Slovensko musí zaručit nezávislost státních zástupců na politice a jejich schopnost vést stíhání i v kauzách, ve kterých figurují vysocí politici. Agentuře AFP to řekla eurokomisařka Věra Jourová, která kritizovala navrhované zrušení slovenského Úřadu speciální prokuratury (ÚSP). Krok je součástí změn trestního práva, které prosazuje vláda premiéra Roberta Fica. V souvislosti s těmito úpravami by Bratislava mohla přijít o čerpání peněz z unijních fondů, varovala Jourová.
Slovensko by mohlo přijít o část evropských peněz. Jourová kritizuje Ficovu snahu oslabit prokuraturu
„Unijní předpisy stanoví, že stát, který nezaručuje ochranu proti korupci, nemůže dostávat (unijní) finance,“ řekla Jourová agentuře AFP. Zrušení ÚSP by podle komisařky mohlo vést k tomu, že některé aféry „budou zameteny pod koberec“. Slovenská vláda podle ní musí zajistit, že státní zástupci jsou nezávislí a že nepodléhají politickému vlivu, aby mohli vést stíhání i v kauzách, ve kterých figurují přední politici. Jourová vyzvala Slovensko, aby před schválením reformy vedlo v Bruselu „rozsáhlé konzultace“.
„Problémy vznikají, když se vítězové voleb snaží vyvíjet maximální vliv na záležitosti, které by v souladu s právním státem neměly být ovlivněny vládní politikou,“ řekla Jourová. Místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost také kritizovala přístup slovenského premiéra Fica, který odmítá komunikovat s částí slovenského tisku. „Je to jistý signál ohledně transparentnosti a otevřenosti politické scény a ohledně jeho (Ficovy) vůle diskutovat a přinášet argumenty,“ cituje Jourovou AFP.
Podle agentury by tak Slovensko mohlo být společně s Polskem a Maďarskem dalším státem střední Evropy, který by kvůli sporům o právní stát měl omezený přístup k unijnímu financování.
Proti předloze, která počítá například se snížením trestních sazeb za korupci a hospodářskou kriminalitu či se zkrácením promlčecích lhůt, vystoupil minulý týden Evropský parlament, který schválil rezoluci kritizující Slovensko.
Proti záměrům vládní většiny protestuje slovenská opozice a kritický postoj vyjádřila i prezidentka Zuzana Čaputová. Vládní většina však na změnách trvá a zdůvodňuje je údajnou podjatostí ÚSP či snahou přiblížit trestní sazby evropské úrovni.
