Zhruba čtyři desítky členských zemí Rady Evropy podpořily na summitu v Reykjavíku vznik registru škod, které Ukrajinci utrpěli v důsledku ruské agrese. Připojí se k němu také Evropská unie nebo Spojené státy. Zřízení tohoto nového orgánu Rady Evropy naopak nepodpořilo Maďarsko, Srbsko nebo Turecko. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal rozhodnutí o zřízení registru přivítal.
Rada považuje vznik registru za jedno z hlavních opatření, jak Rusko pohnat k odpovědnosti za skoro rok a čtvrt trvající plnohodnotnou vojenskou invazi na Ukrajinu. „Jde o klíčovou součást reakce Rady Evropy na ruskou agresi,“ řekl český prezident Petr Pavel a dodal, že ke vzniku registru škod přispěla i česká diplomacie. Do registru, který bude sídlit v Haagu, budou moci škody způsobené ruskou agresí na Ukrajině hlásit ukrajinští občané nebo třeba tamní samosprávy.
Na tiskové konferenci na závěr dvoudenního summitu ukrajinský premiér Šmyhal označil rozhodnutí o zřízení registru za „historické“. Po zřízení registru by podle něj měl vzniknout i fond na kompenzaci škod. Vyzval také ke zřízení speciálního tribunálu, který by soudil ruské politické a vojenské špičky za zločiny spáchané na Ukrajině.
Na tiskové konferenci generální tajemnice Rady Evropy Marija Pejčinovičová Buričová uvedla, že registr bude zásadní pro eventuální vyplacení kompenzací za škody způsobené na Ukrajině ruskou invazí. Podle ní bude vymáhání odpovědnosti za invazi důležitou součástí jednání o míru.
Český příspěvek vychází kolem dvou milionů ročně
Roční rozpočet nového registru škod způsobených Ukrajincům by měl být asi 7,1 milionu eur (zhruba 166 milionů korun), minimální roční příspěvek by činil 25 tisíc eur (585 tisíc korun), maximální 1,2 milionu eur (28 milionů korun). Na Česko by podle předběžných odhadů mělo vycházet zhruba 86 tisíc eur ročně (zhruba dva miliony korun), uvedlo nedávno české ministerstvo zahraničí.
Skutečná výše ale bude záležet na výši dobrovolných příspěvků poskytnutých přidruženými členy Rady Evropy. Částky by měly být stanoveny na první konferenci účastníků ustaveného registru škod začátkem letošního června 2023.
Maďarsko vztahy s Ruskem nepřerušilo
K myšlence registru nepřistoupily státy, které k rusko-ukrajinské válce zaujímají rezervovanou pozici, upozornil český velvyslanec při Radě Evropy Petr Válek. „Doufám, že se nám je podaří přesvědčit, že přes jejich privilegovanější vztahy s Ruskem se tato iniciativa týká hlavně obětí konfliktu na Ukrajině, které si zaslouží náhradu škod, které jim byly způsobeny,“ dodal Válek.
Maďarsko navzdory ruskému vpádu na Ukrajinu nepřerušilo vztahy s Moskvou. Budapešť napadené zemi odmítá poskytovat vojenskou pomoc a nepovoluje oficiálně ani dalším zemím, aby zbraně pro ukrajinskou armádu převážely přes maďarské území.
V úterý vyšlo najevo, že Budapešť zablokovala vyplacení další části vojenské pomoci Evropské unie určené Ukrajině v hodnotě 500 milionů eur (11,84 miliardy korun).
Nezapomínejme na Gruzii a Moldavsko, vyzval Pavel
Prezident Pavel na summitu Rady Evropy také upozornil, že zatímco demokratické země soustředí svoji pozornost na Ukrajinu, nesmějí zapomínat na Gruzii nebo Moldavsko, „které pociťují nátlak a zastrašování ze strany Ruska“. V obou zemích jsou regiony, které jsou fakticky nezávislé na centrální vládě a hostí ruské vojáky.
Dodal také, že Česko si přeje, aby se co nejdříve členem Rady Evropy stalo Kosovo, jehož vstup do této organizace dlouhodobě blokovalo Srbsko. Bělehrad považuje Kosovo za svoji odštěpeneckou provincii.
