Ázerbajdžán

Při úterní nehodě tureckého transportního vojenského letounu v Gruzii zahynulo všech 20 lidí na palubě, uvedl ve středu ráno středoevropského času ministr obrany Yaşar Güler. Citovala jej agentura AP.

Letošním laureátem Ceny Václava Havla je ukrajinský novinář Maksym Butkevyč, oznámil v pondělí předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Teodoros Rusopulos. Cenu si Butkevyč po propuštění z ruského zajetí, do kterého se dostal jako velitel čety v roce 2022, mohl převzít osobně.

Británie zavedla nové sankce cílené na ruskou energetiku a armádu ve snaze omezit možnosti Moskvy pokračovat v agresi proti Ukrajině. Postihy jsou namířeny proti sedmdesáti lodím takzvané ruské stínové flotily a třiceti firmám a lidem podporujícím ruskou armádu, uvedlo britské ministerstvo zahraničí. Jeho šéfka Yvette Cooperová se v Kyjevě sejde s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, informoval úřad. Čína proti britskému postupu protestovala.

Nehoda ázerbájdžánského letounu z konce prosince přinesla spor dvou spojenců. Moskva tvrdí, že neštěstí vyšetřuje. V Baku už ale mají jasno – stroj poškodila ruská raketa nad Grozným. „(Rusko) musí přiznat svou vinu,“ sdělil ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Nový pořad ČT24 De facto nabízí okolnosti tragédie a připomenutí, jak Rusové v podobné situaci fakta zamlžovali už dříve.

Zdroje serveru Euronews v ázerbájdžánské vládě tvrdí, že podle předběžného vyšetřování havárii letadla v Kazachstánu způsobila ruská raketa země–vzduch. Vystřelit ji měla protivzdušná obrana v Grozném na jihu Ruska, kam později havarovaný letoun z Baku mířil, stroj poškodily šrapnely ze střely. V oblasti platil poplach kvůli hrozbě dronových útoků. Moskva i Baku tvrdí, že se nehoda dál vyšetřuje. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov varoval před unáhlenými hypotézami.

V polovině 20. století se ruský zoolog Nikolaj Vereščagin vydal na ambiciózní výpravu přes hornatou krajinu Ázerbájdžánu, sousední Arménie a Gruzie. Jeho cílem bylo posbírat všechny dostupné záznamy o zvířatech, která z této oblasti zmizela, ale ve skutečnosti tamní ekosystémy i masivně změnil.

Íránští záchranáři dál pátrají po vrtulníku s prezidentem Ebráhímem Raísím, který havaroval v odlehlé oblasti nedaleko hranic s Ázerbájdžánem. Podle agentury IRNA byl na palubě stroje i íránský ministr zahraničí. Íránská státní televize uvedla, že záchranné týmy už vrtulník našly, mluvčí Červeného půlměsíce ale tuto informaci obratem popřel. Íránský vládní činitel ovšem uvedl, že dva členové posádky byli v kontaktu s úřady. Situace zůstává nepřehledná. Práci záchranářů komplikuje počasí a terén v pohraničním regionu.

Dobytý Kyjev měl být trofejí potvrzující ruský návrat do role supervelmoci i postavení Vladimira Putina jako nezpochybnitelného vůdce. Místo toho plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu z 24. února 2022 způsobila pravý opak. Protivníci při pohledu na rozpačitý výkon ruské armády ztratili část obav z její síly a spojenci se začali odvracet. Doma se stát musí uchylovat ke stále tvrdším represím. A režim se dokonce vzdává toho nejcennějšího, co každý stát má: monopolu na kontrolu ozbrojených sil.

Nově vzniklá dohoda Arménie a Ázerbájdžánu o neútočení v oblasti Náhorního Karabachu zvedla mezi arménskými občany vlnu nevole. Ve večerních hodinách se v centru Jerevanu sešlo několik tisíc protestujících, kteří následně vnikli do budovy parlamentu. Vyžadovali okamžité zastavení dohody a vyzývali premiéra Nikola Pasšinjana k přímé konfrontaci. Ten na Facebooku označil dohodu o ukončení karabašské války za bolestivou a rozhodnutí ji podepsat za „mimořádně obtížné“. Během konfliktu na půdě parlamentu zaznívalo z úst nespokojených demonstrantů sborově heslo „Nevzdáme se naší země!“

Vrcholní představitelé Ruska, Kazachstánu, Turkmenistánu, Ázerbájdžánu a Íránu po více než 20 letech vyjednávání podepsali úmluvu o právním statusu Kaspického moře. Jednání se v kazašském městě Aktau zúčastnili prezidenti Vladimir Putin, Nursultan Nazarbajev, Gurbanguli Berdymuhamedov, Ilham Alijev a Hasan Rúhání.

Už loni na podzim informovali Reportéři ČT o tom, že se dostaly české raketomety a houfnice do Ázerbájdžánu, pro který přitom platí kvůli konfliktu se sousední Arménií zákaz vývozu. Pocházet mají z holdingu Czechoslovak Group českého zbrojaře Jaroslava Strnada. Firma to odmítá, ČT se ale po odvysílání reportáže ozval pracovník ze slovenské zbrojovky MSM, který detailně popsal, jak probíhá repasování starých zbraní i detaily o jejich přesunu přes Izrael právě do Ázerbájdžánu.

Jak se české těžké zbraně dostaly do rukou armády Ázerbájdžánu – otázka, na kterou hledají odpověď zdejší ministerstva. Pro jmenovanou zemi i sousední Arménii platí kvůli konfliktu v Náhorním Karabachu evropské embargo na vývoz podobného materiálu. A nebýt toho, že se zbraněmi pochlubila v reklamním klipu ázerbájdžánská armáda, v Česku by se o tom nikdo nedozvěděl.