Na Slovensko a do Maďarska už Družbou ropa teče, do Česka ne. Podle Síkely není výkon rafinerií omezen

Dodávky ropy ropovodem Družba do Česka jsou podle společnosti Mero nadále prerušeny a slovenský přepravce ropy Transpetrol avizoval, že obnoveny nebudou. Ruská společnost Transněfť přitom už obnovila dodávky ropy jižní větví ropovodu poté, co slovenská rafinerie Slovnaft po souhlasu Kyjeva a Moskvy zaplatila tranzitní poplatky. Obnovení dodávek potvrdilo Slovensko. Výpadek dodávek ropy nijak neomezuje výkon českých rafinerií, ujistil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Síkela také uvedl, že s Polskem hledá řešení, jak obnovit tok ropy do Česka, které bude vhodné po právní i technické stránce. Polský Orlen vlastní společnost Unipetrol, která v tuzemsku provozuje rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou.

„V případě nutnosti má stát také k dispozici strategické rezervy na téměř 90 dnů. Kromě toho bude v příštích měsících možné využít část volné kapacity ropovodu TAL, prostřednictvím kterého by bylo možné ropu do rafinerie v Litvínově během několika týdnů dopravit,“ napsal Síkela na Twitteru. Transalpinským ropovodem (TAL) je do Česka přiváděna ropa z italského Terstu.

Dříve ve středu byly obnoveny dodávky na Slovensko a do Maďarska, ředitelka kanceláře šéfa Transpetrolu Linda Vaškovičová však konstatovala, že dodávka do Česka obnovena nebude.  

Vývoz ropy z Ruska zajišťuje monopolní provozovatel ropovodů Transněfť. Ten v úterý oznámil, že platba za srpnový tranzit, kterou v červenci zaslal ukrajinské firmě Ukrtransnafta, se vrátila zpět na jeho účet. Podle společnosti Gazprombank, která má platby na starosti, se peníze vrátily kvůli západním sankcím. Ukrajina pak tranzit ruské ropy zastavila.

Slovnaft a jeho mateřská společnost, maďarská petrochemická skupina MOL, následně iniciovaly s ukrajinskou a ruskou stranou jednání o tom, že by zmíněné poplatky v zájmu obnovení dodávek ropy uhradily.

Na Slovensko podle ministra hospodářství Richarda Sulíka přestala surovina proudit minulý čtvrtek.

Šlo o technické selhání, nehledejme politický kontext, řekl Sulík

„Ukrajinská přepravní společnost pozitivně zareagovala na návrh společností Slovnaft a MOL uhradit tranzitní poplatky za přepravu ropy jižní větví ropovodu Družba. Slovnaft už platbu uskutečnil na účet společnosti a očekává, že na základě toho se v nejbližších dnech dodávky ropy obnoví. S daným řešením souhlasila i ruská strana,“ uvedl mluvčí Slovnaftu Anton Molnár.

„Chyba se stala v západní Evropě, v nějaké menší centrále banky, která byla použita pro platbu. Bankovní úředníci vyhodnocovali, zda platba je porušením sankcí. Oznámili, že platbu nepustí a vrátili ji zpět do Ruska. Ukrajinská strana logicky zastavila dodávky ropy. Já bych za tím nehledal žádný politický kontext. Došlo k technickému selhání nebo k nesprávnému vyhodnocení,“ řekl odpoledne Sulík.

5 minut
Brífink slovenského ministra hospodářství Sulíka k přerušení dodávek ropy přes ropovod Družba
Zdroj: ČT24

Slovenský ministr také uvedl, že zmíněné platby za tranzitní poplatky činí měsíčně do deseti milionů eur (asi 245 milionů korun). Podle Sulíka jde od únorového začátku války na Ukrajině už o čtvrtý výpadek v dodávkách ropy.

Sulík s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra energetiky Hermana Haluščenka řekl, že když Slovnaft poplatky uhradil, budou dodávky ropy obnoveny. „Takovéto řešení je provizorní a bude fungovat do konce srpna, do té doby najdeme dlouhodobější řešení, aby nedocházelo k takovým nesprávným posouzením v nějaké bance,“ řekl slovenský ministr.

Družba bude z evropského embarga ruské ropy částečně vyňata

Ropovod Družba začíná v Rusku na východním břehu Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví - severní vede do Polska a do Německa, jižní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Tranzit ropy severní větví podle dřívějších informací pozastaven nebyl.

Rusko prostřednictvím jižní větve Družby obvykle dodává zhruba 250 tisíc barelů ropy denně. Hlavními odběrateli jsou česká společnost Unipetrol, kterou ovládá polská skupina PKN Orlen, a také MOL spolu se Slovnaftem.

Evropská unie se už dříve dohodla, že od 5. prosince přestane dovážet ruskou ropu a o dva měsíce později také ropné produkty. Z embarga bude dočasně vyňata přeprava ropy ropovodem Družba, podle Bratislavy Slovensko ovšem získalo trvalou výjimkou na dovoz ropy Družbou pro vlastní potřebu. Bratislavská rafinerie Slovnaft většinu své produkce ale vyváží. Zmíněné embargo je součástí sankcí, které západní země zavedly vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 9 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...