Nová slovenská vláda premiéra Roberta Fica schválila návrh zrušit elitní složku prokuratury, která dohlíží na vyšetřování nejzávažnějších kriminálních případů a také korupčních kauz předchozího vládnutí Ficovy strany Smer – sociálna demokracia. Úřad speciální prokuratury (ÚSP) by měl zaniknout už v polovině příštího roku. Podle Fica přispěl k porušování lidských práv. Evropská komise v reakci na to vyzvala Slovensko, aby upustilo od těchto změn bez důkladného uvážení.
Ficova vláda navrhla razantní změny v justici. Elitní složku prokuratury čeká zánik
Zpravodaj ČT Šilhan o změnách v justici plánovaných slovenskou vládou (zdroj: ČT24)
„Děláme věci, které jsme ohlašovali před parlamentními volbami. Tento úřad nelze napravit, přispíval k porušování lidských práv. Zlo v podobě Lipšice musí skončit,“ řekl Fico po jednání vlády.
Ficův kabinet chce změny prosadit prostřednictvím nepřímé novely trestního zákona, píše slovenský list Sme. „Tento úřad (speciální prokuratura) je sice formálně podřízen generální prokuratuře, nicméně se těší poměrně velké míře autonomie. Vláda ho má za nadbytečný a chce ho rozpustit, včlenit do generální prokuratury,“ uvedl zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan. Pokud vládní návrh schválí parlament, prokurátoři ÚSP zůstanou pracovat na prokuratuře.
Generální prokurátor má nyní vůči ÚSP jen omezené pravomoce, ty ale vedení prokuratury dříve využilo ke zrušení obvinění v několika sledovaných kauzách. Například loni zastavilo stíhaní Fica, někdejšího ministra vnitra a nynějšího šéfa resortu obrany Roberta Kaliňáka a dalších dvou osob v souvislosti s podezřením ze zneužívání policie a finanční správy proti politickým oponentům Smeru v době, kdy byli Fico a Kaliňák v minulosti u moci.
Brusel vyzval Slovensko, aby vše nejdříve analyzovalo
Evropská komise poté vyzvala Slovensko, aby upustilo od změn trestního zákoníku ve zrychleném řízení a od zrušení elitní složky prokuratury bez důkladného uvážení.
„Velký rozsah zamýšlených novelizací a četnost oblastí unijního práva, jichž se to týká, vyžaduje důkladnou a hlubokou analýzu. Proto žádáme slovenskou vládu, aby zatím zamýšlené úpravy nepředkládala a zvláště aby se neuchylovala ke zrychlené proceduře bez náležitého a pečlivého projednání se zainteresovanými subjekty na národní a evropské úrovni,“ sdělila komise.
Vláda mluví o zpolitizování úřadu
Ještě před zrušením obvinění Fica právě ÚSP neúspěšně žádal slovenskou sněmovnu, aby Fica v této kauze vydala k případnému vazebnímu stíhání. „Už před volbami (vládní strana Smer) kritizovala údajné zpolitizování speciální prokuratury. Mluvila také o tom, že tento návrh by měl vyřešit konkurenční spory mezi speciální a generální prokuraturou,“ podotkl Šilhan.
Vláda a premiér Fico také dlouhodobě kritizují samotného šéfa Úřadu speciální prokuratury Daniela Lipšice, který odmítl zprávy o zpolitizování úřadu a nabídl svou funkci k dispozici, pokud vláda slíbí, že nebude významně zasahovat do struktur speciální prokuratury, informoval dále zpravodaj.
Speciální prokuratura, která funguje od roku 2004, vyšetřuje závažné případy finanční kriminality, ale i vraždy. Pokud jde o kauzy z doby dřívějšího vládnutí Smeru, jedná se třeba o kauzu Očistec, která se týká bývalého policejního prezidenta dosazeného stranou Smer Tibora Gašpara, současného předsedy bezpečnostního výboru, připomíná Šilhan.
Rozsáhlé zatýkání spustila slovenská policie v roce 2020 po porážce Smeru v tehdejších volbách a po odchodu Ficovy strany do opozice. Několik desítek obžalovaných včetně různých činitelů či pracovníků policie a justice už bylo odsouzeno nebo čelí vyšetřování či obžalobě.
Kritika ze strany opozice
Ministr spravedlnosti Boris Susko tvrdí, že změny nejsou zásahem do právního státu. Podle něj není důvod, aby se v této oblasti angažovala Evropská komise, protože jde o vnitrostátní legislativu. Přípravu změn zákonů v oblasti justice ale Bratislava konzultovala s EU.
Snížit by se podle vládního návrhu měly trestní sazby za některé korupční trestní činy, dále drogovou či hospodářskou kriminalitu. Viníci by tak nově mohli v některých případech vyváznout s podmínkou. Podle Suska jsou trestní sazby na Slovensku příliš vysoké.
Několik nevládních organizací, opozice i část médií už předem označily záměry vlády za zásahy do právního státu či za snahu Fica zajistit sobě a svému okolí beztrestnost. Výhrady ke zrušení speciální prokuratury a ke způsobu přípravy změn ohledně justice vyslovila v úterý prezidentka Zuzana Čaputová.
„Jediný motiv je msta a zajištění beztrestnosti lidem blízkým Smeru. Instituce má pozitivní hodnocení. Žádný nezávislý soud nekonstatoval, že úřad speciální prokuratury se podílel na honu na opozici či na selektivní spravedlnosti,“ řekl v reakci na rozhodnutí vlády šéf nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko Michal Šimečka. Dodal, že v záležitosti chce hnutí podávat ústavní stížnosti a obrátit se na evropské instituce.
Prokurátoři ÚSP nyní podávají obžaloby v případech, ve kterých pak rozhoduje Specializovaný trestní soud. Jde nejen o korupční kauzy, ale také například o úkladné vraždy, teroristické a extremistické trestné činy či hospodářskou kriminalitu s velkou způsobenou škodou.
Prokurátoři ÚSP dohlíželi také na vyšetřování vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky, která v roce 2018 vyústila na Slovensku v politickou krizi a v rezignaci Fica z funkce premiéra. Nově by měli prokuraturu zastupovat u Specializovaného trestního soudu prokurátoři krajských prokuratur.
Vláda chce také změnou zákona zrušit stávající ochranu elitních policistů, kteří citlivé kauzy vyšetřovali a které nový ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok postavil mimo službu. Ve čtyřech ze sedmi těchto případů ale platnost ministrova rozhodnutí pozastavili soudci. Policisté totiž dříve získali status oznamovatele protispolečenské činnosti, který je chrání před personálními rozhodnutími zaměstnavatele bez souhlasu příslušného nezávislého úřadu. Nynější Ficova vláda přistoupila k personálním čistkám také v různých jiných institucích a úřadech.