V závěrečném čtení prošlo sněmovnou zpřísnění postihů za organizované převaděčství migrantů. Tato novela také obsahuje povinnou evidenci vozidel ukrajinských uprchlíků. Dříve během jednání sněmovna na návrh kabinetu schválila zrušení málo využívaného zákona z roku 2000 o zemědělských skladních listech. Podle vlády byl zbytečný. Poslanci ovšem nestihli schválit zákonné zakotvení objemu peněz na platy učitelů, její projednávání bude pokračovat v pátek.
Sněmovna schválila povinnou registraci ukrajinských vozidel
Ukrajinští uprchlíci před ruskou vojenskou invazí, kteří v Česku používají auta ze své vlasti, je zřejmě budou muset nechat zapsat do evidence vozidel. S nezapsanými vozidly by od ledna nemohli jezdit pod hrozbou pokuty až třicet tisíc korun.
Evidenci ukrajinských vozidel ve středu schválila sněmovna ve vládní novele, která má především zpřísnit postih za organizované převaděčství a zjednodušit podmínky pobytu a zaměstnávání vybraných skupin cizinců. Předloha nyní zamíří k posouzení senátorům.
Evidence provozovatelů vozidel s ukrajinskou poznávací značkou má podle schválené úpravy bezpečnostního výboru zlepšit postižitelnost dopravních přestupků, které s nimi řidiči spáchají.
Jde o porušení pravidel zjištěných automatizovaným zařízením bez obsluhy typu rychloměr, k nimž patří zejména překročení nejvyšší povolené rychlosti, a o neoprávněné zastavení či stání. Zákon pro tyto případy stanoví objektivní odpovědnost provozovatele automobilu. Povinnost se nebude týkat vozidel používaných v mezinárodním provozu.
Obecní úřady mají spustit evidenci ukrajinských vozidel podle úpravy od října. Lidé pak mají mít na jejich zápis čas do konce roku. Ukrajinci, kteří v Česku získají dočasnou ochranu nebo vízum za účelem strpění, by měli mít na zaevidování automobilu sedm dnů.
Česká kancelář pojistitelů (ČKP) minulý týden informovala, že podle jejího odhadu v Česku jezdí osmatřicet tisíc ukrajinských aut, z nichž čtyři tisíce nejsou pojištěny. Podle dat ministerstva vnitra bylo k 1. dubnu v republice celkem 325 tisíc Ukrajinců s dočasnou ochranou, která umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Dvě třetiny dospělých uprchlíků tvoří ženy, téměř třicet procent jsou děti.
Tresty za převaděčství
Vládní novela zakotví až osmiletý trest vězení převaděčům, kteří při pašování migrantů vystaví větší počet osob nelidskému nebo ponižujícímu zacházení. Vyšším počtem se podle dřívějších soudních rozhodnutí míní alespoň sedm lidí. Skutkové podstaty se nebudou týkat jen migrace do Česka, ale také do jiných členských států EU.
„Umožňuje se změnou skutkové podstaty efektivnější stíhání pachatelů,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Poslanci ANO obšírně hájili, ale neprosadili zvýšení horní hranice sazby pro členy mezinárodních převaděčských gangů na dvanáct let. Podle ministra není zpřísnění sazeb jedinou možností, jak zpřísnit trestání. Širší vymezení skutkové podstaty umožní postihnout větší množinu lidí, podotkl. Sněmovna odmítla také návrh Radka Kotena (SPD), aby za převaděčství hrozilo až desetileté vězení.
Nově mají podle vládní předlohy hrozit až dva roky vězení cizincům, kteří by nerespektovali rozhodnutí o vyhoštění. V návaznosti na unijní předpisy bude zákon doplněn o pasáž ukládající českým orgánům vynucovat rozhodnutí o povinnosti cizince opustit unijní prostor, i pokud by to nařídil úřad jiné členské země EU.
Novela azylového zákona navazuje na předlohy z minulého volebního období. Zjednodušuje podmínky pro pobyt a zaměstnávání cizinců, kteří jsou držiteli takzvaných modrých karet. Úprava je podle vlády nutná kvůli směrnici Evropské unie z října 2021. O povolení k pobytu kvůli výkonu vysoce kvalifikovaného povolání by měli mít možnost zažádat i azylanti a sezonní pracovníci. Držitelé karet se například budou moci lépe uplatnit i v dalších státech EU, změní se jim platová hranice, budou mít volný přístup na pracovní trh již po roce a povolení k pobytu dostanou i jejich rodinní příslušníci.
Návrh rovněž zavádí povinné pojištění nezletilých dětí, které mají na území České republiky dlouhodobý pobyt. Jejich zákonní zástupci by za ně měli platit pojistné, které bude odpovídat sazbě, kterou mají lidé bez zdanitelných příjmů. Novela má zrušit vyplácení finančního příspěvku žadatelům o mezinárodní ochranu, kteří jsou ubytováni mimo azylové zařízení. Zákon dále upřesňuje pojmy azylant a osoba požívající doplňkové ochrany.
Zrušení zemědělských skladních listů
Sněmovna na návrh vlády zrušila málo využívaný zákon z roku 2000 o zemědělských skladních listech. Kabinet uvádí, že zákon se ve větším rozměru uplatňoval pouze první tři roky své existence. Zrušení zákona musí ještě stvrdit Senát a podepsat prezident.
Zemědělský skladní list je podle tohoto zákona cenný papír, který představuje vlastnické a zástavní právo ke zboží uskladněnému ve veřejných skladech. Pro zrušení zákona hlasovalo 159 přítomných poslanců.
List vystavoval provozovatel skladu proti přijetí příslušných plodin a držitelé mohli těmito listy ručit za bankovní úvěry. Mělo to zemědělcům pomoci snáze získávat úvěry.
Vláda návrh na zrušení zákona zdůvodnila svým programovým prohlášením. V něm mimo jiné píše, že zruší, co je v českém právu zbytečné nebo přestalo dávat smysl – povinnosti, razítka i samotné zákony. S návrhem zákona přišli někdejší poslanci ODS Tomáš Teplík, Jiří Papež a Vlastimil Tlustý. Měl podle nich usnadnit zemědělcům přístup k úvěrům.
Mzdy učitelů
Sněmovna ve středu nedokončila schvalování zákonného zakotvení objemu peněz na platy učitelů. Opoziční poslanci vyčítali koalici zúžení garance, když podle původního vládního návrhu by ji měli mít všichni pedagogičtí pracovníci. Podle zpravodaje Pavla Klímy (TOP 09) však jde o zprávu, že za katedrou je jistota slušného výdělku. Závěrečné kolo debaty by mělo pokračovat v pátek, přihlášeno bylo ještě sedm zákonodárců.
Celková výše peněz na platy učitelů má podle úpravy skupiny koaličních poslanců činit od příštího roku „v měsíčním průměru na jeden úvazek učitele nejméně 130 procent průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství“. Původní vládní návrh předpokládal stanovování objemu peněz na platy pedagogických pracovníků na nejméně 1,404násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v Česku vždy za předminulý rok.
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová mluvila o „náhlém obratu vládní politiky“ a o „klasickém pětikoaličním podrazu“. Kabinet podle ní nebyl schopen ušetřit na vlastním provozu ani korunu a vybral si další oběť. „Deklarovaná priorita vzdělávání bere za své,“ uvedla.
Nesouhlasné reakce z řad koalice pak vyvolalo vystoupení Jany Berkovcové (ANO), podle níž koaliční návrh dává několika desítkám tisíc pedagogických pracovníků najevo, že jsou jen „druhá jakost, druhá kategorie“. Sněmovna bude patrně v pátek hlasovat o návrhu jejího kolegy z hnutí Karla Raise o vrácení předlohy k novému projednání ve druhém čtení, aby podle něho bylo možné nalézt shodu.
Nové nastavení souvisí se změnou programového prohlášení vlády. Nesouhlasily s ním školské odbory a další organizace, které se vzdělávání v Česku věnují. K další pedagogickým pracovníkům patří vychovatelé, asistenti, speciální pedagogové a školní psychologové. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) ve středu zdůraznil, že vláda bude muset peníze na zvýšení jejich platů najit a také je najde. „Chápeme, že ve škole jsou velmi důležití,“ uvedl. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný podotkl, že učitelé budou jedinou skupinou, která bude mít zákonnou garanci odměn.
Zaručený objem platů bude podle zdůvodnění koaliční úpravy stanovený na danou školu podle vykázaného počtu učitelů i dalších pedagogických pozic. „Zůstává plně v kompetenci ředitele školy, jak tento garantovaný objem platů v rámci tarifní a nadtarifní složky platu rozdělí,“ uvedli autoři.
Za posledních šest let vzrostla mzda pedagogů o polovinu
Učitelé včetně vedoucích pracovníků loni v průměru dostávali hrubou měsíční odměnu ve výši 48 204 korun. Plat jim tak meziročně vzrostl o 0,8 procenta. Oproti roku 2017, kdy nastoupila bývalá vláda Andreje Babiše (ANO), pedagogům výplata stoupla o 52,8 procenta. Vyplývá to z informací, které poskytlo ministerstvo školství. Do dat nejsou započteni vysokoškolští pedagogové.
Novela také zavádí pozici provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let podporovali začínající kolegy. Vysokoškoláci budou moci učit podle předlohy po omezenou dobu tří let na druhých stupních základních škol a na středních školách jako kvalifikovaní pedagogové i bez učitelského vzdělání.
Poslanci se ve středu nedostali k projednání dalších předloh v závěrečném kole. Jde například o ochranu oznamovatelů protiprávního jednání a o změnu podmínek pro nárok na levnější telefonování pro chudší obyvatele. V souladu s předpoklady sněmovna neprojednala ani návrh na odvolání Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
