Slovenská koalice ztratila většinu

Nahrávám video
Horizont ČT24: Menšinová vláda na Slovensku
Zdroj: ČT24

Zbylí tři ministři za stranu Sloboda a Solidarita (SaS) podali v pondělí demisi, premiér Eduard Heger poté oznámil, že jeho vláda bude menšinová. Jména nástupců končících ministrů chce příští týden oznámit prezidentce Zuzaně Čaputové a veřejnosti. Předseda SaS Richard Sulík rezignoval na funkci ministra hospodářství už minulý týden především kvůli sporům se šéfem největší strany Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igorem Matovičem.

Odchodem SaS ze čtyřčlenné koalice, která vznikla po volbách v únoru 2020, kabinet premiéra Eduarda Hegera ztratil většinu ve sněmovně. Zůstávající tři vládní strany, a to OĽaNO, Jsme rodina (Sme rodina) a Za lidi (Za ľudí), budou mít po odchodu ministrů za SaS dohromady 70 poslanců ve 150členné sněmovně. Premiér uvedl, že uvolněná ministerská křesla by měli obsadit odborníci.

„Vstupujeme do menšinové vlády. Budeme jednat s demokratickými poslanci. Největší priorita, které budeme čelit, je energetická krize,“ řekl novinářům Heger, který je také členem vedení OĽaNO. Ministr obrany za OĽaNO Jaroslav Naď zase nevyloučil, že v zemi budou předčasné parlamentní volby, které by se v řádném termínu konaly v únoru 2024.

SaS kromě ministra hospodářství zastupují ve vládě také ministři zahraničí, školství a spravedlnosti; všichni formálně skončí ve svých funkcích poté, co je odvolá prezidentka.

SaS už na začátku července odstoupila od koaliční smlouvy a své setrvání v koalici podmínila hlavně tím, že ministr financí a šéf nejsilnějšího vládního hnutí (OĽaNO) Matovič odejde z vlády. OĹaNO i Matovič ultimátum SaS nejprve opakovaně odmítli. Minulý týden ale Matovičovo hnutí na poslední chvíli předložilo seznam deseti opatření například v sociální, daňové a rozpočtové oblasti, včetně rozdání stovek milionů eur lidem, jejichž schválením podmínilo demisi Matoviče. Současně by podle OĽaNO musel z vlády odejít i Sulík. Sulík pak v reakci oznámil svou demisi a řekl, že o návrzích OĽaNO bude jeho strana jednat až po rezignaci Matoviče, který takový krok ovšem odmítl.

„To, co zažívá Slovensko pod vedením Igora Matoviče, nelze nazvat jinak než rozvrat. Nejsou to osobní důvody, které (vedly k) odchodu. Představitelé OĽaNO hazardují se zemí už od první vlny covidu,“ řekl v pondělí Sulík novinářům.

Současná vládní krize naplno propukla poté, co Matovič prosadil ve sněmovně vyšší finanční pomoc rodinám bez hlasů poslanců SaS a s podporou zákonodárců, kteří se do sněmovny dostali na kandidátní listině krajně pravicové strany Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko.

Nahrávám video
SaS opouští slovenskou vládní koalici
Zdroj: ČT24

„Vládní koalice definitivně skončila s obrovskou ostudou, fiaskem a úplným selháním,“ řekl expremiér Peter Pellegrini, který je šéfem nyní nejpopulárnější strany Hlas-sociální demokracie. Podle bývalého premiéra a předsedy opozičních sociálních demokratů (Smer-SD) Roberta Fica je definitivní rozpad vládní koalice projevem absolutní neschopnosti její členů a ignorace zájmů lidí.

Slovensko už má zkušenosti s působením menšinové vlády. Do tohoto postavení se před zhruba 18 lety dostal kabinet premiéra Mikuláše Dzurindy; po odchodu dalších poslanců z tehdejší koalice se pak v roce 2006 uskutečnily předčasné volby, a to tři měsíce před jejich řádným termínem.

Matovičovo hnutí OĽaNO předloni se ziskem 25 procent hlasů přesvědčivě vyhrálo parlamentní volby, když se ve volební kampani vymezovalo zejména proti tehdy vládním sociálním demokratům (Smer-SD). Preference OĹaNO pak postupně klesly na jednociferné hodnoty a Matovič se stal podle průzkumů jedním z nejvíce nedůvěryhodných politiků. Matovič si u politických soupeřů či médií vysloužil přezdívky šašek či muž konfliktu, který své nápady prosazuje bez ohledu na postoj svých kolegů či odborníků a který nešetří kritikou vůči těm, kdo s ním nesouhlasí.

Analytik Hospodářských novin Martin Ehl dává menšinové vládě jen malé vyhlídky, že vydrží až do konce svého řádného mandátu. Upozornil, že Matovič nyní ztratil možnost na někoho si stěžovat a je zodpovědný jen sám za sebe.

Premiéra Hegera považuje za slabého hráče, který není schopen svého stranického šéfa usměrnit. „Jsme jen pár týdnů, měsíců od další krize, kterou Igor Matovič vytvoří sám se sebou, “ odhadl v Horizontu ČT24 Ehl. Myslí si, že Matovič není schopen uřídit sebe sama jako lídra největší slovenské strany i sebe jako člověka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 32 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...