Třetím čtením měla v Poslanecké sněmovně projít novela, která zavede kariérní řád učitelů a také zakotví jejich platy na úrovni 130 procent průměrné mzdy. Nakonec na ni ale vůbec nedošlo. Opozice má k návrhu výhrady, chce o něm ještě jednat, a tak sérií požadavků na změnu pořadu schůze projednání znemožnila – vzhledem k časově omezenému oknu na třetí čtení. Ve sněmovně prošla pouze novela o bezpečnosti dodávané pitné vody, u níž poslanci kývli i na řadu pozměňovacích návrhů. Díky nim by měly mimo jiné zaniknout potravinářské průkazy. Několik dalších předpisů má za sebou první čtení.
Středeční jednání Poslanecké sněmovny – které bylo v týdnu druhé, ale vzhledem k nadcházejícím velikonočním prázdninám a svátkům také poslední – začalo dvouhodinovým přednesem opozičních návrhů na změnu jeho pořadu. Tím se výrazně zkrátila doba určena k projednávání zákonů ve třetím čtení. To je podle jednacího řádu možné pouze ve středu a pátek od 9 do 14 hodin.
Opozice se netajila tím, že právě o vyplýtvání času určeného ke třetímu čtení jí šlo. Snažila se zablokovat schválení učitelské novely. Předsedkyně klubu opozičního ANO Alena Schillerová před začátkem jednání avizovala, že hnutí udělá „všechno pro to, aby se novela zákona o pedagogických pracovnících nehlasovala ve třetím čtení, aby byl vytvořen prostor pro odborovou organizaci k jednání“.
Školské odbory koncem března vyzvaly k vytváření stávkových výborů kvůli podobě zákona. Zejména se jim nelíbí, že by mohl projít pozměňovací návrh, podle kterého budou napevno na úrovni 130 procent průměrné mzdy zakotveny pouze platy učitelů, ale už ne dalších pedagogických pracovníků, jako jsou asistenti. Původně se mělo toto zakotvení týkat i jich.
Ve sněmovně se za požadavky odborářů postavila opozice, i podle ní by měli dostat přidáno také asistenti učitelů. „Tito pracovníci jsou nepostradatelní. Navíc se školy dlouhodobě potýkají s jejich nedostatkem,“ řekl Jana Berkovcová (ANO).
Místo jednání o zákonech se tedy poslanci první dvě hodiny jednání zabývali změnami programu. Zejména chtěli opoziční zákonodárci debatovat o situaci České pošty a jejím plánu na rušení části poboček. Plénum o opozičních návrzích na změny pořadu ale nakonec nehlasovalo, když koaliční kluby prostřednictvím předsedy frakce TOP 09 Jana Jakoba vetovaly všechny snahy opozičních zákonodárců ANO a SPD o zařazení nových bodů.
Protože ale byly ve sněmovně napevno zařazené některé další body, na učitelskou novelu se nakonec vůbec nedostalo. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) dal najevo, že se mu další zdržení vůbec nelíbí. „Ten zákon se zdržuje už příliš dlouho. Byl tady už před tři čtvrtě rokem a stále nejsme u konce. Doufám, že se nám to podaří do konce dubna,“ řekl.
K požadavkům, aby se přidaly peníze více lidem ve školství, řekl ministr Balaš, že „máme nějakou ekonomickou situaci, jakou máme, máme velké problémy s deficitem státního rozpočtu“. Varoval, že kdyby zákon nebyl přijat, nakonec by se platy nemusely zvyšovat vůbec.
Odbory naopak věří, že nyní dokážou prosadit svou. „Připravujeme se i na nátlakové akce, pokud jednání nedopadnou dobře,“ avizoval jejich předseda František Dobšík.
Balaš ovšem podotkl, že novela se nezabývá jen platy, ale například také zavádí kariérní řád. „Bylo by dobře konečně ho projednat a přijmout,“ dodal. Zákon například předpokládá, že ve školách vznikne pozice uvádějícího a provázejícího učitele, tedy kantora, který má na starost začínající kolegy a studenty na praxích.
Dovoluje také učit odborníkům bez pedagogického vzdělání – to by stačilo si doplnit do tří let. Koalice si od toho slibuje řešení nedostatku aprobovaných učitelů v některých oborech, opozice má nicméně výhrady. „Na základních školách jde vyloženě o přístup k dětem, ne tak o odbornost. To s nimi nepedagogové nezvládnou,“ je přesvědčen místopředseda školského výboru z opoziční SPD Zdeněk Kettner.
Za předkládání množství návrhů na změnu programu si opozice už dříve vysloužila od koaličních zákonodárců obvinění z blokování chodu dolní komory, což nyní připomněl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Uvedl, že opoziční požadavky se řetězí v duchu obstrukcí.
Poslanci podpořili škrtnutí penále u dluhů na daních či odvodech
Jurečka také varoval před zablokováním projednání dvojice vládních návrhů, které by lidem či firmám usnadnily možnost zbavit se dluhů na daních či na sociálních odvodech. Na ně ale ve sněmovně nakonec došlo.
Živnostníci, drobní zaměstnavatelé a firmy, které mají dluhy na sociálních odvodech, by mohli letos od července do konce listopadu dostat šanci na jejich snadnější vyrovnání. Předpokládá to vládní návrh zákona, který sněmovna ve středu podpořila. Prominutí penále a dalších nákladů by se mohlo podle podkladů týkat statisíců fyzických a právnických osob. Celkem by mohly uhradit dluh na odvodech až 56,7 miliardy korun a odpustilo by se jim až osmnáct miliard korun.
Předlohu podpořili v debatě i opoziční zástupci. „Dluhy se platit mají, ale příslušenství dluhu nesmí občana existenčně zlikvidovat,“ uvedl za klub SPD Radek Rozvoral. Podle Lenky Dražilové (ANO) odráží návrh současnou nepříznivou situaci plátců a bude znamenat faktickou pomoc ještě v letošním roce. Patrik Nacher (ANO) nadnesl námět mimo jiné na rozšíření předlohy i na dluhy na zdravotním pojištění.
Dlužník by se přihlásil elektronicky přes portál úřadu v aplikaci od července do listopadu. Dostal by odpověď, jak vysoký dluh má splatit. Pokud ho už uhradil, správa sociálního zabezpečení by příslušenství k dluhu měla sama prominout. Při dluhu nad pět tisíc korun by byly možné splátky. Pokud celková suma nepřesáhla padesát tisíc korun, měl by podle návrhu dlužník částku srovnat ve dvanácti měsíčních splátkách. U dluhu nad padesát tisíc korun by mohlo být možné rozložit měsíční splátky do pěti let. Pokud by zadlužený některou ze splátek ale neposlal, penále by se mu neodpustilo.
Odpuštění drobných daňových nedoplatků
Poslanci rovněž podpořili návrh zákona, který umožní také odpuštění drobných daňových nedoplatků. Na mimořádné odpuštění příslušenství daně dosáhnou jen fyzické osoby, kterým dluh vznikl do loňského září. Podmínkou bude, že v době od července do konce listopadu zaplatí dlužnou daň a zároveň formálně požádají o odpuštění úroků a penále. U dlužných částek vyšších než pět tisíc korun bude možné rozložení úhrady do čtyř splátek. První budou muset lidé zaplatit do konce letošního listopadu a následující tři v příštím roce.
Předloha zahrnuje také justiční poplatky a, jak upozornil předseda poslanců KDU-ČSL Marek Výborný, rovněž místní poplatky. K akci se tak budou moci připojit kraje a obce, pokud schválí příslušnou vyhlášku. „Týká se to poplatků za odpad, hřbitovních poplatků, poplatků za psa a podobně,“ uvedl Výborný. V případě krajů jde o odvody za porušení rozpočtové kázně, dodal.
Obě předlohy týkající se dluhů nyní posoudí ve zkrácené lhůtě členové rozpočtového výboru.
Dolní komora ve středu dále kývla na novelu zákona o podpoře regionálního rozvoje. Ministerstvo financí by tak mohlo i nadále rozhodovat v dosud neuzavřených sporech o nedodržení rozpočtové kázně, které před rokem 2022 vyvolaly tehdejší regionální rady regionů soudržnosti. Nejvyšší správní soud ve své judikatuře převedl rozhodování na Finanční správu, což ale podle ministerstva financí řešení sporů zkomplikovalo. Novelu nyní musí projednat Senát.
Senát také dostane k posouzení novelu o silničním provozu, kterou ve středu poslanci projednali a v úvodním kole schválili. Ta upravuje podobu terapeutických programů pro rizikové řidiče. Kurzy by tak mohly být spuštěny až za rok místo letošního července, osmiměsíční odklad má zajistit další čas na jejich přípravu a zajištění. Absolvovat tyto kurzy nebudou muset řidiči, kteří by nejzávažnější přestupky či trestné činy v dopravě spáchali do konce letošního června.
Potravinářské průkazy nejspíše zaniknou
Zatímco předpisy o oddlužení a odpuštění drobných daňových nedoplatků byly teprve na začátku projednávání, novela, kterou vláda původně poslala do sněmovny v souvislosti s evropskou směrnicí, která má zvýšit bezpečnost dodávané pitné vody, prošla třetím čtením.
Její součástí je i několik pozměňovacích návrhů. Jeden z nich ruší potravinářské průkazy. Podala jej skupina poslanců z vládních i opozičních stran v čele s Martinou Ochodnickou (TOP 09). Předkladatelé označili průkazy za zbytečnou administrativní zátěž. Lékaři mohou dokument vydat na dobu neurčitou a s neomezenou platností, podle předkladatelů přitom často nebývají prohlídky příliš důkladné.
Z dosavadních pravidel tedy podle předkladatelů vyplývá, že člověk, který si průkaz zařídil kvůli doplňování zboží v obchodě, jej tak může využít i po několika letech například pro práci při zpracování surového masa.
Do zákona se dostalo také rozšíření zákazu charakteristických příchutí a aromat i na zahřívané tabákové výrobky. Vyžaduje to evropská směrnice, nicméně do nynější novely se zpřísnění zákazu dostalo rovněž jako pozměňovací návrh. Prošel jen těsně, výhrady proti způsobu jeho zařazení se vznesla například Klára Dostálová z ANO, spokojen ale nebyla ani poslanec ODS Petr Fifka.
Poměrně nezajímavou novelu stanovící nové povinnosti provozovatelům vodovodů obohatili poslanci ještě o pozměňovací návrh, kterým chtějí zakotvit informování obecních úřadů o zahájení řízení o vydání dočasného povolení překračovat hlukové a vibrační limity například u dálnic a železnic. V Senátu vznikla již dříve iniciativa, aby obce byly přímo účastníky těchto řízení. Nyní jimi jsou jen žadatelé o povolení. Další poslanecká úprava by měla umožňit hygienikům posuzovat nové recyklační technologie plastů, pokud se z nich vytvářejí například obaly na potraviny.
Zdravotnický výbor má novou předsedkyni, fond kinematografie dostane nového radního
Sněmovní plénum potvrdilo ve středu zvolení Zdenky Němečkové Crkvejnaš (ODS) předsedkyní zdravotnického výboru. Ve funkci vystřídala v čele výboru Bohuslava Svobodu (ODS), jenž na předsednickou pozici rezignoval v souvislosti se svým dřívějším zvolením do funkce pražského primátora. Při volbě ve výboru pro ni hlasovalo 21 jeho členů, dva byli proti.
Před polední pauzou volili poslanci nové členy rad některých institucí. Eva Janouškovcová, Marcela Káňová a Zdeněk Kůs usednou v kontrolní radě Technologické agentury. V kontrolní radě Grantové agentury bude zasedat Zdeněk Nešpor, přičemž o obsazení dalšího volného křesla se rozhodne až ve druhém kole, oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO). V radě Státního fondu kinematografie budou nově Pavlína Kalandrová a Bára Kopecká.
Vyhlášení výsledků volby bylo ve sněmovně nanejvýš komorní. Schůzi v tom okamžiku řídil místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO), hovořil Kolovratník, přičemž přihlášeni byli celkem dva poslanci. Kolovratník po vyhlášení výsledků poznamenal, že „před celou sněmovnou“ vrací slovo předsedajícímu, který následně schůzi přerušil do úterý 18. dubna.
