatelem, přispěje k předcházení násilí a podpoří vzdělávání policistů či státních zástupců. Naopak podle něj neohrožuje rodinu či tradice a neupravuje práva sexuálních menšin.
Česko úmluvu podepsalo v roce 2016. K tomu, aby začala platit, ji musí ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Česko patří v EU k menšině zemí, které dokument dosud nepřijaly. Členské státy teď na začátku června odhlasovaly, že se sedmadvacítka k úmluvě připojí. Kabinet předem oznámil, že se Česko při hlasování zdrží.
Úmluva v Česku vyvolávala silné emoce. Důrazně ho odmítali konzervativci či sedm křesťanských církví. Podle zastánců naopak pomůže zlepšit pomoc obětem a představuje i symbol, že násilí je v Česku nepřijatelné.
Opakované odsuny ratifikace
Minulé kabinety projednání a ratifikaci odsouvaly. O odklad žádali i někteří nynější ministři. Vládní pětikoalice v programovém prohlášení deklarovala, že zajistí lepší ochranu obětem sexuálního a domácího násilí.
Text úmluvy odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí i masového znásilňování v ozbrojených konfliktech než muži. Násilí vůči ženám dokument vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci.
V úmluvě se státy zavazují mimo jiné k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na služby. Počítá se se školením zdravotníků, policistů či soudců. Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, dostupná by měla být právní a psychologická podpora či azylové domy. Text zmiňuje, že do prevence by se měli zapojit i muži a chlapci. Pracovat by se mělo i s násilnými osobami.
Podle údajů z národního plánu prevence domácího násilí přichází kvůli útokům za dveřmi domovů Česko ročně minimálně o 14,5 miliardy korun, a to třeba kvůli pracovní neschopnosti a léčbě. Ročně se policii ohlásí asi šest set znásilnění. Podle výzkumů je to jen zhruba pět procent případů.
Vyšší ochrana vody i prevence migrace
Vláda se ve středu věnovala i dalším tématům. Vyšší ochranu vody a vodních zdrojů má skrze konkrétní formulaci v ústavě zajistit návrh ústavního zákona, který ministři schválili. „Voda je strategickou surovinou, její nedostatek nebo zhoršená kvalita může mít zásadní dopad na jednotlivce, ale i na celou společnost. Ukotvení ochrany vody do ústavy je nevyhnutelným krokem, ať už kvůli opakujícímu se suchu, nebo znečišťování vodních zdrojů,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
MŽP v souladu s programovým prohlášením vlády navrhuje změnu článku sedm Ústavy ČR, která by měla znít: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vody, a o ochranu životního prostředí.“ Návrh explicitně zmiňuje vodu a její šetrné využívání, a to i v reakci na mimořádný úbytek podzemních a povrchových vod, který je i pro Česko velmi aktuální.
„Zakotvení ústavní ochrany vody jednoznačně posiluje její zachování pro budoucnost. Směřuje především na zákonodárce, aby při tvorbě zákonů ve zvýšené míře zohledňovali ochranu vody a její šetrné využívání,“ uvedl Hladík.
Vláda rovněž schválila podporu z programu Pomoc na místě, podle níž Česko podpoří prevenci nelegální migrace do Evropské unie v Turecku a Tunisku dary v celkové hodnotě 37,5 milionů korun. Dary ve stejném objemu schválil kabinet i v březnu, určeny byly na podporu bezpečných zón pro nezletilé děti bez doprovodu na řeckých ostrovech, další mířily do Jordánska a Libanonu.
Podporu Tuniska připravilo ministerstvo vnitra ve spolupráci s Itálií jako součást takzvaného dobrovolného solidárního mechanismu. „Jako nejefektivnější forma pomoci se nám osvědčilo pomáhat tam, kde se s problémy skutečně potýkají. V konečném důsledku tímto způsobem snižujeme migrační tlak na Evropu,“ poznamenal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Blíže energetickým komunitám
Schválení se dočkala také novela energetického zákona, která umožňuje vznik energetických komunit v Česku. V těchto společenstvích bude možné prostřednictvím distribuční sítě sdílet místně vyrobenou elektřinu. Novela umožní také sdílení vlastní vyrobené elektřiny na jiném předávacím místě, například z chalupy do bytu.
„Posílí to naši energetickou bezpečnost, umožní snížit výdaje za energie a pomůže to i našemu životnímu prostředí,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Ministerstvo spravedlnosti informovalo o tom, vláda schválila i novelu insolvenčního zákona, která počítá s tím, že by se délka oddlužení mohla zkrátit z pěti let na tři roky. Návrh zavádí do českého právního řádu část evropských pravidel, která měla být v Česku účinná už před téměř rokem. Kvůli nesplnění tohoto úkolu čelí ČR řízení o porušení unijního práva, ministerstvo spravedlnosti tak upozornilo na potřebu urychleného přijetí novely.
