Slovensko směřuje k rozpadu koalice, míní předseda sněmovny Kollár

Slovensko patrně směřuje k menšinové vládě a na začátku příštího týdne v nynější koaliční krizi pravděpodobně rezignují zbylí tři ministři za stranu Sloboda a solidarita (SaS). Řekl to ve čtvrtek předseda sněmovny Boris Kollár. Šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igor Matovič opět odmítl prodloužené ultimátum SaS, aby do pondělí rezignoval na pozici ministra financí. Předseda SaS Richard Sulík podal demisi na funkci ministra hospodářství už ve středu.

„Richard Sulík podal demisi, a tím pádem si myslím, že je stav nezvratný. Pravděpodobně se po pondělí ocitneme v menšinové vládě,“ řekl v diskusním pořadu televize JOJ Kollár, který je také předsedou vládního hnutí Sme rodina.

SaS v červenci odstoupila od koaliční smlouvy a své setrvání v koalici podmínila tím, že Matovič odejde z vlády a že se čtyři strany původní koalice dohodnou do konce srpna na novém uspořádání vztahů. OĽaNO pak na poslední chvíli podmínilo rezignaci Matoviče tím, že tak učiní i Sulík a že SaS nejprve podpoří desítku opatření například v sociální, daňové a rozpočtové oblasti včetně rozdání stovek milionů eur lidem.

Sulík pak v reakci oznámil svou demisi a řekl, že o návrzích OĽaNO bude jeho strana jednat až po rezignaci Matoviče. Pro případ, že tak Matovič neučiní do pondělí, by demisi měli podat i další členové vlády za SaS, a to ministři zahraničí (Ivan Korčok), spravedlnosti (Mária Kolíková) a školství (Branislav Gröhling).

Nové ultimátum Matovič odmítl. „Já chci vidět splněných těch deset bodů. Když se deset bodů na pomoc lidem přijme, odejdu spolu s Richardem Sulíkem,“ řekl.

Nynější vládní krize na Slovensku je již druhou od parlamentních voleb konaných v roce 2020. Loni si SaS spolu s nejmenší vládní stranou Za lidi vymohly demisi Matoviče na funkci premiéra. SaS tehdy tvrdila, že Matovič není osobnostně, komunikačně ani manažersky schopen vést zemi. Novým premiérem se stal Matovičův stranický kolega Eduard Heger, spory a slovní výpady mezi SaS a Matovičem ale pokračovaly dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled