Do politické diskuze se po delší době vrátilo jedno z velkých politických témat. Kvůli zavedení možnosti celostátních referend chce hnutí ANO prosadit změnu Ústavy – občané by ve všelidových hlasováních podle avizovaného návrhu rozhodovali o tématech, která nesouvisejí s bezpečností ani s mezinárodními vztahy. Osud návrhu ale není jasný, protože ho vládní strany nepovažují za prioritu.
ANO chce ústavně zakotvit celostátní referendum. Část koalice je k návrhu skeptická
Události: Zákon o celostátním referendu (zdroj: ČT24)
V Česku se letos konalo už patnáct místních referend, tato rozhodnutí se však týkají pouze konkrétních lokalit a zpravidla plánů radnice. Možnost hlasování, které chce nyní prosadit opozice, by se ale týkalo záležitostí celé země a všech jejích obyvatel.
„Jde o aktualizovaný návrh. Je zpřesněný a zlepšený a zapracovali jsme v něm velmi dobré pozměňovací návrhy Pirátů z minulého období,“ vysvětluje místopředsedkyně sněmovní stálé ústavní komise Helena Válková (ANO).
obrázek
Před vyhlášením referenda by podle návrhu ANO musel Ústavní soud říct, jestli není otázka v rozporu s ústavním pořádkem. Až poté by iniciátoři hlasování museli sehnat 400 tisíc podpisů pod petici. Referendum by se také nesmělo týkat vlády, vnitřní bezpečnosti nebo mezinárodních závazků.
S možností, že by lidé v hlasování rozhodovali i o těchto tématech, naopak počítá druhý návrh, který vypracovalo hnutí Svoboda a přímá demokracie a který v Poslanecké sněmovně čeká na první čtení od předloňského října. „Pro nás je to hlavní programový bod. Vždycky budeme hlasovat pro referendum,“ uvedl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala, jehož hnutí na tuto politickou otázku naráží i ve svém názvu.
Vláda se návrhu vyhýbá
S podobnou změnou ústavy ale nepočítá vláda, která zavedení celostátního referenda nemá v programovém prohlášení, a navíc ho většina koalice odmítá. „Nepovažujeme to za téma, které bychom teď měli aktuálně řešit,“ míní předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný.
Ještě kritičtěji se k zavedení podobného hlasování staví ODS. „Jenom to zvyšuje politické napětí v zemi a vždy to slouží jako opoziční způsob, jak na sebe upoutávat pozornost,“ dodal předseda občanskodemokratického poslaneckého klubu Marek Benda.
Koaliční Piráti ale mají referendum ve svém dlouhodobém programu. Zmiňují, že by měli lidé mít možnost rozhodnout o změnách ústavy, vojenských základnách nebo mezinárodních smlouvách.
Pro zavedení plebiscitu je i vládní hnutí STAN. „Jsme připraveni uvažovat o referendu pro ty nejdůležitější věci. Musí být také významněji vyšší kvorum už jenom na podpisu k vyhlášení referenda,“ uvedl šéf poslanců STAN Josef Cogan.
Dlouholetý spor
Už před čtyřmi lety se na podobě celostátního referenda dohodli tehdejší poslanci za hnutí ANO, ČSSD a Piráti. Návrh sice neprošel celým legislativním procesem, podporu tehdy ale měl ve vládě a ve sněmovně ho s několika výhradami podpořil i tehdejší prezident Miloš Zeman.
V Česku se dosud konalo jediné celostátní referendum. V roce 2003 v něm hlasovalo přes pětapadesát procent lidí. Více než třímilionová většina tehdy rozhodla, že Česko vstoupí do Evropské unie.