Slováci opět protestovali proti změnám v justici. Kontroverzní novelu parlament projedná zrychleně

Nahrávám video

Na Slovensku pokračovaly opoziční a občanské protesty proti vládním návrhům na změny v trestním právu. Ve čtvrtek se demonstrace konaly ve dvacítce slovenských měst, Slováci ale demonstrovali například i v Brně, Praze, Paříži nebo Krakově. Demonstrantům vadí především snaha kabinetu premiéra Roberta Fica zrušit Úřad speciální prokuratury. Obávají se, že Ficova reforma soudnictví ztíží potírání korupce v zemi. Slovenská sněmovna přitom hlasy vládní většiny rozhodla, že navrhované změny projedná ve zrychleném hlasování.

Organizátoři tentokrát svolali protesty do více než dvou desítek měst po celé zemi, v Bratislavě přišli demonstranti už na šestý protivládní protest. Na zaplněném náměstí SNP v centru slovenské metropole lidé například skandovali hesla proti Ficovi i proti předsedovi parlamentu a prezidentskému kandidátovi Peterovi Pellegrinimu.

Na demonstraci v Brně, které se zúčastnili hlavně studenti a mladí lidé, zaznělo, že spravedlnost na Slovensku je v ohrožení, stejně jako nezávislé instituce. „Slovensko bojuje o zachování právního státu a demokratického směřování,“ řekl první řečník Tadeáš Múdry. Připomněl vzepětí slovenské společnosti po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky v roce 2018, které vedlo k pádu tehdejší Ficovy vlády.

Nyní je Fico znovu u moci a je zapotřebí opět protestovat, uvedl Múdry, podle kterého slovenský premiér v mezičase zhrubl a jeho rétorika se přiblížila extremistům a konspirátorům.

Zrychlené projednání kontroverzní novely

Slovenská sněmovna ve čtvrtek hlasy vládních poslanců vyhověla žádosti kabinetu premiéra Roberta Fica, aby kontroverzní změny v trestním právu projednala zrychleně. Následně vládní většina hlasováním rozhodla, že rozprava o samotném materiálu v prvním čtení, které pak začalo po poledni, bude omezena na 20 hodin. Kvůli předchozím obstrukcím opozice, která dlouhými vystoupeními prodlužovala jednání sněmovny, vládě nevyšel původní plán zrušit Úřad speciální prokuratury (ÚSP) už k polovině ledna.

Zrušení úřadu je součástí balíku změn navrhovaných Ficovým kabinetem. Premiér po kritice oznámil, že vládní koalice je připravena předlohu při jednání sněmovny upravit, na její podstatě a na zrušení prokuratury ale trvá.

Jednání o materiálu ve zrychleném režimu, tedy bez nutnosti dodržet obvyklé lhůty, už kritizovala Evropská komise i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Omezení parlamentní diskuse prezidentka označila za neomluvitelné upřednostnění vlastního zájmu před ústavními principy a veřejným zájmem.

Proti samotným změnám ve slovenském trestním právu, které počítají kromě jiného se snížením trestů za korupci či ekonomickou kriminalitu a také se zkrácením promlčecí lhůty trestných činů, se už v prosinci postavil Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Kritickou rezoluci vůči Slovensku minulý týden schválil Evropský parlament.

Slovenská vláda zdůvodňuje snahu zrušit ÚSP jeho údajnou podjatostí. Tvrdí rovněž, že trestní sazby chce snížit na evropskou úroveň; odborníci i Čaputová tyto důvody zpochybnili. Podle opozice, jež od prosince svolává protivládní demonstrace, je cílem změn dosáhnout beztrestnosti pro stíhané lidi, kteří jsou spjati s nynějšími vládními stranami. V případě schválení vládního návrhu by již podle dostupných informací nebylo možné kvůli promlčení pokračovat ve stíhání v řadě případů a v dalších pravomocně neukončených kauzách by zase viníci mohli vyváznout od soudu s podmínkou i v případě, že stávající právní úprava předpokládá uložení dlouholetého trestu vězení.

ÚSP, který je elitním útvarem slovenské prokuratury a který funguje zhruba dvacet let, vykonává dozor také nad vyšetřováním různých kauz z doby předchozího vládnutí Ficovy strany Smer-sociálna demokracia. V nich byly v předchozích více než třech letech obviněny, obžalovány nebo odsouzeny desítky lidí. Smer-SD již čtyřnásobného premiéra Fica se vrátil k moci po předčasných volbách z konce loňského září.

„Ztratil zábrany,“ hodnotí Ficovy kroky Šimečka

„Zdá se, že ztratili všechny zábrany. Chtějí protlačit promafiánský balíček bez ohledu na cokoliv. Umlčeli opozici,“ řekl předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko Michal Šimečka k rozhodnutí vládní koalice, že parlament bude jednat o balíčku změn v trestním právu zrychleně a zkrátí rozpravu v prvním čtení. Podle něj vládní koalice svými způsoby připomíná praktiky někdejšího slovenského premiéra Vladimíra Mečiara.

„Zanedlouho zažijeme největší amnestii v historii. Stačí, že novela trestního zákoníku bude platit jeden den, a už nikdy to nebude možné vrátit,“ doplnil na společné tiskové konferenci tří opozičních stran předseda strany Sloboda a Solidarita Richard Sulík.

Podle zásad slovenského trestního práva platí, že pokud od spáchání trestného činu do odsouzení obžalovaného dojde ke změnám trestního zákoníku, soud je povinen uložit trest podle toho ustanovení, které je pro pachatele příznivější. Zároveň musí posoudit, zda je skutek nadále trestným činem.

Fico obhajoval rozhodnutí sněmovny zkrátit rozpravu v prvním čtení. „Nám opozice nemůže určovat tempo. My musíme určovat, co je důležité, kdy o tom budeme jednat a kdy o tom budeme rozhodovat,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 mminutami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 16 mminutami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 21 mminutami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 23 mminutami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 37 mminutami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 47 mminutami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 3 hhodinami

Evropský pohled